Šéf čínského e-shopového gigantu Alibaba Jack Ma je stále nezvěstný. Na veřejnosti se neukázal od října 2020. Není to ale zdaleka první podobný případ, v komunistické Číně je naopak poměrně běžné, že se ztrácejí lidé ve vrcholných manažerských pozicích. Svoji zkušenost má i český prezident Miloš Zeman, jehož bývalý poradce Jie Ťien-ming je od února 2018 nezvěstný a zřejmě se nachází v čínském vězení.
Jack Ma není jediný Číňan, který záhadně zmizel. Na vyšetřování nepohodlných lidí má Peking zvláštní systém
Je to příběh jako z pohádky. Dvakrát vyhořel u přijímacích zkoušek na univerzitu a i potom, co ji vystudoval, ho odmítli v každé práci, o kterou se ucházel. Nevzali ho ani v řetězci fast foodu KFC. I přesto ale vybudoval jeden z největších internetových obchodů na světě. Jméno mu dal podle mytického dřevorubce Ali Baby z příběhů Tisíce a jedné noci. Osud Jacka Ma ale zdá se nebude mít tak šťastný konec. Na veřejnosti ho nikdo neviděl už skoro tři měsíce.
Jack Ma patří k jedněm z nejbohatších lidí v Číně. Časopis Forbes jeho čisté jmění odhaduje na 58,4 miliardy dolarů. Pomohla mu k tomu především internetová společnost Alibaba, kterou založil v roce 1999 s týmem 18 lidí a prvotním rozpočtem 60 tisíc dolarů. Nyní zaměstnává víc než sto tisíc lidí a distribuuje výrobky po celém světě.
Jack Ma na oslavách dvacátého výročí založení obchodu Alibaba
Do světa čínského obchodu, který si zakládá na tradicích, přinesl Ma čerstvý vítr. Přitahoval na sebe pozornost mediálními kousky podobnými třeba stylu Donalda Trumpa. Na oslavě výročí Alibaby tancoval po vzoru Michaela Jacksona, hrál i ve svém vlastním kung-fu filmu.
Na veřejnosti se objevoval rád, i proto je zvláštní, že se tak už několik týdnů neděje. Ticho je i na jeho twitterovém účtu. V listopadu se neobjevil ani jako porotce ve své talentové show Afričtí hrdinové byznysu.
Ma zmizel jen krátce potom, co na konferenci v říjnu 2020 kritizoval čínský bankovní systém. Ten je podle něj řízený jako zastavárna. Od té doby jsou on a jeho společnosti vyšetřovány čínskými úřady kvůli antimonopolním pochybnostem.
Už v září 2019 Ma přitom oficiálně „šel do důchodu“ v rámci řízeni Alibaby. Odborníci na Čínu spekulovali, že to bylo kvůli tlakům v čínské komunistické straně. Mají za to, že vedení strany se obávalo jeho sílícího vlivu a moci, která nebyla pod kontrolou.
„Jack Ma je výjimečný v tom, jak výjimečné postavení zaujímá v čínském byznysu. Sama skutečnost, že zmizel, respektive pravděpodobně je vyšetřován v interním vnitrostranickém řízení, je standardní,“ komentuje sinoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a spoluzakladatelka projektu Sinopsis Olga Lomová.
Kritika za řešení koronavirové krize
Zmizení zažil i vlivný čínský realitní magnát Žen Č'-čchiang, který se v březnu 2020 vytratil potom, co kritizoval přístup čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k boji proti koronaviru. Upozornila na to tehdy trojice jeho přátel. Žen vedl stavební společnost a jako člen čínské komunistické strany byl jedním z hlasitých oponentů současného prezidenta.
„Neviděl jsem císaře v nových šatech, ale klauna vysvlečeného donaha, který trvá na tom, že je císař.“ Tato slova se stala Ženovi pravděpodobně osudnými. Reagoval tak na projev prezidenta z 23. února 2020, který měl on-line ke 170 tisícům stranických činitelů.
„Ani v nejmenším neskrýváte vaši úpornou snahu být císařem ani odhodlání zničit všechny, kdo vám to neumožní,“ napsal dále Žen. Také uvedl, že absence svobody tisku v Číně přispěla k tomu, že se s bojem proti koronaviru nezačalo dříve, a celá situace se tak zhoršila. Jeho esej se později rozšířil po internetu.
