Po návratu z Prahy do Belgie bude povinná karanténa, do Německa bude třeba test

Nahrávám video

Belgie se rozhodla zařadit na svém koronavirovém semaforu Prahu do červené kategorie. Po návratu z ní budou muset lidé v Belgii do čtrnáctidenní karantény a povinný bude i test na covid-19. Opatření bude platit od pátečních čtyř hodin odpoledne. Zbytek Česka zůstane v oranžové kategorii, kde jsou karanténa a test doporučené. Na seznam rizikových oblastí zařadilo od čtvrtka Prahu i Německo. Hranice se zavírat nebudou, nutný ale bude test.

Barevný systém cestování podle takzvaného semaforu a kritéria pro definování jednotlivých zón jsou aktualizovány na internetových stránkách belgického ministerstva zahraničních věcí s ohledem na aktuální situaci v jednotlivých zemích

Opatření začne platit od pátečních 16. hodin. „Dáváme lidem 48 hodin na to, aby se mohli na novou situaci adaptovat,“ sdělila mluvčí belgického ministerstva Marie Cherchariová. O opatření rozhodli v úterý belgičtí epidemiologové.

České velvyslanectví v Bruselu upozornilo, že belgický semafor je určen hlavně pro cesty, které je možné odložit, tedy například cesty turistické. Netýká se naléhavých a bezodkladných osobních nebo obchodních cest.

Česko s výjimkou Prahy zůstane podle velvyslanectví v oranžové kategorii, kde jsou karanténa a test doporučené. Všichni cestující tak budou muset před cestou do Belgie dál vyplňovat formulář, který se používá pro kontaktování cestovatele, pokud je zjištěna infekce, a pro případné vystopování jeho kontaktů.

Na červeném seznamu belgické vlády jsou nyní některé oblasti Chorvatska, Andorra, Dánsko, Španělsko s výjimkou ostrova Tenerife, Maďarsko, Finsko, Rumunsko a některé oblasti Francie.

Do Německa bude třeba test

Německo kvůli nepříznivé epidemické situaci zařazuje od čtvrtka region hlavního města České republiky na seznam rizikových oblastí. Oznámil to ve středu německý národní Institut Roberta Kocha, který seznam spravuje. Na rizikovém označení Prahy se dohodly německá ministerstva zahraničí, zdravotnictví a vnitra.

Hranice se zavírat nebudou, pro cesty z Prahy do Německa ale bude vyžadován negativní test na koronavirus ne starší než 48 hodin. Kdo ho mít nebude, musí podle stávajících pravidel nastoupit do karantény a nechat se otestovat v Německu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že si o věci v úterý psal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Zpřísnění podmínek se podle něj nemá týkat například pendlerů. Německo podle něj reaguje na rostoucí počty nakažených v hlavním městě Česka.

Klíčovým kritériem pro zařazení na německý seznam rizikových oblastí je překročení hranice 50 nakažených na 100 tisíc obyvatel za sedm dní. Druhým vodítkem je pak aktuální epidemický vývoj v dané zemi, kde sice limit nakažených dosažen nebyl, ale počet infikovaných rychle stoupá.

Nahrávám video

Rakousko a Slovensko zatím beze změn

Rakousko a Slovensko aktuálně neplánují kvůli koronavirové krizi omezovat cestování. Vyplynulo to ze středečního prohlášení premiéra Babiše po jeho schůzce s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem a slovenským protějškem Igorem Matovičem ve Vídni.

„Dostal jsem příslib, že nedojde k omezení styku mezi našimi zeměmi,“ uvedl Babiš. V Česku se od čtvrtka zpřísní nošení roušek. Jejich povinné nošení Babiš označil jako mezigenerační soudržnost. K nošení roušek vyzval i slovenský premiér Igor Matovič. „Obyčejná rouška chrání život. Zřejmě i ve druhé vlně bude klíčovým nástrojem boje,“ řekl.

Kurz připomenul, že počty infikovaných stoupají také v Rakousku. „Situace je složitá. Zvláště co se týče pendlerů máme s Českem silnou výměnu lidí,“ popsal.

Česko, Rakousko a Slovensko podle Kurze i Babiše podporují případné sjednocení přístupu členských zemí EU k cestování přes hranice. Příslušný návrh ohledně koordinace států při hodnocení rizikových oblastí či zavádění karantény již předložila Evropská komise.

„Čekáme na jednotný evropský postup v této otázce. Vyžadujeme to už dlouhou dobu,“ řekl Kurz. Podle Babiše by mohla být lepší spolupráce na úrovni epidemiologů v celé unii. „Není rolí premiérů, aby řešili opatření, které vznikají v jiné členské zemi,“ uvedl.

V Anglii pravidlo šesti

V Anglii se bude moci scházet nanejvýš šest osob. Toto jediné „pravidlo šesti“ od pondělí nahradí stávající zákazy sešlostí více než 30 lidí a také pravidlo, že se mohou scházet členové nejvýš dvou domácností. Oznámil to ve středu britský premiér Boris Johnson, podle kterého je toto pravidlo snažší na pochopení než předchozí pravidla.

„Přál bych si, abychom nemuseli tento krok podnikat, ale jako váš premiér musím učinit, co je nezbytné pro zastavení šíření viru a pro záchranu životů,“ řekl Johnson. Ministerský předseda však také zdůraznil, že nejde o další národní karanténu. „Celý smysl spočívá v tom vyhnout se druhému uzavření země,“ řekl Johnson.

Za porušení opatření bude hrozit pokuta. Z pravidla budou vyňaty domácnosti o více než šesti členech, modlitebny, posilovny či restaurace. Nové pravidlo neplatí ani pro pracoviště a školy, výjimky mají i svatby, pohřby a některé týmové sporty.

Mezi novinky patří také to, že ve městech budou moci být nasazeny speciální covidové hlídky, které budou kontrolovat odstupy mezi lidmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
21:57Aktualizovánopřed 5 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 32 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.