Polští vládní konzervativci chtějí ústavní změnou prodloužit mandát prezidenta

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) navrhuje změnu ústavy, která by o dva roky prodloužila mandát prezidentovi Adrzeji Dudovi. Důvodem návrhu je podle konzervativců hrozba, kterou představuje koronavirová krize. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má být předložen parlamentu.

Návrh zákona také uvádí, že prezidentské volby plánované na 10. května by podle nových pravidel byly neplatné. Podle polské ústavy prezidentský mandát trvá pět let. Navrhovaná změna by jej prodloužila na sedm. Zároveň dokument také zakazuje úřadujícímu prezidentovi usilovat o znovuzvolení.

„Současné ohrožení bezpečí veřejnosti a jeho dopadů opodstatňuje … změnu ústavy v trvání mandátu (prezidenta),“ uvedli zákonodárci v legislativním návrhu, který podepsali vrchní představitelé PiS.

Zákaz sexuální výchovy schválen

Polský parlament také schválil v prvním čtení návrh zákona, který by zpřísnil protipotratovou politiku. Stejně tak poslanci souhlasili i se zakázáním sexuální výchovy ve školách. Návrhy se teď vrátí znovu k projednání ve výborech. Ochránci lidských práv protestují, že o tom parlament jedná v době koronavirové krize. Kvůli pandemii jsou totiž v zemi zakázaná veřejná shromáždění, a nelze proto demonstrovat.

Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Lukáše Mathého však polská vláda kontroverzní témata v současné době řešit nechce. „To, že poslanci vrátili ty kontroverzní návrhy zákonů do výborů, vlastně znamená, že se zmrazí práce na nich. To může trvat týdny, měsíce, ale i roky. Je to tedy vzkaz vládnoucího Práva a spravedlnosti, že se v tuto chvíli těmito kontroverzními konzervativními, občanskými návrhy, nechce zabývat,“ uvedl Mathé.

„Vládnoucí strana si nejspíš nepřeje, aby se na polské politické scéně rozhořel další velký hodnotový spor, který se alespoň v případu interrupcí a jejich zpřísnění táhne už několik let, a to proto, že Právo a spravedlnost se stále snaží prosadit a obhájit konání prezidentských voleb v květnu a to korespondenčním hlasováním, i když zároveň se snaží změnit ústavu a to, že by se mandát současného prezidenta prodloužil o dva roky a prezidentské volby by se konaly až v roce 2022,“ dodal zpravodaj ČT. 

Kolem nadcházejících květnových prezidentských voleb tak panuje nejistota. Konat se totiž mají v době, kdy v Polsku platí přísná omezení kvůli koronaviru. PiS dosud trvala na tom, že se volby konat budou, ale formou korespondenčního hlasování, aby lidé neplnili volební místnosti.

Kritici PiS obvinili ze snahy upevnit v době krize moc. Podle průzkumů veřejného mínění by současný prezident Duda, který je spojencem PiS, pravděpodobně ve volbách zvítězil. Mluvčí Práva a spravedlnosti se k nejnovějšímu návrhu odmítla vyjádřit.

Andrzej Duda
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Předlohu se do voleb asi nepodaří projednat

Zda strana v parlamentu získá pro svůj návrh dostatečnou podporu, podle Reuters není jasné. PiS a její konzervativní spojenci mají v parlamentu většinu, ale chybí jim dvě třetiny, které jsou potřebné ke schválení ústavních změn.

Dva nejmenovaní představitelé PiS Reuters sdělili, že návrh má být vstřícným gestem směrem ke konzervativním členům aliance v parlamentu, kteří o takové řešení usilovali minulý týden. PiS nicméně stále podle dvou zákonodárců preferuje variantu korespondenčního hlasování.

Podle mluvčího opoziční Občanské platformy Jana Grabiece bude schvalovací proces příliš dlouhý na to, aby byl před volbami dokončen.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 30 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 2 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 6 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...