Posprejovaný de Gaulle a řada dalších soch. Rasové protesty se rozšířily i do Francie

Francií postupují protesty za rasovou rovnoprávnost. Například v Paříži v pondělí neznámí  pachatelé posprejovali červenou barvou dvě sochy spojované s francouzskou koloniální érou. U řady dalších po celé zemi pokračují demonstrace za jejich odstranění. Manifestace se do země rozšířily ze Spojených států po smrti Afroameričana George Floyda.

Video Události
video

Události: Protesty za rasovou rovnost ve Francii

Francie v posledních dnech zažívá protesty proti symbolům spjatým s koloniální érou. Podle zpravodaje České televize v Paříži Jana Šmída se zatím tamní úřady sochy odstraňovat nechystají.

„Uvidíme, jaký bude další vývoj. Nejvíce nahnuté to měl o víkendu Louis Faidherbe v Lille, kde se protestovalo proti jeho nezpochybnitelné koloniální minulosti – především proti tomu, co on či jeho spolupracovníci dělali v Senegalu,“ uvedl Šmíd. „V tuto chvíli to vypadá, že socha vydržela, i když byla posprejovaná,“ dodal.

Ve Francii však byly v posledních dnech posprejovány i sochy dalších bývalých představitelů země, a to včetně někdejšího prezidenta a představitele protinacistického odboje Charlese de Gaulla. „Jeho obličej zažlutili a na jeho památník napsali, že byl rasista,“ vylíčil Šmíd. 

Největší kontroverze přitom v současnosti podle Šmída vzbuzuje postava Jeana-Baptista Colberta, ministra financí Ludvíka XIV. Jeho socha stojí před francouzským Národním shromážděním.

„Paradoxně právě bývalý premiér Jean-Marc Ayrault prohlásil, že by měla být odstraněna nejen tato socha, ale že by měly být změněny i názvy všech ulic a náměstí, které nesou jméno Colbert,“ poznamenal Šmíd. „A těch je celá řada,“ doplnil.

Video Zprávy ve 12
video

Zpravodaj Šmíd o rasových protestech ve Francii

Proti Ayraultovu návrhu se však postavil například ministr financí Bruno Le Maire, který zdůraznil, že svou budovu nesoucí právě Colbertovo jméno rozhodně přejmenovávat nehodlá. 

Šmíd připomíná, že Colbertova role není jednoznačná. „Někteří tvrdí, že byl autorem takzvaného černého zákoníku. Podle některých historiků ale tento zákoník vyšel až dva roky po jeho smrti,“ uvedl zpravodaj.

Macron: Francie stopy minulosti vymazávat nehodlá 

S likvidací památníků osobností nesouhlasí část politiků, kteří tvrdí, že na historii je třeba pohlížet v kontextu dané doby.

Vůči odstraňování soch se před několika dny vymezil také prezident Emmanuel Macron. „Řekl, že Francie nehodlá vymazávat stopy své minulosti, ani odstraňovat žádné sochy,“ připomenul Šmíd. Tyto postoje politiků se však podle zpravodaje mohou v příštích dnech změnit. 

Podobný boj se přitom ve Francii odehrává i v kulturní oblasti a například se přestaly promítat filmy, jako je Jih proti Severu. „Dokonce je teď velká polemika kolem jednoho dílu populárního Tintina, který se odehrává v Kongu,“ uzavřel Šmíd. 

Na možné budoucí úpravy školních osnov v historii či dějinách Francie už mohou připravovat žáky i učitelé. V pondělí se totiž po pandemii koronaviru otevřely v zemi školy. Macron nařídil povinnou docházku pro všechny. Část rodičů ale na poslední dva týdny školního roku odmítla děti do lavic poslat. Kromě toho jsou v zemi nově povolené i kolektivní sporty a návštěvy kin.