Ruský režim plánuje donutit občany k instalaci státních aplikací do mobilů i počítačů

2 minuty
Události: Povinné aplikace v Rusku
Zdroj: ČT24

Ruská vláda dokončuje zákon o povinně instalovaném softwaru pro všechna nová chytrá elektronická zařízení. Platit má od dubna 2021 a vzbuzuje kritiku mezi obyvateli i výrobci. Firmy jako Apple nebo Samsung se obávají narušení soukromí uživatelů i toho, že systémy budou moci spravovat jen omezeně.

Zákon se bude týkat mobilních telefonů, tabletů, počítačů i chytrých televizí – zkrátka všeho s obrazovkou a přístupem na internet. Budou muset obsahovat balíček aplikací včetně státních programů na komunikaci s úřady, navigace, sociální sítě, antiviru nebo platební brány.

Vládní nařízení vyvolalo pochyby ohledně ochrany soukromí. Kreml se ale ústy šéfa rady pro digitalizaci Nikolaje Komleva brání: „Původním smyslem tohoto zákona je rozšíření klientské základny ruských vývojářů. A to je hlavní. Nevidím zde ohrožení některých našich práv a svobod.“

Ruská vláda na koncepci pracovala s týmy IT odborníků, kteří na jednu stranu připouštějí možné zneužití režimem Vladimira Putina, na druhou ale doufají, že provázanost se západními i východními výrobci zamezí vzniku nového velkého bratra.

Obavy výrobců i prodejců

Výrobci dominující ruskému trhu, tedy Apple, Samsung nebo Huawei, kritizují, že s nimi vláda krok nekonzultovala. Obávají se, že aplikace stát využije ke sledování lidí skrze jejich produkty. Samy přitom mají potíže s kritikou, že o uživatelích sbírají příliš mnoho informací.

Apple navíc už před rokem varoval, že podobný zásah vyžaduje ekvivalent nelegálních softwarových úprav iPhonů a že kvůli tomu může společnost odejít ze země. Tento argument opakuje i zástupkyně prodejců Mozjuchinová: „Nemůžeme násilně říci kupci iPhonu nebo nového samsungu: 'Soudruzi, otevřete to zařízení a něco do telefonu nainstalujte.'“

Z akce jsou nervózní i prodejci, chybí jim detaily. „Jak bude tento software instalován do zařízení, která se budou prodávat v Rusku? Například pokud tato zařízení byla přivezena před jeho instalací,“ ptá se Jelena Mozjuchinová ze sítě prodejen Svjaznoj.

V očích velkých světových hráčů bude nejspíš nakonec rozhodovat ekonomická stránka věci. Pokud by rozhodli, že do Ruska přestanou výrobky dovážet, přijdou o značnou část trhu a zisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Federální soud pozastavil deportace dětí z USA do Guatemaly

Federální soudkyně v neděli zablokovala na čtrnáct dní deportace dětí, které přišly do Spojených států bez rodičů či jiných právních zástupců z Guatemaly. Rozhodnutí se týká podle odhadů na 600 dětí, z nichž některé již čekaly v letadlech na deportaci. Píší o tom agentury Reuters a AP. Rozhodnutí soudkyně kritizoval Bílý dům.
před 43 mminutami

Ukrajinské úřady dopadly podezřelého z vraždy exšéfa parlamentu Parubije

Ukrajinské úřady zadržely podezřelého ze spáchání vraždy bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Andrije Parubije. Podle zpravodajských agentur Reuters a AFP to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Čin se stal v sobotu ve Lvově. Podle tamních představitelů se Parubij stal obětí střelce.
00:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hútíové v Jemenu vtrhli do kanceláří OSN a zadrželi nejméně jedenáct zaměstnanců

Nejméně jedenáct zaměstnanců OSN zadrželi v neděli jemenští džihádisté hútíové v hlavním městě Saná a v přístavu Hudajdá, které jsou pod kontrolou Íránem podporovaných povstalců, oznámil podle agentury AFP vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Tiskové agentury už odpoledne informovaly o raziích džihádistů v kancelářích Světového potravinového programu (WFP) a Dětského fondu OSN (UNICEF).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropa má plán na nasazení vojáků po válce na Ukrajině, řekla šéfka Evropské komise

Evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi, jež jsou zcela klíčové a budou mít plnou podporu amerických kapacit. Řekla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová listu Financial Times.
před 7 hhodinami

Případ únosu Kováčova syna se po třiceti letech může dostat před soud

Koncem srpna 1995 byl unesen syn tehdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče. Důkazy naznačují politické motivy a zapojení tajných služeb, přesto dodnes nikdo nebyl potrestán. Po třech dekádách se případ může poprvé dostat před soud.
před 8 hhodinami

„Zvládneme to.“ Deset let poté chtějí Němci přijímat méně uprchlíků

Věta bývalé německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ před deseti lety rezonovala celou Evropou. Stala se symbolem německé migrační politiky a pro mnohé i symbolem jejího selhání.
před 8 hhodinami

Unesené ukrajinské děti se bojí odvodu do ruské armády

Jedním z nejpalčivějších aspektů plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již tři a půl roku, jsou ukrajinské děti zavlečené do Ruska. Domů se zpátky podařilo dostat jen zlomek z nich. Americká první dáma Melania Trumpová nedávno apelovala na ruského vůdce Vladimira Putina, aby utrpení ukrajinských dětí ukončil.
před 8 hhodinami

Ruská ekonomika je na tom velmi špatně, musíme toho využít, říká Perebyjnis

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu a je potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něho může ekonomický tlak na Rusko přivést ruského vůdce Vladimira Putina k jednacímu stolu. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný míní, že na situaci by mělo zásadní vliv také zavedení amerických sankcí.
před 11 hhodinami
Načítání...