Ruský režim plánuje donutit občany k instalaci státních aplikací do mobilů i počítačů

2 minuty
Události: Povinné aplikace v Rusku
Zdroj: ČT24

Ruská vláda dokončuje zákon o povinně instalovaném softwaru pro všechna nová chytrá elektronická zařízení. Platit má od dubna 2021 a vzbuzuje kritiku mezi obyvateli i výrobci. Firmy jako Apple nebo Samsung se obávají narušení soukromí uživatelů i toho, že systémy budou moci spravovat jen omezeně.

Zákon se bude týkat mobilních telefonů, tabletů, počítačů i chytrých televizí – zkrátka všeho s obrazovkou a přístupem na internet. Budou muset obsahovat balíček aplikací včetně státních programů na komunikaci s úřady, navigace, sociální sítě, antiviru nebo platební brány.

Vládní nařízení vyvolalo pochyby ohledně ochrany soukromí. Kreml se ale ústy šéfa rady pro digitalizaci Nikolaje Komleva brání: „Původním smyslem tohoto zákona je rozšíření klientské základny ruských vývojářů. A to je hlavní. Nevidím zde ohrožení některých našich práv a svobod.“

Ruská vláda na koncepci pracovala s týmy IT odborníků, kteří na jednu stranu připouštějí možné zneužití režimem Vladimira Putina, na druhou ale doufají, že provázanost se západními i východními výrobci zamezí vzniku nového velkého bratra.

Obavy výrobců i prodejců

Výrobci dominující ruskému trhu, tedy Apple, Samsung nebo Huawei, kritizují, že s nimi vláda krok nekonzultovala. Obávají se, že aplikace stát využije ke sledování lidí skrze jejich produkty. Samy přitom mají potíže s kritikou, že o uživatelích sbírají příliš mnoho informací.

Apple navíc už před rokem varoval, že podobný zásah vyžaduje ekvivalent nelegálních softwarových úprav iPhonů a že kvůli tomu může společnost odejít ze země. Tento argument opakuje i zástupkyně prodejců Mozjuchinová: „Nemůžeme násilně říci kupci iPhonu nebo nového samsungu: 'Soudruzi, otevřete to zařízení a něco do telefonu nainstalujte.'“

Z akce jsou nervózní i prodejci, chybí jim detaily. „Jak bude tento software instalován do zařízení, která se budou prodávat v Rusku? Například pokud tato zařízení byla přivezena před jeho instalací,“ ptá se Jelena Mozjuchinová ze sítě prodejen Svjaznoj.

V očích velkých světových hráčů bude nejspíš nakonec rozhodovat ekonomická stránka věci. Pokud by rozhodli, že do Ruska přestanou výrobky dovážet, přijdou o značnou část trhu a zisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie uzná Stát Palestina, oznámil Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA schválily zakázky za 330 milionů dolarů na zbraně pro Ukrajinu

Americké ministerstvo zahraničí schválilo zakázky za 330 milionů dolarů (6,9 miliardy korun) na dodávky služeb týkajících se protivzdušné obrany na Ukrajině a údržby samohybných houfnic M109. S odvoláním na prohlášení Pentagonu o tom informovala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Zelenskyj poprvé narazil u veřejnosti. „Druhou frontu“ rychle zavírá

Ukrajinou zmítá největší vnitropolitická krize od nástupu Volodomyra Zelenského do funkce. Snahou podřídit protikorupční instituce Kyjevu vyvrcholil spor mezi donucovacími orgány loajálními vůči hlavě státu a úřady, jež vznikly po pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kritici se obávají zneužití moci a příklonu k autoritářství. Prezident pod tlakem veřejnosti i EU ohlásil nový návrh zákona, jenž zachová nezávislost protikorupčních orgánů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelský parlament vyzval k anexi Západního břehu

Izraelský parlament schválil rezoluci, v níž vyzývá vládu premiéra Benjamina Netanjahua k anexi Západního břehu Jordánu, okupovaného od roku 1967 Izraelem. Podle serveru The Times of Israel (ToI) výzva nemá žádné právní účinky, ale může toto téma dostat do příští agendy izraelských poslanců. Rezoluci kritizovala Palestinská autonomie, jejíž vedení na Západním břehu sídlí, či turecká diplomacie, která ji označila za provokaci podkopávající snahy o mír v regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruský útok zranil desítky lidí v Charkově, v Oděse zasáhl historické centrum

Rusko v noci na čtvrtek podniklo rozsáhlý dronový útok na jihoukrajinskou Oděsu, přičemž poškodilo civilní infrastrukturu a architektonické památky v historickém centru, které je pod ochranou UNESCO. Uvedly to místní úřady. Nejméně čtyři lidé utrpěli zranění. Více než čtyřicet zraněných včetně šesti dětí hlásí Charkov, na který okupanti svrhli během dne letecké pumy. Sedm lidí zranili Rusové také při útoku na Čerkasy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pád letadla v Rusku nepřežily desítky lidí

Padesátku obětí na životech si ve čtvrtek vyžádalo zřícení dopravního letadla An-24 na ruském Dálném východu. Údaje o počtu lidí na palubě se nadále mírně liší, nicméně vyšetřovatelé již potvrdili, že pád stroje nikdo nepřežil. Ruské tiskové agentury nejprve informovaly, že letoun zmizel z radarů a dispečeři s ním ztratili kontakt, a později uvedly, že se našly trosky stroje. Úřady mluví o možné chybě posádky i selhání techniky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Íránem se šíří záhadné exploze

Íránské úřady řeší v posledních týdnech sérii záhadných výbuchů a požárů. V zemi hořely bytové domy, ropná rafinerie, letiště či továrna na obuv, píše list The New York Times (NYT) a další média. Teherán veřejně mluví o náhodě a chřadnoucí infrastruktuře, v soukromí ale někteří íránští činitelé zmiňují sabotáž. Za explozemi podle nich může stát izraelská tajná služba Mosad.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...