Posprejovaný de Gaulle a řada dalších soch. Rasové protesty se rozšířily i do Francie

3 minuty
Události: Protesty za rasovou rovnost ve Francii
Zdroj: ČT24

Francií postupují protesty za rasovou rovnoprávnost. Například v Paříži v pondělí neznámí  pachatelé posprejovali červenou barvou dvě sochy spojované s francouzskou koloniální érou. U řady dalších po celé zemi pokračují demonstrace za jejich odstranění. Manifestace se do země rozšířily ze Spojených států po smrti Afroameričana George Floyda.

Francie v posledních dnech zažívá protesty proti symbolům spjatým s koloniální érou. Podle zpravodaje České televize v Paříži Jana Šmída se zatím tamní úřady sochy odstraňovat nechystají.

„Uvidíme, jaký bude další vývoj. Nejvíce nahnuté to měl o víkendu Louis Faidherbe v Lille, kde se protestovalo proti jeho nezpochybnitelné koloniální minulosti – především proti tomu, co on či jeho spolupracovníci dělali v Senegalu,“ uvedl Šmíd. „V tuto chvíli to vypadá, že socha vydržela, i když byla posprejovaná,“ dodal.

Ve Francii však byly v posledních dnech posprejovány i sochy dalších bývalých představitelů země, a to včetně někdejšího prezidenta a představitele protinacistického odboje Charlese de Gaulla. „Jeho obličej zažlutili a na jeho památník napsali, že byl rasista,“ vylíčil Šmíd. 

Největší kontroverze přitom v současnosti podle Šmída vzbuzuje postava Jeana-Baptista Colberta, ministra financí Ludvíka XIV. Jeho socha stojí před francouzským Národním shromážděním.

„Paradoxně právě bývalý premiér Jean-Marc Ayrault prohlásil, že by měla být odstraněna nejen tato socha, ale že by měly být změněny i názvy všech ulic a náměstí, které nesou jméno Colbert,“ poznamenal Šmíd. „A těch je celá řada,“ doplnil.

3 minuty
Zpravodaj Šmíd o rasových protestech ve Francii
Zdroj: ČT24

Proti Ayraultovu návrhu se však postavil například ministr financí Bruno Le Maire, který zdůraznil, že svou budovu nesoucí právě Colbertovo jméno rozhodně přejmenovávat nehodlá. 

Šmíd připomíná, že Colbertova role není jednoznačná. „Někteří tvrdí, že byl autorem takzvaného černého zákoníku. Podle některých historiků ale tento zákoník vyšel až dva roky po jeho smrti,“ uvedl zpravodaj.

Macron: Francie stopy minulosti vymazávat nehodlá

S likvidací památníků osobností nesouhlasí část politiků, kteří tvrdí, že na historii je třeba pohlížet v kontextu dané doby.

Vůči odstraňování soch se před několika dny vymezil také prezident Emmanuel Macron. „Řekl, že Francie nehodlá vymazávat stopy své minulosti, ani odstraňovat žádné sochy,“ připomenul Šmíd. Tyto postoje politiků se však podle zpravodaje mohou v příštích dnech změnit. 

Podobný boj se přitom ve Francii odehrává i v kulturní oblasti a například se přestaly promítat filmy, jako je Jih proti Severu. „Dokonce je teď velká polemika kolem jednoho dílu populárního Tintina, který se odehrává v Kongu,“ uzavřel Šmíd. 

Na možné budoucí úpravy školních osnov v historii či dějinách Francie už mohou připravovat žáky i učitelé. V pondělí se totiž po pandemii koronaviru otevřely v zemi školy. Macron nařídil povinnou docházku pro všechny. Část rodičů ale na poslední dva týdny školního roku odmítla děti do lavic poslat. Kromě toho jsou v zemi nově povolené i kolektivní sporty a návštěvy kin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje poslat stovky Evropanů na Guantánamo, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá poslat do detenčního zařízení na námořní základně Guantánamo na Kubě tisíce lidí včetně stovek Evropanů, kteří v USA pobývají nelegálně. Americká vláda by jejich přesun mohla zahájit už tento týden a neplánuje o něm informovat vlády domovských zemí zadržených, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele s informacemi o plánech.
před 13 mminutami

Počet migrantů mířících nelegálně do EU klesl o pětinu

Počet migrantů mířících nelegálně do Evropské unie klesl v prvních pěti měsících letošního roku o pětinu. Od ledna jich vnější hranice Unie podle předběžných dat překročilo 63 700, uvedla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).
před 58 mminutami

Izraelské údery u centra pomoci v Gaze zabily desítky lidí, píše Reuters

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Musk napsal, že lituje svých výroků o Trumpovi

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal.
před 2 hhodinami

Charkov hlásí mrtvé po nočních ruských úderech

Tři lidé zahynuli a nejméně šest desítek jich bylo v noci na středu zraněno při ruských vzdušných úderech na druhé největší ukrajinské město Charkov. Rusové na město útočili den poté, co podobné letecké útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi.
05:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie v L. A. hromadně zatýká kvůli porušování zákazu vycházení

Losangeleská policie oznámila hromadné zatýkání protestujících, kteří porušují zákaz nočního vycházení. Ten začal platit v noci na středu (SELČ) po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Cílem zákazu je zastavit rabování a vandalismus. Na situaci dohlíží Národní garda. Kalifornský guvernér Gavin Newsom prezidentovi vyčetl, že zneužívá své pravomoci, a prohlásil, že demokracie čelí útoku. Národní garda má být nasazena i v Texasu, kam se protesty rozšířily.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 3 hhodinami

Cenzus kast v Indii budí vášně. Po sto letech může přepsat mapy

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
před 7 hhodinami
Načítání...