Francie si připsala první vítězství, boj ale nekončí, prohlásil Macron. Evropa dál uvolňuje opatření

Evropské země dál rozvolňují protipandemická pravidla. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že celá Francie bude od pondělí brána jako „zelená zóna“ s nízkým rizikem šíření koronaviru. Španělsko otevře hranice o více než týden dřív, než původně plánovalo. Na začátku týdne se navíc obnoví velká část schengenského prostoru. Některá opatření ruší i Bulharsko navzdory tomu, že v zemi stoupá počet nových případů.

Emmanuel Macron pronesl projev k národu
Zdroj: ČTK/ABACA/Balkis Press

Boj proti nemoci covid-19 neskončil, ale Francie si v něm připsala první vítězství. Takto ve večerním projevu hodnotil vývoj francouzský prezident Emmanuel Macron. Oznámil, že od pondělí už bude celé evropské území Francie bráno jako „zelená zóna“ s nízkým rizikem šíření koronaviru.

„Léto 2020 nebude jako jiná léta a budeme muset bedlivě sledovat vývoj epidemie. Bude potřeba se připravit na možnost, že udeří znovu a ještě silněji. Boj proti epidemii tedy neskončil. Ale mám radost, stejně jako vy, z tohoto prvního vítězství nad virem,“ citoval Macrona deník Le Monde.

Francie má pátou nejvyšší oficiální bilanci obětí covidu-19 na světě, s nemocí vláda spojuje skoro 30 tisíc úmrtí. V posledních dnech ale ministerstvo zdravotnictví hlásilo méně než 30 mrtvých denně, zatímco potvrzené případy nákazy koronavirem přibývají po stovkách. 

Nejhůře byl zasažen severovýchod Francie včetně Paříže a jejího okolí, přičemž tyto regiony byly před měsícem na začátku uvolňování celostátní karantény označeny jako „červené zóny“. V pondělí se ale i tyto oblasti stanou zónami zelenými, což znamená, že i v hlavním městě budou moci restaurace a bary přivítat zákazníky ve svých vnitřních prostorách.

O týden později by pak měla být naplno obnovena povinná školní docházka. „Jesle, školy a střední školy se připravují na to, že od 22. června přijmou všechny žáky povinným způsobem a podle pravidel běžné docházky. Bude třeba se nadále co nejvíce vyhýbat shromážděním, protože víme, že to jsou hlavní příležitosti k šíření viru,“ řekl Macron.

Francouzský prezident v půlhodinovém projevu mluvil také o ekonomických dopadech koronavirové krize, která podle agentury Reuters obnažila závislost Francie i zbytku Evropy na globálních dodavatelských řetězcích. Macron avizoval, že bude usilovat o vybudování Evropy méně závislé na Číně nebo Spojených státech.

Francouzská vláda očekává, že ekonomika letos v meziročním srovnání zpomalí o 11 procent. Podle Macrona je „jedinou odpovědí“ na současnou krizi „vytvořit silný a odolný ekonomický model, více pracovat a vyrábět, abychom nebyli závislí na ostatních“. Navýšení daní kvůli pokrytí výdajů na krizová opatření prezident vyloučil.

Španělsko se otevře dřív

Španělsko oznámilo, že otevře hranice vůči zemím schengenské zóny už 21. června, a ne až 1. července, jak dosud plánovalo. Výjimkou bude sousední Portugalsko, tam zůstane hranice zavřená až do původně plánovaného začátku příštího měsíce.

Od začátku příštího týdne ale španělská vláda otevře pro některé turisty Baleárské ostrovy. Jde o pilotní projekt, který schválila španělská vláda a který umožňuje dovézt německým kancelářím až 10 900 německých turistů už tento měsíc.

Většina Španělska už je mezitím v poslední fázi rozvolňování omezení pohybu a kontaktů mezi lidmi. Galicie na severozápadě země se v pondělí stane prvním španělským regionem, v němž budou zrušena všechna opatření až na nošení roušek na veřejnosti.

Španělé stále nemohou volně cestovat mezi jednotlivými regiony. Pohyb osob má být zcela uvolněn 21. června, kdy má být zároveň zrušen nouzový stav.

I tak ale Španělsko své hranice otevře poději než většina ostatních unijních zemí. Ty se totiž i s Bruselem shodují, že vnitřní hranice schengenského prostoru by měly být opět volně průjezdné do pondělka.

Unijní vlna uvolňování

Evropu tak na začátku příštího týdne čeká další výrazné uvolnění karanténních opatření přijatých kvůli šíření koronaviru. I když řada zemí Evropské unie na doporučení Evropské komise zruší omezení týkající se cest v rámci zóny volného pohybu, návrat schengenského prostoru k běžnému režimu nebude stoprocentní. Například Česká republika odvolá cestovní restrikce pro většinu Evropy s výjimkou Portugalska, Švédska nebo části Polska. 

