Rozdílné pohledy na obchodní a diplomatické vztahy udávaly tón jednání mezi politickými představiteli Evropské unie a Číny. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové sice obě strany daly najevo snahu posilovat vzájemný obchod, EU však trvala na svých podmínkách včetně nutnosti stejných pravidel pro obě strany, k nimž se Čína nechce zavázat. Předseda Evropské rady Charles Michel zdůraznil, že čínský prezident Si Ťin-pching si vyslechl i kritiku Pekingem připraveného bezpečnostního zákona omezujícího autonomii Hongkongu.
„Stále máme nevyvážené obchodní a investiční vztahy. Nepokročili jsme v odbourávání tržních bariér, k čemuž jsme se zavázali v prohlášení z loňského summitu,“ uvedla po pondělní videokonferenci von der Leyenová s odkazem na snahu EU přesvědčit Peking, aby přestal zvýhodňovat své firmy a umožnil těm evropským stejný přístup na trh, jako mají v Unii společnosti čínské.
Obě strany by letos chtěly uzavřít investiční dohodu. Šéfové unijních institucí však nyní dali najevo, že bude možná, jen pokud Čína změní svůj přístup například v otázce státní podpory svých firem.
Čínský premiér Li Kche-čchiang, který s oběma unijními politiky hovořil ještě před prezidentem Si, podle čínských médií hodnotil jednání jako pozitivní. Společné prohlášení, které bývá obvykle výsledkem podobných summitů, však nyní obě strany nevydaly.
Evropská sedmadvacítka se v době napjatých vztahů Spojených států s Čínou snaží hledat k oběma stranám vyvážený přístup, který by nepoškodil dlouhodobé strategické partnerství s Washingtonem ani obchodní zájmy v Číně.
Evropské znepokojení nad bezpečnostním zákonem pro Hongkong
Michel zase zdůraznil, že při jednání s prezidentem Si i premiérem Li Kche-čchiangem hovořili s von der Leyenovou i o tématech, která jsou Pekingu nepříjemná. „Dali jsme najevo, že jsme vážně znepokojeni bezpečnostním zákonem pro Hongkong,“ řekl novinářům Michel.
Čína by již od podzimu mohla začít uplatňovat zákon, na jehož základě by orgány Pekingu začaly dohlížet na bezpečnost v Hongkongu. USA a další západní země považují zákon za omezení autonomie oblasti, k jejímuž zachování se Čína zavázala ve smlouvě s Británií při předání města z její koloniální správy.
Napětí kvůli koronaviru
Mezi evropským blokem a Čínou to v minulých měsících několikrát zajiskřilo kvůli pandemii covidu-19, při níž EU vůbec poprvé oficiálně označila Peking za původce cílených dezinformací. Čína se všemožně snaží zabránit tomu, aby byla spojována s původem nemoci a pokouší se tlačit i na evropské země, aby tuto souvislost nezmiňovaly.
Podle von der Leyenové si teď čínští vůdci vyslechli, že EU nehodlá dezinformační útoky tolerovat. Obě strany se však zároveň bavily o možné spolupráci při zvládání nemoci, například společném financování vývoje vakcíny či léků.
„Není možné utvářet budoucí svět bez silných vztahů EU a Číny,“ zdůraznila šéfka unijní exekutivy význam složitého partnerství se zemí, která je podle ní zároveň rivalem.
Unie se snaží přímět Čínu ke spolupráci například v klimatické politice, zejména s ohledem na to, že americký prezident Donald Trump vycouval z dříve dohodnutých závazků své země včetně pařížské dohody. Podle unijních činitelů se Čína sice veřejně přihlásila k roli tahouna v reakci na klimatické změny, nezačala však plnit žádné měřitelné závazky.
Von der Leyenová nyní řekla, že by EU ráda co nejdříve slyšela čínský příslib takzvané uhlíkové neutrality. Unie jí chce dosáhnout do poloviny století a Čína by podle šéfky EK mohla svůj cíl stanovit na dobu „jen o málo“ pozdější.