Žen se ale po čase znovu objevil. V září ho k 18 letům vězení odsoudil pekingský soud. Byl shledán vinným z korupce, úplatkářství a zpronevěry veřejných financí. Stát podle obžaloby připravil asi o 111 milionů jüanů, což dělá zhruba 379 milionů korun.
Žen dle prokuratury také přijal úplatek ve výši 1,25 milionu jüanů (4,27 milionu korun). Podle soudu všechny nezákonně nabyté finanční částky splatil, ke všem obviněním se dobrovolně přiznal, rozsudek přijal a nemá v úmyslu se proti němu odvolat.
Kromě osmnáctiletého trestu vězení dostal Žen také pokutu ve výši 4,2 milionu jüanů (14,3 milionu korun), uvedl tehdy na svých internetových stránkách pekingský soud.
„Bohatství je při zadržení samozřejmě výhoda, ale extrémní bohatství a vliv, který s tím jde v ruku v ruce, může být i nevýhoda. Případ Žena je extrémní v kritice Si Ťin-pchinga, ale Jack Ma měl také kritické poznámky ke státní strategii regulace finančního trhu,“ popisuje sinoložka Olga Lomová.
Nové pořádky
Podle Lomové jsou v zásadě dvě možnosti, co se s takovým člověkem může stát. Je pravděpodobné, že dostane vysoký trest za korupci. „Nebo může veřejně kajícně přiznat svoje chyby a Si Ťin-pchinga podpořit. Záleží na tom, co si dokáže vyjednat a také zda má dostatečnou politickou podporu v zákulisí,“ přibližuje odbornice na Čínu.
Si Ťin-pching je od listopadu 2012 generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny a od března 2013 čínský prezident.
„Už od nástupu k moci pečlivě odstřihával od vlivu všechny, kdo nebyli jeho loajálními stoupenci a úder proti vlivným podnikatelům vede Si Ťin-pching v rámci absolutní centralizace moci ve svých rukou“ míní Lomová.
S příchodem prezidenta Si Ťin-pchinga do čela země se v roce 2013 změnily i zákony. Ty v zásadě umožnily téměř libovolné a tajné vyšetřování kohokoliv. Argumentem pro zbavení práv zadržených může být také národní bezpečnost.
I přes zmizení mnoha známých a mocných lidí jsou světoví lídři zdrženliví k tomu, aby Peking kritizovali, protože by to mohlo vyvolat tvrdou protireakci.
Podle amerického odborníka na Čínu a autora knihy Lidová republika zmizelých Michaela Castera není možné přesně spočítat, kolik vlivných lidí v Číně, kromě milionů Ujgurů a příslušníků minorit, zmizelo. Odhaduje ale, že čísla se budou pohybovat v řádu několika stovek.
Dle Castera mohou být lidé takto zadržováni měsíce i déle. V některých případech se pak už vůbec do běžného života nevrátí. Když se tak ale stane, je to proto, aby stanuli před soudem. Součástí detence může být i extrémní fyzické a psychické týrání, jehož cílem je, aby se dotyčný k obviněním přiznal.
Celý proces je pak v Číně institucionalizovaný v systému šuang-kuej. Zatčení a vyšetřování v podobných kauzách neprovádí běžné policejní a soudní složky, ale vnitrostranický kontrolní aparát komunistické strany, jak popsal projekt Sinopsis.
Systém šuang-kuej tedy funguje mimo dosah čínského trestního práva. Strana si tak může předvolat kohokoliv z 88 milionů svých členů, aby se zodpovídal z údajně nelegálně nabytého majetku „na určeném místě v určený čas“, což je v čínštině popisováno právě slovy šuang-kuej. Místem takového vyšetřování může být penzion, vojenská základna nebo i domov, nejčastěji se ale využívají hotely.
Zmizení pana Jie
Ztráta vrcholného čínského manažera postihla i Česko. Byl jím šéf společnosti CEFC China Energy a poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien-ming. V únoru 2018 se objevily informace, že byl zadržen a čelí vyšetřování kvůli podezření z hospodářské kriminality. Od té doby je nezvěstný a zřejmě se nachází v čínském vězení.
