Vojáci mezinárodní aliance z Afghánistánu zřejmě neodejdou do konce dubna a nedodrží tak termín, na němž se domluvilo povstalecké hnutí Tálibán se Spojenými státy. Informovala o tom v neděli agentura Reuters s odvoláním na čtyři vysoce postavené představitele NATO. Zároveň upozornila, že takový krok by mohl vyvolat napjaté vztahy s povstalci.
Alianční vojáci se do konce dubna z Afghánistánu patrně nestáhnou
„Alianční vojáci do konce dubna zcela neodejdou,“ řekl jeden ze zdrojů Reuters. „Podmínky k tomu nebyly splněny,“ dodal. „Nová americká administrativa upraví kurz. Převládá dojem, že takové stažení vojáků je ukvapené. Mohli bychom se dočkat promyšlenější strategie stahování ze země,“ uzavřel.
Administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa uzavřela minulý rok s Tálibánem dohodu, podle níž se mají alianční vojáci stáhnout výměnou za bezpečnostní garance ze strany povstaleckého hnutí. Trump dohodu, v níž nefigurovala afghánská vláda, oslavoval jako konec války, která se vleče dvě desítky let.
Plán toho, co nastane po dubnu, bude patrně patřit mezi priority únorového jednání NATO, uvedl jeden ze zdrojů Reuters. Pozice Severoatlantické aliance, kterou Trump obcházel, nyní nabývá na důležitosti, tvrdí diplomaté a odborníci.
V Afghánistánu slouží deset tisíc vojáků aliance
„Žádný ze členů NATO nechce zůstat v Afghánistánu déle, než bude nezbytné. Jasně jsme však uvedli, že naše přítomnost závisí na podmínkách,“ konstatovala mluvčí aliance Oana Lungescuová. „Spojenci celou situaci soustavně vyhodnocují a vzájemně probírají další postup,“ dodala. Počet aliančních vojáků v Afghánistánu, včetně těch amerických, vyčíslila na 10 tisíc.
Do května se jejich počet podle jednoho ze zdrojů patrně nezmění a zatím není jasné, jak se situace bude posléze vyvíjet. V Afghánistánu jsou nasazeni i čeští vojáci, od letošního roku jich tam na základě mandátu schváleného českou vládou a parlamentem může být do 205. Loni česká armáda ukončila střežení spojenecké základny Bagrám.
USA zváží další snížení počtu vojáků
V posledních měsících zažívá řada afghánských provincií, včetně hlavního města Kábulu, nárůst útoků. I když od září loňského roku pokračují mírové rozhovory mezi zástupci afghánské vlády a Tálibánu v katarském Dauhá.
Poradce nového amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan v pátek uvedl, že další snížení počtu vojáků v zemi Spojené státy zváží po vyhodnocení chování Tálibánu.
Tálibán v Afghánistánu vládl v letech 1996 až 2001. V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na afghánský režim. Byla to reakce na zářijové teroristické útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001.