Evropské státy litují odchodu USA od dohody o otevřeném nebi. Problémy s Ruskem však potvrzují

Česko a devět dalších zemí Evropské unie ve společném prohlášení vyjádřily politování nad rozhodnutím Spojených států vystoupit z dohody umožňující kontrolní přelety nad signatářskými státy včetně Ruska. Zároveň evropské státy sdílí americké „obavy kolem implementace“ úmluvy ze strany Moskvy. Washington odchod od dohody o otevřeném nebi zdůvodnil tvrzením, že Rusko některá ustanovení nedodržovalo. Tamní diplomacie avizovala, že bude dohodu dodržovat, dokud bude platná.

„Litujeme oznámení americké vlády o jejím úmyslu odstoupit od dohody o otevřeném nebi, ačkoli sdílíme její obavy ohledně implementace ustanovení dohody Ruskem,“ uvádí desítka evropských vlád. Úmluvu dojednanou v roce 1992, která vstoupila v platnost o deset let později, označují za klíčový pilíř „rámce pro budování důvěry“ vytvořeného v posledních dekádách.

V souvislosti s přístupem Ruska desítka zemí EU zmiňuje „neurovnané problémy“, konkrétně pak „zbytečné“ omezování přeletů nad Kaliningradskou oblastí. „Budeme nadále jednat s Ruskem, jak bylo dříve dohodnuto mezi spojenci v NATO a dalšími evropskými partnery… Nadále vyzýváme Ruskou federaci, aby tyto restrikce zrušila,“ uvádí společné prohlášení.

Česká vláda na vývoj reagovala společně s vládami Belgie, Finska, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Španělska a Švédska.

Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že spojenci jsou stále pevně odhodláni hájit „efektivní mezinárodní zbraňovou kontrolu“. USA jsou podle něj ochotny své rozhodnutí stáhnout, pokud Rusko bude dohodu dodržovat. 

Podle Washingtonu bylo smyslem paktu podpořit mezinárodní bezpečnost, ale ruský přístup jej „fatálně podkopal“. Američané dlouhodobě tvrdí, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v dané době konají vojenské manévry.

Ruská vláda jakékoli porušování úmluvy odmítá a v pátek uvedla, že ji hodlá plně dodržovat, „dokud bude platit“. To slíbily také evropské země, podle nichž je dohoda nadále „funkční a užitečná“. Komuniké potvrzuje, že americké rozhodnutí nabude účinku za šest měsíců. 

„Přístup musí být pragmatický. Dokud dohoda bude platit, máme v úmyslu plně dodržovat všechna práva a povinnosti, jež z této dohody pro nás vyplývají,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v odpovědi na otázku, zda bude Rusko s ostatními účastníky diskutovat o záměru USA odstoupit. Vyjádřil přitom naději, že i ostatní signatářské země budou ke svým povinnostem přistupovat rovněž svědomitě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 39 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...