Ruský soud rozhodl - Navalnyj půjde na pět let za mříže

Kirov (Rusko) - Na pět let do vězení poslal ruský soud opozičního předáka Alexeje Navalného. Uznal ho vinným ze zpronevěry. Sedmatřicetiletý právník a bloger tak nebude kandidovat na starostu Moskvy a zřejmě ani v prezidentských volbách v roce 2018. Obhajoba se chce proti rozsudku odvolat. Verdikt vyvolal vlnu nesouhlasů jak v Rusku, tak v zahraničí. Ruská generální prokuratura nicméně nesouhlasí s okamžitým uvězněním Navalného hned po vynesení rozsudku, do vyřešení odvolání podle ní stačí omezení cest.

Navalnyj bojoval proti korupci, teď je sám odsouzený za zpronevěru. Podle obžaloby před čtyřmi lety okradl lesnický podnik Kirovles o dřevo za téměř deset milionů korun. Podle obhajoby jde o absurdní proces, který má sloužit k zastrašení opozice. „Rozsudek je v podstatě totožný s textem obžaloby, místy je to opravdu slovo od slova. U soudu nezaznělo nic, co by argumentaci obžaloby potvrdilo,“ řekla Navalného právnička Olga Mikhailová.

„Jeho vina je zcela prokázána. Žádný důkaz nepotvrzuje tvrzení Navalného, že je pronásledován z politických důvodů,“ prohlásil soudce Sergej Blinov poté, co téměř 3,5 hodiny monotónně četl rozsudek, ve kterém zněly i doslovné přepisy odposlouchávaných telefonátů. Prokurátor žádal pro obžalovaného šest let za mřížemi. Navalnyj vinu odmítal, označoval obvinění za absurdní a proces za zinscenovaný na přímý Putinův příkaz.

Navalnyj na Twitteru, než jej odvedli do cely:

„To je hezké. Jen se tu beze mě nenuďte a hlavně se neflákejte. Žába sama od sebe z pramene ropy neseskočí.“

Západ na rozsudek zareagoval tradičními projevy nesouhlasu s počínáním Kremlu. Znepokojení vyjádřila Evropská unie i některé členské země jako Německo či Francie. Spojené státy jsou podle velvyslance v Moskvě Michaela McFaula „hluboce zklamány odsouzením Navalného ze zjevně politického důvodu“. „Přísný trest vězení Navalného je nejnovějším příkladem znepokojivého trendu zaměřeného na potlačování nesouhlasu v občanské společnosti Ruska,“ řekl mluvčí prezidenta Baracka Obamy Jay Carney. Německá kancléřka Angela Merkelová dala v prohlášení najevo pochybnosti, zda byl proces skutečně trestněprávní záležitostí, a pozastavila se nad nepřiměřeně přísným trestem. Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov přímo prohlásil, že je nepřijatelné využívat justici proti politickým odpůrcům. 

Pravomocné odsouzení v Rusku = ztráta práva být zvolen do jakékoliv funkce

Navalnyj si ještě jako bloger a advokát získal popularitu bojem s korupcí ve státních firmách, loni patřil k vůdcům masových protestů proti režimu, nyní se uchází o křeslo moskevského starosty. Pravomocné odsouzení by podle opozičního listu Novaja gazeta znamenalo i doživotní ztrátu práva být zvolen do jakékoliv funkce. Přinejmenším za stávajícího režimu. Odsouzení se sice očekávalo, avšak komentátoři nevylučovali, že by Navalnyj mohl dostat podmíněný trest. 

Navalnyj se odvolal. „Očekává se, že toto odvolání pomůže v kandidatuře ve volbách na moskevského starostu. Pokud odvolací soud rozhodne později než 8. září, má šanci se voleb zúčastnit,“ řekl spolupracovník ČT Jiří Just. Krátce po verdiktu ale Navalného spolupracovníci ohlásili, že odstupuje z moskevských voleb a vyzývá k jejich bojkotu.

Volební komise v Moskvě již dříve uvedla, že Navalnyj by mohl být vyloučen ze zářijových voleb starosty metropole až poté, co se rozsudek stane pravomocným. Ale sám opozičník ve středu nevyloučil, že by mohl z voleb sám odstoupit, pokud bude po odsouzení uvězněn, a tím mu bude zabráněno vést volební kampaň. Ve vazební věznici v Kirovu setrvá, dokud rozsudek nebude pravomocný. Tento postup ale později překvapivě napadla generální prokuratura, podle níž nic neodůvodňuje okamžité uvěznění Navalného a jeho spolupachatele Pjotra Oficerova. Do vyřízení odvolání je prý dostatečným opatřením omezení cest. O stížnosti proti okamžitému uvěznění bude soud jednat v pátek ráno.

