„Za změnu amerického příběhu.“ Time vyhlásil osobností roku Bidena a Harrisovou

3 minuty
Události ČT: Biden a Harrisová Osobností Time
Zdroj: ČT24

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Editor slavného magazínu Felsenthal v prohlášení ještě vyzdvihl, že Biden s Harrisovou „sdílí vizi uzdravení truchlícího světa.“ Odkazoval tak na boj s koronavirem a sliby nastupujícího amerického prezidenta, který avizoval, že po nástupu do křesla v Oválné pracovně okamžitě začne řešit pandemii.

„Vítěze“ ankety oznámil americký rockový zpěvák Bruce Springsteen. „Time vybírá osobnost roku už téměř sto let. V roce 2020 je osobností roku zvolený prezident Joe Biden a zvolená viceprezidentka Kamala Harrisová,“ oznámil.

„Biden měl vizi a nastavil tón. Rozpoznal ale také to, co jako osmasedmdesátiletý běloch nikdy nemohl nabídnout: generační výměnu, novou perspektivu a ztělesnění americké rozmanitosti. K tomu potřeboval Kamalu Harrisovou: kalifornskou senátorku, bývalou okresní a generální prokurátorku, mimomanželské dítě imigrantů, jejíž charisma a tvrdé výslechy představitelů Trumpovy administrativy elektrifikovaly miliony demokratů. Viceprezident nikdy předtím nebyla žena,“ vysvětluje redakce výběr nikoliv samotného Bidena, ale rovnou prezidentského tandemu.

Time připomíná také výrok Harrisové: „Budu první, ale nebudu poslední.“ Budoucí viceprezidentka tak vytváří cenné dědictví, novou cestu a otevře nejedny dveře. Magazín také poukazal na to, že se Harrisová pokouší „bojovat za změny“ ne zvenčí, ale zevnitř systému.

Porazit Minotaura je věc jedna. Druhá věc je najít cestu z labyrintu.
Redakce časopisu Time
k roli Joea Bidena a Kamaly Harrisové

Pochopit, že máme problém

Někdejší americký prezident George Bush mladší, který byl vyhlášen osobností roku Time hned dvakrát, kdysi řekl: „Jedna věc je pochopit, že máme problém, a druhá věc je, co s ním uděláme.“ Time v podobném duchu zmiňuje to, že Bidena s Harrisovou čeká ještě další výzva –⁠ s léčbou srdce Ameriky i bojem s pandemií.

I další američtí prezidenti v minulosti získali titul osobnosti roku. Tím prvním byl Franklin D. Roosevelt. V novodobé historii pak například Jimmy Carter, Ronald Reagan nebo Bill Clinton. Naposled Donald Trump, před ním dvakrát Barack Obama.

Trump byl v užším výběru i letos. Kromě něj redakce Time přemýšlela ještě nad hnutím za rasovou spravedlnost, které se zrodilo po květnové smrti amerického černocha George Floyda, a doktorem Anthonym Faucim se zdravotníky, kteří bojují v první linii s covidem-19.

Barack Obama osobností roku časopisu Time
Zdroj: Time Magazine/AP Photo

Time vybírá osobnost roku téměř sto let

Time vybírá osobnosti od roku 1927 a oceňuje lidi, kteří měli pozitivní či negativní vliv na největší události roku. V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například i nacistický diktátor Adolf Hitler (v roce 1938, tedy ještě předtím, než rozpoutal světovou válku) a sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát –⁠ v letech 1939 a 1942.

Vůbec první osobností byl vyhlášen Charles Lindbergh, který jako první přeletěl přes Atlantický oceán. Redakce v dlouholeté historii ankety vybrala například i „americké ženy“, „nositele míru“ nebo „planetu Zemi“. 

Loni Time za nejvýraznější osobnost roku vybral švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Bylo jí tehdy 16 let a byla nejmladším člověkem, jemuž se zatím tohoto ocenění dostalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 3 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 12 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 12 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 17 hhodinami
Načítání...