Během cesty prezidenta Zemana po Číně v dubnu 2019 pak hlava státu prohlásila, že ve vězení Jie není. S poradcem, kterého i přes vyšetřování odmítl odvolat, se ale nesetkal.
obrázek
„Byl jsem informován, že můj poradce není ve vězení. Jestliže není ve vězení a jestliže naopak vyjednává právě se společností CITIC o odkupu některých majetkových podílů, tak z toho logicky vyplývá, že je na svobodě,“ uvedl tehdy Zeman. Dodal, že se nesetkali, protože nebyl čas.
Výše zmíněný systém šuang-kuej funguje v utajení, takže v rámci něj není možné potvrdit, jestli je někdo stíhaný. V případě Jie Ťien-minga, se tak stejně jako u jiných můžeme spoléhat pouze na neoficiální a často anonymní informace z obeznámených zdrojů.
Jie Ťien-ming byl zakladatelem a předsedou společnosti CEFC, která v České republice oznámila mnohamiliardové investice. Ještě před jejich dokončením ho ale čínské úřady začaly vyšetřovat. Aktiva CEFC poté převzala čínská státní společnost CITIC. S jejich zástupci Zeman během své návštěvy v Pekingu jednal.
Prezident Zeman Jie Ťien-minga opakovaně odmítal z funkce poradce odvolat do doby, než bude z něčeho reálně obviněn nebo odsouzen. Především s jeho osobou byl spojen slib velkých čínských investic, které ale zůstaly do velké míry nenaplněny. V únoru loňského roku pak Hrad sdělil, že Jie Ťien-ming už není v kádru prezidentových poradců.
90’ ČT24: Čínské investice v Česku (zdroj: ČT24)
„Zmíněný nikdy v seznamu poradců prezidenta republiky nebyl uveden. Jde o vyhaslou záležitost, kterou se již nezabýváme,“ sdělil tehdy na dotaz Lidových novin na Jieho angažmá mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Na seznamu oficiálních expertů a rádců skutečně nikdy nebyl, ale právě například během zmiňované návštěvy prezidenta v Číně v dubnu 2019 o něm jako o svém poradci hovořil.
O Jieovi se podle sinoložky Lomové v čínských médiích nepíše. V jeho hesle na oficiální encyklopedii Baidu se uvádí, že probíhá soudní řízení kvůli zpronevěře. Poslední aktualizace na stránce je z roku 2018.
Nikdo není v bezpečí
Současnou Čínu nelze úplně srovnávat s jinými totalitními režimy v historii. Míru totality tam podle sinoložky Lomové charakterizuje označení politického systému jako digitální leninismus. Režim je totiž specifický právě ve využívání moderních technologií ke sledování aktivit svých občanů. „Celkem tedy nezáleží na tom, zda v tom či onom je represe větší nebo menší, než byla v SSSR,“ míní Lomová.
90’ ČT24: Stalin – 65 let od smrti diktátora (zdroj: ČT24)
Stejně jako za vlády Josifa Stalina v Sovětském svazu si ale ani v novodobé Číně nemůže téměř nikdo připadat v bezpečí. Přesvědčila se o tom i jedna z nejznámějších čínských hereček Fan Ping-ping, která se na veřejnosti neobjevila téměř tři měsíce od července 2018.
Sedmatřicetiletá hvězda, jež si zahrála i ve filmových sériích X-Men a Iron Man a patří k nejlépe placeným čínským herečkám současnosti, byla obviněna z daňového úniku a musela zaplatit pokutu ve výši téměř 2,9 miliardy korun. Podle CNN byla Fan zřejmě zadržována a vyslýchána na tajném místě.
Čínská herečka Fan Ping-ping na festivalu v Cannes v roce 2018
Podobný osud potkal i šéfa Interpolu Meng Chung-weje. Policii kontaktovala Mengova manželka poté, co se s ním nedokázala spojit od jeho odjezdu z Francie, kde rodina žila, zpět do čínské vlasti. Deník South China Morning Post vydávaný v Honkongu napsal, že Meng v Číně čelí nespecifikovanému vyšetřování a že po příletu byl ihned předveden k výslechu. Před rokem se pak dočkal odsouzení k trestu 13,5 roku vězení za úplatkářství a zneužití moci.
„Někteří lidé se brání a jsou i naprosté výjimky, kdy se ubrání. Stačí vzpomenout na umělce Aj Wej-weje, který dnes pro jistotu žije v Německu. Většinou se ale lidé podvolí, jako se podvolovaly oběti procesů v padesátých letech u nás. Vědí, že nemají moc šanci,“ uzavírá sinoložka Olga Lomová.