Pondělní vlna uvolňování opatření se netýká jen hraničních kontrol. V Anglii už budou moci otevřít všechny „postradatelné“ obchody, které musely přerušit provoz ve druhé polovině března. Nakupování v knihkupectvích či obchodech s oblečením a domácími potřebami se ale bude od dřívějšího stavu výrazně lišit v důsledku preventivních opatření. Podle britského ministra financí Rishiho Sunaka majitelé učinili „mimořádné kroky“ ve snaze ochránit zdraví zákazníků.

V neděli spadl ve Velké Británii, která patří mezi nejzasaženější evropské země, denní součet úmrtí spojovaných s covidem-19 na nové minimum za dobu od vrcholu epidemie, a to 36. Denní nárůst obětí se v zemi ale postupně zpomaluje už zhruba od poloviny dubna.

Nové minimum počtu denních úmrtí v neděli ohlásila i Itálie. Bilance tam narostla o 44 mrtvých, což je nejméně za více než tři měsíce. Nižší denní součty mrtvých italské úřady naposledy registrovaly na začátku března.

Zlepšující se statistiky a další vlny rozvolňování jsou ale patrné i v ostatních evropských zemích. Například v Řecku doprovodí oficiální zahájení tamní turistické sezony i otevření muzeí a ubytovacích zařízení. Ve Francii opět přivítá návštěvníky řada památek včetně pařížského Vítězného oblouku nebo opatství Mont-Saint-Michel.

Bulharsko i přes nárůst případů uvolňuje opatření

Bulhaři už od pondělka nebudou muset mít roušky ve vnitřních prostorách, jako jsou obchody, ale až do konce června je musí nosit v prostředcích hromadné dopravy, v lékárnách a zdravotnických zařízeních. Od pondělka obnoví provoz diskotéky, noční kluby a bary. Uvnitř je možné pořádat sešlosti a sportovní aktivity s účastí do deseti lidí. To všechno i přes to, že v zemi dál rychle narůstá počet případů nákazy.

V týdnu od 8. do 14. června Bulharsko zaznamenalo 555 nových případů nákazy, což je od začátku epidemie týdenní rekord. Člen krizového štábu Angel Kunčev řekl, že Bulharsko pravděpodobně zažívá druhou vlnu epidemie. Dohromady má sedmimilionová země 3266 nakažených a 172 mrtvých.

Součástí uvolňování je rušení cestovních omezení. Bulharsko počínaje pondělkem ruší povinnost karantény pro lidi přijíždějící z Itálie, Španělska, Malty, Irska a Nizozemska. Občané ostatních zemí schengenského prostoru do karantény v Bulharsku nemusí už od 1. června. Čtrnáctidenní karanténu bude ale Bulharsko nadále požadovat od lidí přijíždějících ze zemí považovaných za rizikové –⁠ Švédska, Británie, Belgie a Portugalska. Turistická sezona má začít 1. července, ale zatím není jasné, v jakém režimu budou hotely pracovat.

New York podle guvernéra zvítězil

„Je to nejnižší denní počet obětí, jaký jsme viděli od chvíle, kdy tohle začalo,“ řekl k současnému stavu ve státě New York jeho guvernér. 

„Všechny zprávy jsou velmi, velmi dobré,“ pokračoval v pozitivních sděleních Cuomo při svém pravidelném brífinku. Uvedl například, že počet hospitalizovaných pacientů s koronavirem v jeho státě klesl na 1734, tedy na nejnižší úroveň od 20. března. „Dokázali jsme to, zkrotili jsme tu bestii,“ citovala jej CNN. 

New York byl na jaře dlouho epicentrem šíření viru SARS-CoV-2 ve Spojených státech a místní úřady už evidují 387 tisíc potvrzených případů nákazy, přičemž covidu-19 připisují přes 30 tisíc úmrtí. Růst počtu nakažených ovšem už řadu týdnů zpomaluje a podle Cuoma se teď v New Yorku koronavirus šíří pomaleji než v kterémkoli jiném americkém státě.

Guvernér nicméně vyzval obyvatele, aby nadále dodržovali zásady boje proti nákaze a mimo jiné dál nosili roušky. Místní úřady zase podle Cuoma musí pokračovat ve vymáhání hygienických pravidel, sledovat údaje o epidemické situaci a mapovat pohyb nakažených osob.

Některé části New Yorku příští týden vstoupí do třetí fáze rušení karanténních opatření poté, co na začátku tohoto týdne proces uvolňování zahájilo i osmimilionové město stejného jména.

New York se po koronaviru znovu otevírá
Zdroj: Reuters
Autor: Caitlin Ochs

Řada amerických států ale naopak v posledních dnech hlásí rekordní počty hospitalizací a nových nákaz koronavirem. Epidemická situace se v poslední době zhoršila hlavně na jihu země včetně Texasu a Floridy a také na západním pobřeží, i přes to ale napříč celými Spojenými státy pokračuje uvolňování karanténních opatření.

