Ruský soud poslal na 3,5 roku za mříže historika Jurije Dmitrijeva, známého odhalováním zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. O verdiktu informovala agentura TASS s odvoláním na historikova právníka. Dmitrijev byl obžalován ze sexuálního násilí, prokurátor žádal 15 let vězení. Odsouzený vinu odmítal. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.
„V rozsudku jsem zaslechl, že si má odpykat 3,5 roku. To by pak okolo 12. září měl vyjít na svobodu,“ řekl obhájce Viktor Anufrijev novinářům; deník Kommersant odhadl, že vzhledem k délce vazby vyjde historik na svobodu v listopadu. K soudu přišla ve středu historika podpořit asi stovka lidí, včetně místního vedení opoziční strany Jabloko a finského konzula.
Historik a ředitel karelské pobočky nevládního sdružení Memorial, které se zaměřuje na dokumentaci politických represí a ochranu lidských práv, byl poprvé zadržen v prosinci 2016. Obviněn byl tehdy z výroby dětské pornografie kvůli fotografiím, na kterých je jeho nahá adoptivní dcera.
Někdo se k Dmitrijevovi vloupal a snímky vzal z jeho počítače, řekl expert
Podle experta Štěpána Černouška ze serveru Gulag.cz nebylo jasné, jak se fotografie dostaly k ruské prokuratuře. „Ukázalo se, že se někdo vloupal k Dmitrijevovi do bytu a vlezl do jeho počítače. Ty fotky Dmitrijev pořídil, ale jimi dokumentoval zdravotní stav své dcery,“ popisuje Černoušek.
Podle něho tehdy soud i experti uznali, že snímky nemají s pornografií nic společného. Krátce nato se ale začaly dít divné věci, tvrdí Černoušek. Soudkyně, jež o případu rozhodovala, byla údajně přemístěna na nižší funkci, prokurátorka donucena k odchodu a Dmitrijev znovu vzat do vazby, tentokrát z důvodu sexuálního obtěžování.
„Je znám pouze jediný důkaz, a to videonahrávka výslechu Dmitrijevovy dcery. Na ní jí ovšem vyšetřovatelé pokládají návodné otázky a je evidentně pod tlakem. Není to věrohodný důkaz, shodli se na tom všichni experti z ruské akademie věd,“ řekl Černoušek.
Zároveň dodal, že historik upadl v nemilost ruských úřadů v roce 1997, kdy odhalil obří pohřebiště a popraviště Sandarmoch z dob, kdy v zemi vládl totalitní stalinistický režim. „Na tom místě bylo v roce 1937 obrovské pohřebiště, kde bylo i popraveno přes šest tisíc lidí. Mezi nimi byli Poláci, Finové, Švédi, Němci, Češi i pár Belgičanů,“ uvádí Černoušek.
Dmitrijevovi se prý podařilo dostat také do archivů ruských tajných služeb, kde se mu povedlo nalézt všechna jednotlivá jména popravených. „Začal organizovat vzpomínkové akce a zval na ně delegace ze zemí popravených, aby si všichni společně připomínali ten režim. Po roce 2014 se vztahy těch zemí s Ruskem sice zhoršily, delegace ale na ta místa stále jezdily. Dmitrijev proto upadl do nevole,“ dodal Černoušek.
Známé osobnosti z různých zemí adresovaly letos v lednu prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis s žádostí o zastavení historikova stíhání. Petici podepsala také řada českých osobností včetně bývalé mluvčí Charty 77 a někdejší české ombudsmanky Anny Šabatové, spisovatele Jáchyma Topola, bývalého vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, nyní již zesnulého Luboše Dobrovského nebo novináře a bývalého generálního ředitele ČTK Petra Uhla.
Agentura AFP dala proces s Dmitrijevem do souvislosti s případy potlačování svobody slova v Rusku, včetně obvinění bývalého novináře Ivana Safronova z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou, anebo případem režiséra Kirilla Serebrennikova, podmíněně odsouzeného za údajné rozkradení státní dotace.
