Ruský režisér Serebrennikov se podle soudu dopustil zpronevěry. Uložil mu tříletou podmínku

Moskevský soud v pátek shledal známého režiséra Kirilla Serebrennikova vinným ze zpronevěry prostředků poskytnutých státem na kulturní projekt s názvem Sedmé studio a potrestal jej tříletým podmíněným trestem. Kritik ruského vedení, které viní z korupce a přílišné byrokracie, svou vinu popírá. Obžaloba původně žádala pro Serebrennikova šest let odnětí svobody, pro Alekseje Malobrodského pět let a pro Jurije Itina čtyři roky. Serebrennikovův advokát podle agentury TASS oznámil, že se proti rozsudku odvolá.

„Serebrennikov, Malobrodskij a Itin se dopustili krádeže, jejich organizovaná skupina si podvodným způsobem přivlastnila cizí majetek vysokých rozměrů a zneužila poskytnutou důvěru,“ zaznělo v rozsudku. 

Serebrennikov byl před třemi lety obviněn, že se svými spolupracovníky zpronevěřil miliony rublů. V roce 2011 Serebrennikov zorganizoval projekt nazvaný Platforma, který se snažil o popularizaci moderního umění.

Program měla uskutečnit společnost zvaná Sedmé studio, která dostala dotaci přes 129 milionů rublů od ministerstva kultury. Podle vyšetřovatelů Serebrennikov a jeho spolupracovníci vykazovali neexistující náklady a nezákonně se obohatili. Obžalovaní vinu popírají.

Umělec kritizoval rostoucí cenzuru v Rusku

Serebrennikovova tvorba je známá i za ruskými hranicemi, jeho filmy se promítaly na festivalech v Cannes i v Benátkách. Umělec se v minulosti kriticky vyjádřil k rostoucí cenzuře v Rusku a prohlásil, že „vše se vrací k nejžalostnější sovětské praxi“.

Loni v březnu byl oceněn jako nejlepší ruský režisér za film Léto, který stříhal již v domácím vězení.

  • Michail Chodorkovskij –⁠ Miliardář, bývalý nejbohatší ruský oligarcha, který vlastnil největšího producenta ropy v Rusku firmu Jukos, byl v roce 2003 zatčen a v roce 2005 odsouzen k devíti letům vězení (v odvolacím řízení mu byl trest o rok snížen) za daňové úniky a zpronevěru. Jeho odsouzení vyvolalo protesty v Rusku i v řadě západních zemí. Proces následoval poté, co se magnát znelíbil Kremlu kvůli finanční podpoře opozici i kvůli vlastním politickým ambicím. V prosinci 2010 moskevský soud ve druhém procesu odsoudil Chodorkovského a jeho společníka Platona Lebeděva ke 14 letům vězení za údajnou krádež ropy a za praní špinavých peněz.
  • Pussy Riot –⁠ Pět členek uskupení Pussy Riot, jež bylo založeno v říjnu 2011 a bojuje za rovnoprávnost pohlaví, kritizuje Kreml a vládu a hájí například práva homosexuálů, proniklo v únoru 2012 do moskevského chrámu Krista Spasitele. Tam dívky zazpívaly „punkovou modlitbu Bohorodičko, vyžeň Putina“, aby tak protestovaly proti výzvám hlavy pravoslavné církve, patriarchy Kirilla, hlasovat v prezidentských volbách pro Vladimira Putina. Soud tři z nich poslal do vězení na dva roky, za mřížemi strávily 22 měsíců.
  • Sergej Magnitskij –⁠ Auditor a právník Sergej Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací. Po roce zemřel ve vyšetřovací vazbě; podle úřední verze mu selhalo srdce, podle ochránců lidských práv jej umlátili dozorci. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura tvrdila, že dodatečná analýza prokázala, že Magnitskij byl otráven.
  • Alexej Navalnyj –⁠ Bloger, který svým bojem proti korupci v elitách země dosáhl postavení vůdce opozice, byl v roce 2013 odsouzen k pětiletému trestu za zpronevěru v podniku Kirovles. Odvolací soud později změnil nepodmíněný trest v podmíněný a pokutu. Opozičník označil své odsouzení za politicky motivované a kritika zaznívala i ze zahraničí.
  • Oleh Sencov –⁠ Ukrajinský režisér a odpůrce ruské anexe Krymského poloostrova byl zatčen v rodném Simferopolu, který je hlavním městem Krymu, v květnu 2014 společně s dalšími aktivisty. Ruský vojenský soud Sencova odsoudil v srpnu 2015 za údajný terorismus na 20 let do vězení. Podle vyšetřovatelů stál za útoky z roku 2014 na krymskou kancelář hlavní kremelské vládní strany Jednotné Rusko a organizace Ruské společenství Krymu. Podle obžaloby byl také členem ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor. Sencov to odmítl, hlásí se ale k hnutí Euromajdan, které stálo za svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
  • Nadija Savčenková –⁠ Ukrajinskou vojenskou pilotkou Nadiju Savčenkovou obžalovali v Rusku z podílu na vraždě dvou ruských novinářů a z ilegálního vniknutí na ruské území. Pilotka bojového vrtulníku Savčenková podle obžaloby v červnu 2014 na východě Ukrajiny navedla palbu ukrajinské armády na ruské novináře, z nichž dva zahynuli. Podle obhajoby byla ale tou dobou již zajata proruskými separatisty, kteří ji předali Rusům. V roce 2016 poslal ruský soud Savčenkovou na 22 let za mříže, obžaloba žádala 23 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 8 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 36 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...