Češi a Slováci jsou nejtolerantnější k uplácení úředníků, ukázal unijní průzkum

Češi a Slováci nejvíce ze všech národů Evropské unie tolerují drobné uplácení úředníků či dalších veřejných osob. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu unijní agentury pro základní práva (FRA), který hodnotil vnímání politiky, justice či korupce v zemích EU. Tři pětiny lidí mají podle jeho výsledků dojem, že se o ně politici nezajímají.

Šedesát jedna procent Slováků a 59 procent Čechů považuje podle závěrů průzkumu za přijatelné dát někdy drobný dárek či nabídnout protislužbu, pokud chtějí rychleji vyřídit svou věc na úřadě. I na dalších místech v pořadí se s výjimkou Francie objevují postkomunistické země jako Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko či pobaltské státy.

V celé sedmadvacítce akceptuje občasné drobné uplácení průměrně 35 procent lidí, 64 procent je jasně proti.

Jako zvláště velký problém vnímají podle průzkumu lidé nutnost uplácení u lékaře. Více než tři pětiny obyvatel některých zemí východní části EU jsou přesvědčeny, že je třeba alespoň občas nabídnout úplatek, aby si člověk zajistil lepší péči ve veřejných nemocnicích.

„Počet lidí rozčarovaných korupcí a fungováním našich demokratických společností by měl státy EU přimět k činům,“ uvedl k výsledkům průzkumu ředitel FRA Michael O'Flaherty.

Více než půlka Čechů má pocit, že se o ně politici nestarají

Ve vnímání politiků jsou mezi jednotlivými zeměmi zásadní rozdíly. Pocit, že se o ně vládní či opoziční politici vůbec nezajímají, má 81 procent Chorvatů a 80 procent Rumunů. Výrazně spokojenější s přístupem politiků jsou lidé ve skandinávských zemích, kde dalo podobnou nedůvěru najevo okolo třiceti procent lidí.

Česko je s 59 procenty o jedno procento pod unijním průměrem. Na začátku června vyšla zpráva protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO), která dospěla k závěru, že bylo Česko nejhorší ze 42 hodnocených zemí v plnění protikorupčních doporučení.

FRA postavila průzkum na odpovědích od 35 tisíců lidí z unijních zemí, Spojeného království a Severní Makedonie, které shromažďovala loni od ledna do října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev, úřady hlásí oběti a zraněné

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli dva lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších osmnáct osob utrpělo zranění. Už ve čtvrtek pozdě večer ruské drony podnikly nálet na Charkov. O několik hodin později se pak cílem dalšího ruského úderu stalo Dnipro.
03:05Aktualizovánopřed 59 mminutami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 1 hhodinou

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 9 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 9 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 9 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...