Polský premiér varoval před šířením koronaviru kvůli demonstracím odpůrců zákazu potratů

Polský premiér Mateusz Morawiecki znovu varoval před hrozbou nekontrolovaného šíření koronaviru kvůli demonstracím po nedávném nálezu ústavního soudu, který znamená prakticky úplný zákaz interrupcí v zemi. Za pondělí Polsko eviduje rekordní přírůstek 16 300 nových případů infekce. Odpůrkyně zákazu potratů vyhlásily na středu celostátní stávku žen. O otázce potratů v úterý bouřlivě debatoval také Sejm.

„Chráníme život. Vyzýváme neporušovat zákony. Žijeme v době epidemie. Kvůli tomu musí být veřejná shromáždění omezena. V takovém případě chráníme druhé. Mějte to na vědomí. Je tu riziko nekontrolovaného šíření infekce,“ prohlásil premiér podle polských médií. „Obracím se také na mlčící většinu a děkuji, že zachováváte klid. Byl bych rád, aby tato moudrost převážila,“ dodal.

V podobném duchu v úterý promluvil šéf vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS) Jaroslaw Kaczyński, podle nějž protesty v době pandemie budou stát životy mnoha lidí. Ti, kteří demonstrace svolávají, se dle Kaczyńského dopouští „vážného trestného činu“ veřejného ohrožení. „Stát má právo, ale také povinnost se takovým akcím postavit,“ upozorňuje předseda PiS.

Odpůrkyně zákazu interrupcí podle opozičního listu Gazeta Wyborcza na středu vyhlásily celostátní stávku žen. „Nepůjdeme do práce ani do škol, neotevřeme firmy. Je nutné Polsko na chvilku zastavit a udělat jej nové,“ řekla listu organizátorka stávky Marta Lempartová.

Šířící se protesty kvůli dalšímu omezení interrupcí

Protesty proti zpřísnění zákazu umělých potratů eskalují. Podle policie se v sobotu demonstrovalo v 91 obcích, včetně míst, která tradičně hlasují pro vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS). V neděli lidé protestovali před kostely a sídly církevních institucí, mimo jiné ve Varšavě a Krakově.

V pondělí tisíce obyvatel zablokovaly dopravu ve Varšavě, Katovicích, Poznani a v Krakově. Před čtyřmi lety, v říjnu 2016, proti plánům zpřísnit protipotratový zákon demonstrovalo okolo 200 tisíc lidí. Toto „černé pondělí“ tehdy přimělo šéfa PiS Kaczyńského zřeknout se záměru zavést úplný zákaz interrupcí.

Minulý týden ale ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných PiS, shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Předsedkyně ústavního soudu Justyna Przylebská, která je známá svým přátelstvím s Kaczyńským, v úterý prohlásila, že rozhodnutí jí vedené instituce „není proti komukoliv namířené a nesmí být nikým využíváno k podněcování společenského napětí“.

Morawiecki o demonstracích odpůrců a odpůrkyň zákazu potratů hovořil na okraji tiskové konference věnované nejnovějšímu návrhu poslanců vládní strany, který má podpořit podniky v odvětvích postižených dopady opatření proti šíření nákazy, jako jsou restaurace, fitness a další rekreační a zábavná zařízení.

„Jsme v rozhodujícím okamžiku boje proti epidemii. Zavedli jsme zpřísněná opatření, která platí od víkendu. Kráčíme po velice úzké stezce mezi nekontrolovaným propuknutím epidemie a velice těžkými dopady na ekonomiku. Najít správnou střední cestu je klíč k ekonomickému odrazu,“ prohlásil šéf vlády.

Bouřlivá debata v Sejmu

Později během dne o otázce zákazu potratů bouřlivě debatovala dolní komora polského parlamentu – Sejm. Vše začalo, když někteří opoziční poslanci dorazili v rouškách s červeným bleskem, symbolem protestů proti zákazu interrupcí. Vicemaršálek Sejmu Ryszard Terlecki, který zasedání předsedal, prohlásil, že někteří poslanci mají roušky „se znaky připomínajícími symboly Hitlerjugend a SS“.

Poslankyně z opoziční levice pak předložily návrh na liberalizaci protipotratových předpisů, které ale vzhledem k poměru sil ve sněmovně nemají šanci uspět. Třímaly při tom v rukou transparenty s hesly „To je válka“, „Legální interrupce“ či „Žena rozhoduje“.

Když poté přistoupily k lavicím koaličních poslanců v čele s předsedou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawem Kaczyńským, Terlecki přivolal parlamentní stráž, aby zasáhla.

Opoziční list Gazeta Wyborzcza označil zásah parlamentní stáže v jednacím sále za „metaforu celého polského státu, ve kterém jsou všechny síly nastaveny na ochranu moci PiS a pohodlí Jaroslawa Kaczyńského, a ne na řešení problémů“.

Z dalšího jednání Terlecki vyloučil dva opoziční poslance. Chtěl také pokárat další opoziční poslankyni, ale spletl se a vyslovil jméno její matky, která rovněž bývala poslankyní, ale přišla o život při leteckém neštěstí u Smolenska v dubnu 2010, spolu s tehdejším prezidentem Lechem Kaczyńským a dalšími členy polské delegace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu

Rusko opět spustilo velký denní dronový nálet na Ukrajinu, útočí i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti. Polská armáda oznámila, že kvůli náletu odstartovaly její stíhačky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
před 24 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 55 mminutami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 5 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 8 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 12 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 13 hhodinami
Načítání...