Hongkongský aktivista Wong dostal 13,5 měsíce vězení za protivládní demonstraci

Nejznámější představitel hongkongského prodemokratického hnutí Joshua Wong byl odsouzen k trestu 13,5 měsíce vězení za loňskou protivládní demonstraci před policejním ústředím v Hongkongu. Spolu s Wongem byli odsouzeni také dva jeho další kolegové – Agnes Chowová dostala desetiměsíční trest a Ivan Lam trest sedm měsíců odnětí svobody, informovala agentura Reuters.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Proces s hongkongskými aktivisty a komentář sinoložky Lomové

Trojice čelila obvinění z organizace nepovoleného protestu před policejním ústředím ve čtvrti Wan Chai loni v červnu, z účasti na demonstraci a z podněcování dalších lidí. „Procesů proti nim je vedeno více a v jiných řízeních jsou souzeni za svolání některých jiných demonstrací,“ upozornila zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Čtyřiadvacetiletý Wong se přiznal k organizaci demonstrace a k podněcování dalších lidí k protestu. Akce se uskutečnila v době, kdy do ulic vycházely demonstrovat statisíce lidí a v některé dny protesty přerůstaly v násilí. Wongovi hrozily až tři roky vězení. Třiadvacetiletá Chowová a šestadvacetiletý Lam se přiznali k podněcování k protestu a Chowová také k účasti na demonstraci. Trojice byla již minulý týden vzata do vazby.

Vazbu před soudem Wong strávil na samotce, kde 24 hodin denně svítilo světlo. Věznice to odůvodnila tím, že rentgen údajně odhalil stín v jeho žaludku. Sinoložka Olga Lomová z Univerzity Karlovy to považuje za úmyslné znepříjemňování pobytu za mřížemi, byť si myslí, že minimálně zpočátku si bude trest odpykávat ve standardní cele.

Očekává, že pekingský režim bude otevírat další případy prodemokratických demonstrantů. „V jisté fázi by mohlo dojít i na ten obávaný zákon o státní bezpečnosti, který umožňuje i vydání provinilců podle tohoto zákona do Číny,“ předpovídá s tím, že tlak se pravděpodobně bude stupňovat. Wong je podle ní exemplární případ pro další mladé demonstranty.

Wong je nejznámějším hongkongským aktivistou

Trojice aktivistů dlouhodobě dráždí hongkongskou vládu a hlavně Peking. „Zejména Joshua Wong, který je aktivní už od svých patnácti let. Už na střední škole zmobilizoval studenty, aby se vzbouřili proti nacionalistické výuce ve školách, což se jim podařilo odvrátit. Poté byl velkou postavou deštníkového hnutí v roce 2014. Pokusil se několikrát kandidovat ve volbách, což se mu nikdy nepodařilo, protože úřady mu kandidaturu zakázaly,“ připomněla Šámalová.

„Přestože loni nebyl vůdcem nebo hlavní postavou protestního hnutí, protože to vzniklo spontánně a nemělo jednoho konkrétního vůdce, je asi nejznámější hongkongský aktivista, který se ještě teď, kdy už drtivá většina aktivistů v Hongkongu mlčí, vyjadřuje k problematickým a citlivým věcem a upozorňuje na porušování lidských práv,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Wong se v posledních letech účastnil mnoha protestů a hongkongskými úřady byl několikrát zadržen. Po vynesení rozsudku slíbil, že ve svém boji bude pokračovat.

Video Studio 6
video

Zpravodajka ČT Šámalová: Wong byl ve vazbě na samotce, kde mu 24 hodin denně svítilo světlo

Londýn vyzval k propuštění odsouzených

Velká Británie vyzvala úřady v Hongkongu a v Pekingu, aby opozici přestaly pronásledovat. „Rozhodnutí o zahájení trestního stíhání musí být spravedlivá a nezaujatá a práva a svobody hongkongského lidu musí být zachovány,“ zdůraznil ministr zahraničí Dominic Raab. Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International vyzvala k „okamžitému a bezpodmínečnému propuštění“ odsouzených. 

Bývalá britská kolonie Hongkong přešla v roce 1997 pod správu Číny, která se přitom v rámci principu „jedné země, dvou systémů“ zavázala ponechat Hongkongu řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Podle kritiků ale Peking tyto svobody čím dál víc omezuje. 

Loňské protesty vyvolal návrh zákona, který by umožnil vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Demonstranti se obávali, že lidé vydaní do Číny ovládané komunistickou stranou by mohli čelit nespravedlivým procesům. Hongkongská vláda nakonec návrh stáhla, protesty ale pokračovaly s požadavkem širších demokratických reforem. Demonstranti si rovněž stěžovali na přehnané použití síly ze strany policie, což byl i jeden z důvodů protestu z loňského 21. června.

Centrální čínská vláda v reakci na masové demonstrace vydala letos v červnu pro Hongkong nový bezpečnostní zákon, který má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.