Jaroslaw Kaczyński bude polským vicepremiérem

Vlivný předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se stane členem vlády. Zastávat bude funkci vicepremiéra, oznámil ve středu premiér Mateusz Morawiecki. V letech 2006-2007 už Kaczyński stál v čele vlády. Ministrem školství bude Przemyslaw Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Ve vládě po rekonstrukci zůstala jen jediná žena.

Vládní koalice byla v posledních týdnech v krizi, hovořilo se o menšinové vládě i o předčasných volbách. V sobotu ale zástupci PiS a menších stran Solidární Polsko a Dohoda podepsali novou koaliční smlouvu, která má zaručit fungování vlády do příštích řádných voleb v roce 2023.

Kaczyński byl dosud řadovým poslancem. Podle polských médií má ale značný vliv na politiku Morawieckého vlády a někdy bývá označován za klíčového polského politika současnosti. Morawiecki ve středu řekl, že Kaczyńského účast ve vládě kabinet „jistě výrazně posílí“.

Na základě dohody se 71letý Kaczyński stane vicepremiérem bez portfeje a předsedat bude i bezpečnostnímu výboru, který bude dohlížet na činnost ministerstev spravedlnosti, obrany a vnitra. V čele ministerstev obrany a vnitra stojí politici strany PiS, resort spravedlnosti ale řídí předseda koaličního Solidárního Polska Zbigniew Ziobro.

Ziobro s Kaczyńským soupeří, tvrdí média

Podle polských médií přitom mezi Kaczyńským a Ziobrem panuje značná rivalita. Solidární Polsko před časem odmítlo podpořit některé návrhy zákonů z dílny PiS, což prohloubilo koaliční krizi.

Napětí panuje i mezi Ziobrem a Morawieckým, kteří se podle komentátorů snaží posílit své pozice pro chvíli, kdy Kaczyński přestane být dominující silou politické pravice. Zatímco premiér je považován za umírněného, Ziobro byl iniciátorem řady kontroverzních kroků, které vedly ke sporům Polska mimo jiné s EU. Jedním z nich byla i reforma justičního systému.

Deklarovaným cílem rekonstrukce vlády bylo snížit počet ministerstev a zefektivnit tak práci kabinetu. Nyní bude místo dvaceti jen čtrnáct resortů. Kromě toho se zasedání vlády bude účastnit i pět ministrů bez portfeje.

Do čela nového ministerstva školství a vědy, v němž se sloučí dvě dosavadní ministerstva, usedne Przemyslaw Czarnek z PiS. Agentura AP připomněla, že je Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Letos v létě například řekl, že příslušníci sexuálních menšin označovaní termínem LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) „nejsou rovni normálním lidem“.

Loni Czarnek ještě ve funkci lublinského vojvody ocenil starosty obcí, které odmítají hnutí za práva sexuálních menšin, za to, že „nepodpořili ideologii, která je v rozporu s ústavou Polské republiky“.

Opozice jmenování Czarneka ministrem ve středu ostře kritizovala. „Takový člověk ministrem školství? To je zkrátka skandál a hanba,“ uvedl vicemaršálek Sejmu Piotr Zgorzelski. Polské školství by mělo podle tohoto člena Polské lidové strany šířit toleranci a ne jako Czarnek „dehumanizovat jiné lidi a stigmatizovat sexuální menšiny“.

Tomczyk: Vláda zlé změny a nejhorších ministrů

Změny ve vládě se dotkly také ministerstva zemědělství a lesnictví, v jehož vedení Jana Krzyszofa Ardanowského vystřídá Grzegorz Puda, a ministerstva rozvoje, práce a technologie, do jehož čela se místo Jadwigy Emilewiczové postaví předseda koaliční strany Dohoda Jaroslaw Gowin. Ten se zároveň opět stal i vicepremiérem.

Po odchodu Emilewiczové a sloučení některých ministerstev zůstane ve vládě jediná žena, ministryně rodiny a sociálních věcí Marlena Malongová. Poslanec za opoziční Občanskou platformu (PO) Czezary Tomczyk označil ve středu nový kabinet premiéra Morawieckého za „vládu zlé změny a nejhorších ministrů“.

Nový ministr školství Czarnek podle něj zahájí „kulturní válku“. Jediným pozitivním aspektem podle Czezaryho je, že ve vládě usedne Kaczyński, a konečně tak převezme zodpovědnost a bude možné jeho práci kontrolovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...