Proces začal už 17. dubna a během důkazního řízení vypovídala v uplynulých měsících ve prospěch Navalného řada významných svědků. Byl mezi nimi i sám gubernátor Bělych. Podle advokátů před soudem prohlásil, že činnost Navalného nezpůsobila Kirovské oblasti žádnou škodu. „S ohledem na informace, jež mám k dispozici, takový závěr učinit nemohu,“ řekl k údajné škodě, již měl obžalovaný způsobit.

Alexej Navalnyj s manželkou během soudního jednání
Zdroj: ČTK/AP/Dmitry Lovetsky

Navalnyj, ruský soupeř Putina číslo jedna

Alexej Navalnyj (37) se těší pověsti charismatického řečníka, bojovníka s korupcí a hlavního vůdce opozice proti režimu Vladimira Putina. Vystudoval právo a finančnictví, má za sebou půlroční studium na Yaleově univerzitě. Do ruské politiky vstoupil v roce 2000 v řadách liberální strany Jabloko, ze které byl ale v roce 2007 vyloučen za nacionalismus.  

Kritickými názory třeba na přistěhovalectví Kavkazanů se Navalnyj nikterak netají, neváhal se osobně účastnit pochodů ruských nacionalistů. Po vyloučení z řad liberální opozice se do boje s režimem pustil na vlastní pěst. Proslul tím, že kupoval pár akcií polostátních koncernů, jako je plynárenský obr Gazprom, ropná firma Rosněfť či mocná banka VTB, aby se jako menšinový akcionář i v soudních bitvách domohl přístupu k informacím o hospodaření. Následně ve svém blogu odhaloval nepravosti, zpronevěry a korupci. Loni založil fond boje s korupcí, financovaný z darů sympatizujících podnikatelů.

Alexej Navalnyj
Zdroj: ČTK/AP/Yevgeny Feldmany

Právě Navalnyj vymyslel a zpopularizoval přezdívku „zloději a šejdíři“ pro vládnoucí stranu Jednotné Rusko. Po parlamentních volbách v prosinci 2011, provázených podezřeními z přehmatů a falšování, se projevil jako vůdce protestů. Dokázal dav přimět ke skandování hesel jako „Moc jsme my!“ či „Nic nezapomeneme a nic neodpustíme!“ Vězeňskou celu tehdy poznal i zevnitř. Během demonstrací byl dvakrát odsouzen k 15 dnům za mřížemi.

Domácí i západní tisk mu věští velkou budoucnost, časopis Time jej loni zařadil jako jediného Rusa mezi sto nejvlivnějších osobností světa. „Jednoho dne je porazíme a pak je posadíme za mříže,“ prohlásil v začátcích procesu. „Sám jsem si vybral svůj osud,“ dodal s vědomím, že jej politika nejspíš dovede do vězení. Navalnyj má s manželkou Julijí dvanáctiletou dceru Darju a pětiletého syna Zachara. „Pokud někdo doufá, že tímto skončí Alexejova pátrání, je na omylu. Fond pro boj s korupcí bude fungovat stejně jako doposud,“ řekla k verdiktu soudu Julija Navalná. Na ruských ulicích na blogerovu podporu a proti Putinovi demonstrovaly tisíce lidí, desítky jich policisté zadrželi.

Česká stopa kauzy Navalnyj

Zásadní roli v případu hraje i česká stopa. Navalnyj se opřel do šéfa ruských vyšetřovatelů Alexandra Bastrykina, jehož kvůli podnikání a pobytu v Česku označil za zahraničního agenta. Bastrykin si v pražské Troji ještě před nástupem do státní sféry koupil byt. Sídlí tu i firma, kterou kvůli nákupu nemovitosti založil. Firma a tím pádem i byt mají už čtyři roky jediného majitele - je jím Bastrykinova bývalá žena.

Podle Navalného Bastrykin podnikal s falešnými dokumenty. Dokonce na něj v Česku podal trestní oznámení. Generál obvinění odmítá a čeští kriminalisté čekají na jeho výpověď. Když Navalnyj loni obvinění zveřejnil, věci se daly rychle do pohybu. Bastrykin vynadal vyšetřovatelům, že zastavili stíhání aktivisty za údajnou zpronevěru v lesnickém podniku. Soudní mašinerie se pak opět rozjela.

Alexandr Bastrykin
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na guvernéra kolumbijského departementu Putumayo později uvedla, že zahynulo nejméně 34 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 1 hhodinou

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 3 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 5 hhodinami
Načítání...