Polští vládní konzervativci chtějí ústavní změnou prodloužit mandát prezidenta

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) navrhuje změnu ústavy, která by o dva roky prodloužila mandát prezidentovi Adrzeji Dudovi. Důvodem návrhu je podle konzervativců hrozba, kterou představuje koronavirová krize. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má být předložen parlamentu.

Návrh zákona také uvádí, že prezidentské volby plánované na 10. května by podle nových pravidel byly neplatné. Podle polské ústavy prezidentský mandát trvá pět let. Navrhovaná změna by jej prodloužila na sedm. Zároveň dokument také zakazuje úřadujícímu prezidentovi usilovat o znovuzvolení.

„Současné ohrožení bezpečí veřejnosti a jeho dopadů opodstatňuje … změnu ústavy v trvání mandátu (prezidenta),“ uvedli zákonodárci v legislativním návrhu, který podepsali vrchní představitelé PiS.

Zákaz sexuální výchovy schválen

Polský parlament také schválil v prvním čtení návrh zákona, který by zpřísnil protipotratovou politiku. Stejně tak poslanci souhlasili i se zakázáním sexuální výchovy ve školách. Návrhy se teď vrátí znovu k projednání ve výborech. Ochránci lidských práv protestují, že o tom parlament jedná v době koronavirové krize. Kvůli pandemii jsou totiž v zemi zakázaná veřejná shromáždění, a nelze proto demonstrovat.

Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Lukáše Mathého však polská vláda kontroverzní témata v současné době řešit nechce. „To, že poslanci vrátili ty kontroverzní návrhy zákonů do výborů, vlastně znamená, že se zmrazí práce na nich. To může trvat týdny, měsíce, ale i roky. Je to tedy vzkaz vládnoucího Práva a spravedlnosti, že se v tuto chvíli těmito kontroverzními konzervativními, občanskými návrhy, nechce zabývat,“ uvedl Mathé.

„Vládnoucí strana si nejspíš nepřeje, aby se na polské politické scéně rozhořel další velký hodnotový spor, který se alespoň v případu interrupcí a jejich zpřísnění táhne už několik let, a to proto, že Právo a spravedlnost se stále snaží prosadit a obhájit konání prezidentských voleb v květnu a to korespondenčním hlasováním, i když zároveň se snaží změnit ústavu a to, že by se mandát současného prezidenta prodloužil o dva roky a prezidentské volby by se konaly až v roce 2022,“ dodal zpravodaj ČT. 

Kolem nadcházejících květnových prezidentských voleb tak panuje nejistota. Konat se totiž mají v době, kdy v Polsku platí přísná omezení kvůli koronaviru. PiS dosud trvala na tom, že se volby konat budou, ale formou korespondenčního hlasování, aby lidé neplnili volební místnosti.

Kritici PiS obvinili ze snahy upevnit v době krize moc. Podle průzkumů veřejného mínění by současný prezident Duda, který je spojencem PiS, pravděpodobně ve volbách zvítězil. Mluvčí Práva a spravedlnosti se k nejnovějšímu návrhu odmítla vyjádřit.

Andrzej Duda
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Předlohu se do voleb asi nepodaří projednat

Zda strana v parlamentu získá pro svůj návrh dostatečnou podporu, podle Reuters není jasné. PiS a její konzervativní spojenci mají v parlamentu většinu, ale chybí jim dvě třetiny, které jsou potřebné ke schválení ústavních změn.

Dva nejmenovaní představitelé PiS Reuters sdělili, že návrh má být vstřícným gestem směrem ke konzervativním členům aliance v parlamentu, kteří o takové řešení usilovali minulý týden. PiS nicméně stále podle dvou zákonodárců preferuje variantu korespondenčního hlasování.

Podle mluvčího opoziční Občanské platformy Jana Grabiece bude schvalovací proces příliš dlouhý na to, aby byl před volbami dokončen.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kubánské úřady hlásí propouštění více než dvou tisíc vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. První vězni se začali dostávat na svobodu v pátek odpoledne SELČ, napsala agentura AFP. Tiskové agentury krok zároveň dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Síly USA zachránily člena posádky letounu sestřeleného nad Íránem, píší média

Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější F-35. Stanice CBS News a CNN s odkazem na své zdroje v pátek kolem 18:00 SELČ uvedly, že se silám USA podařilo zachránit jednoho člena posádky. Letoun F-15E má obvykle na palubě pilota a operátora zbraňových systémů.
18:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i další regiony v centrální a východní části země. Zraněných jsou desítky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily. Situace na frontě je nicméně podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro napadenou zemi nejlepší za deset měsíců.
11:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump žádá v návrhu rozpočtu růst výdajů na obranu téměř o polovinu

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent, a naopak významné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu korun), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.
před 3 hhodinami

V řecké vládě končí ministři zapletení do skandálu s eurodotacemi

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek obměnil kabinet a propustil tři členy vlády, kteří jsou zapleteni do skandálu kolem podvodů s evropskými zemědělskými dotacemi v zemi, napsala s odvoláním na mluvčího kabinetu agentura AFP. Řecká veřejnoprávní televize ERT a další média uvedla, že odcházejí ministr pro rozvoj venkova a výživu Kostas Tsiaras, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Ioannis Kefalogiannis a náměstek ministra zdravotnictví Dimitrios Vartzopulos.
před 4 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 6 hhodinami
Načítání...