Události: Povinné aplikace v Rusku
Zákon se bude týkat mobilních telefonů, tabletů, počítačů i chytrých televizí – zkrátka všeho s obrazovkou a přístupem na internet. Budou muset obsahovat balíček aplikací včetně státních programů na komunikaci s úřady, navigace, sociální sítě, antiviru nebo platební brány.
Vládní nařízení vyvolalo pochyby ohledně ochrany soukromí. Kreml se ale ústy šéfa rady pro digitalizaci Nikolaje Komleva brání: „Původním smyslem tohoto zákona je rozšíření klientské základny ruských vývojářů. A to je hlavní. Nevidím zde ohrožení některých našich práv a svobod.“
Ruská vláda na koncepci pracovala s týmy IT odborníků, kteří na jednu stranu připouštějí možné zneužití režimem Vladimira Putina, na druhou ale doufají, že provázanost se západními i východními výrobci zamezí vzniku nového velkého bratra.
Obavy výrobců i prodejců
Výrobci dominující ruskému trhu, tedy Apple, Samsung nebo Huawei, kritizují, že s nimi vláda krok nekonzultovala. Obávají se, že aplikace stát využije ke sledování lidí skrze jejich produkty. Samy přitom mají potíže s kritikou, že o uživatelích sbírají příliš mnoho informací.
Apple navíc už před rokem varoval, že podobný zásah vyžaduje ekvivalent nelegálních softwarových úprav iPhonů a že kvůli tomu může společnost odejít ze země. Tento argument opakuje i zástupkyně prodejců Mozjuchinová: „Nemůžeme násilně říci kupci iPhonu nebo nového samsungu: 'Soudruzi, otevřete to zařízení a něco do telefonu nainstalujte.'“
Z akce jsou nervózní i prodejci, chybí jim detaily. „Jak bude tento software instalován do zařízení, která se budou prodávat v Rusku? Například pokud tato zařízení byla přivezena před jeho instalací,“ ptá se Jelena Mozjuchinová ze sítě prodejen Svjaznoj.
V očích velkých světových hráčů bude nejspíš nakonec rozhodovat ekonomická stránka věci. Pokud by rozhodli, že do Ruska přestanou výrobky dovážet, přijdou o značnou část trhu a zisků.
