Evropské státy litují odchodu USA od dohody o otevřeném nebi. Problémy s Ruskem však potvrzují

Česko a devět dalších zemí Evropské unie ve společném prohlášení vyjádřily politování nad rozhodnutím Spojených států vystoupit z dohody umožňující kontrolní přelety nad signatářskými státy včetně Ruska. Zároveň evropské státy sdílí americké „obavy kolem implementace“ úmluvy ze strany Moskvy. Washington odchod od dohody o otevřeném nebi zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá ustanovení nedodržovalo. Tamní diplomacie avizovala, že bude dohodu dodržovat, dokud bude platná.

„Litujeme oznámení americké vlády o jejím úmyslu odstoupit od dohody o otevřeném nebi, ačkoli sdílíme její obavy ohledně implementace ustanovení dohody Ruskem,“ uvádí desítka evropských vlád. Úmluvu dojednanou v roce 1992, která vstoupila v platnost o deset let později, označují za klíčový pilíř „rámce pro budování důvěry“ vytvořeného v posledních dekádách.

V souvislosti s přístupem Ruska desítka zemí EU zmiňuje „neurovnané problémy“, konkrétně pak „zbytečné“ omezování přeletů nad Kaliningradskou oblastí. „Budeme nadále jednat s Ruskem, jak bylo dříve dohodnuto mezi spojenci v NATO a dalšími evropskými partnery… Nadále vyzýváme Ruskou federaci, aby tyto restrikce zrušila,“ uvádí společné prohlášení.

Česká vláda na vývoj reagovala společně s vládami Belgie, Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Španělska a Švédska.

Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že spojenci jsou stále pevně odhodláni hájit „efektivní mezinárodní zbraňovou kontrolu“. USA jsou podle něj ochotny své rozhodnutí stáhnout, pokud Rusko bude dohodu dodržovat. 

Podle Washingtonu bylo smyslem paktu podpořit mezinárodní bezpečnost, ale ruský přístup jej „fatálně podkopal“. Američané dlouhodobě tvrdí, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v dané době konají vojenské manévry.

Ruská vláda jakékoli porušování úmluvy odmítá a v pátek uvedla, že ji hodlá plně dodržovat, „dokud bude platit“. To slíbily také evropské země, podle nichž je dohoda nadále „funkční a užitečná“. Komuniké potvrzuje, že americké rozhodnutí nabude účinku za šest měsíců. 

„Přístup musí být pragmatický. Dokud dohoda bude platit, máme v úmyslu plně dodržovat všechna práva a povinnosti, jež z této dohody pro nás vyplývají,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v odpovědi na otázku, zda bude Rusko s ostatními účastníky diskutovat o záměru USA odstoupit. Vyjádřil přitom naději, že i ostatní signatářské země budou ke svým povinnostem přistupovat rovněž svědomitě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 28 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...