Nizozemsko zažaluje Rusko kvůli sestřelu MH17

Nizozemsko zažaluje Rusko u Evropského soudu pro lidská práva kvůli sestřelení malajsijského letu MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Zhruba dvě třetiny obětí tragédie pochází z Nizozemska, které považuje Moskvu za odpovědnou. Kvůli MH17 už jeden soud v Nizozemsku probíhá, obžalovaní jsou tři Rusové a jeden Ukrajinec ruské národnosti.

Nizozemsko chce žalobou u evropského soudu dosáhnout „pravdy, spravedlnosti a zodpovědnosti“ pro všech 298 obětí letecké katastrofy. Z nich bylo 283 cestujících a patnáct členů posádky. Na palubě cestovali občané deseti zemí, mimo jiné také Malajsijců a Australanů.

Pozůstalí obětí neštěstí už sami podali k lidskoprávnímu soudu několik žalob na Rusko.

Moskvě se aktuální nizozemský krok nezamlouvá. „Je to krajně podivná iniciativa: zaprvé neskončilo vyšetřování, zadruhé nepadlo soudní rozhodnutí ani na národní úrovni a zatřetí je otázkou, co s tím má Evropský soud pro lidská práva do činění,“ zareagoval podle agentury Interfax předseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že protileteckou raketu Buk dodali proruským vzbouřencům v Donbasu na východní Ukrajině příslušníci ruské 53. protivzdušné brigády z Kurska. Separatisté pak mohli civilní letoun sestřelit omylem.

Moskva nadále jakýkoli podíl na sestřelení letounu popírá a vinu naopak připisuje ukrajinské armádě. Zpochybňuje přitom objektivitu mezinárodního vyšetřování s poukazem na to, že bylo vedené bez ruské účasti.

Kvůli sestřelu jsou obžalovaní čtyři lidé

Kvůli sestřelení letounu už líčení probíhá. Soud v nizozemském Haagu posuzuje obžalobu proti třem Rusům a jednomu Ukrajinci ruské národnosti. Podle prokurátorů se obvinění podíleli na převozu a instalaci rakety Buk, která boeing malajsijských aerolinek zasáhla, z Ruska na ukrajinské území ovládané ruskými separatisty. Soud se koná bez přítomnosti obžalovaných.

O tom, že se proces koná podle nizozemského práva, rozhodl mezinárodní tým vyšetřovatelů, jehož členy byli experti z Nizozemska, Belgie, Malajsie, Austrálie a Ukrajiny. Rozhodnutí padlo poté, co Moskva zabránila ustavení speciálního tribunálu OSN.

Nizozemští prokurátoři v březnu obvinili Rusko, že se snaží sabotovat vyšetřování sestřelu. „Existují silné důkazy svědčící o tom, že ruská vláda by strašně ráda zmařila vyšetřování,“ prohlásil jeden z prokurátorů Thijs Berger. Uvedl také, že „několik svědků při vyšetřování řeklo, že se budou bát o život, pokud vyjde najevo jejich identita“. V této souvislosti připomněl podíl ruských tajných služeb na vraždách v různých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...