Agentura Reuters uvádí, že Florida, Alabama a Jižní Karolína v sobotu zaznamenaly rekordní počet zjištěných nákaz už potřetí za sebou. Maxima nebo hodnoty blížící se dosavadnímu rekordu hlásily také Oklahoma, Aljaška, Arizona a Nevada. V Louisianě, která byla jedním z velkých ohnisek na začátku epidemie covidu-19 v USA, denní bilance rovněž znovu rostou, přičemž ta sobotní byla nejvyšší za více než tři týdny.

V celostátním měřítku se vývoj počtu nakažených stabilizoval na úrovni okolo 21 tisíc nových případů denně, průměrný denní přírůstek bilance obětí klesl na zhruba 800. Zatímco na mnoha místech epidemie podle všeho ustupuje, trend nových nákaz je podle NYT v posledních dnech nepříznivý hned ve 22 státech.

Brazilské Sao Paulo se kvůli koronaviru chystá rušit staré hroby

Brazilské největší město Sao Paulo se chystá vyzdvihnout ostatky ze starších hrobů, a uvolnit tak místo na hřbitovech v době, kdy rychle přibývají zemřelí v souvislosti s covidem-19. O plánu podle listu The Washington Post informovaly pohřební služby města.

Exhumace se má týkat jen hrobů, které jsou staré alespoň tři roky. Ostatky zemřelých mají být zabaleny, označeny a dočasně přesunuty do dvanácti zásobníků, které hřbitovy dostanou k dispozici v příštích dnech. Zásobníky by podle pohřební služby mohly být převezeny do kostnice. 

Ve dvanáctimilionovém Sao Paulu zemřelo ke čtvrtku 5480 lidí pozitivních na koronavirus, a město je tak jedním z největších ohnisek viru v Brazílii. Ta je ze zemí Latinské Ameriky virem nejhůře zasažená. Objevují se obavy, že se zde bude dál zvyšovat počet infikovaných mimo jiné kvůli tomu, že starosta města Bruno Covas rozhodl tento týden o částečném uvolnění protikoronavirových opatření a lidé se nahrnuli do obchodních center a do hromadné dopravy. 

Michael Ryan, představitel Světové zdravotnické organizace, v pátek uvedl, že situace v Brazílii je „znepokojivá“. Zároveň ale dodal, že vzhledem k tomu, že ve většině brazilských regionů nedochází k úplnému zaplnění jednotek intenzivní péče, se brazilský zdravotní systém zatím s náporem nemocných vyrovnává, i tak ale potřebuje podporu.

Rekordní počet nakažených i zemřelých v Egyptě

Egypt hlásí rekordní počet nakažených i zemřelých s covidem-19. V pátek v severoafrické zemi přibylo 1677 infikovaných a 62 mrtvých, informovalo egyptské ministerstvo zdravotnictví. Nejlidnatější arabská země přitom už ohlásila, že se 1. července otevře turistům a obnoví plánované mezinárodní lety.   

Pandemie zastavila egyptský turistický sektor, který tvoří zhruba pět procent jeho hrubého domácího produktu (HDP). V březnu severoafrická země ve snaze zpomalit šíření koronaviru pozastavila pravidelné mezinárodní lety a zavřela restaurace, hotely a kavárny. Teď země ožívá a pro turisty se otevře řada rezortů. Zájem o dovolenou v Egyptě mají i Češi.

Čísla rostou v Íránu i v Saúdské Arábii

Počet úmrtí rychle narůstá i v Íránu, denní bilance se tam znovu přehoupla přes stovku. Stalo se tak po dvou měsících, kdy se denní počet úmrtí na covid-19 držel pod touto hranicí.

Od sobotního do nedělního poledne zaznamenaly íránské zdravotnické úřady 107 případů smrti pacientů s nemocí covid-19, informovala na tiskové konferenci mluvčí ministerstva zdravotnictví Síma Laríová. Celkem tak v Íránu podlehlo pandemii koronaviru 8837 lidí. Írán je mezi blízkovýchodními zeměmi zdaleka nejzasaženější nákazou nového koronaviru.

Čísla se rychlým tempem navyšují i v Saúdské Arábii. Země vůbec poprvé zaznamenala více než 4000 nových případů za jediný den. Úřady vyzvaly občany, aby dodržovali opatření, jež mají šíření epidemie pomoci bránit. Z arabských států v oblasti Perského zálivu je Saúdská Arábie nejpostiženější.

V květnu začalo třífázové uvolňování uzávěry, které má skončit 21. června. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v neděli řekl, že pokud se lidé nebudou držet doporučení, dá se čekat růst nových případů.

V přímořské Džiddě musely úřady 5. června kvůli nové vlně nákazy obnovit zákaz nočního vycházení a opět přerušit práci v úřadech, zatím na dva týdny. Mluvčí ministerstva zdravotnictví řekl, že nová opatření budou vyhlášena v jakémkoli jiném regionu, bude-li to potřeba.