Polští vládní konzervativci chtějí ústavní změnou prodloužit mandát prezidenta

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) navrhuje změnu ústavy, která by o dva roky prodloužila mandát prezidentovi Adrzeji Dudovi. Důvodem návrhu je podle konzervativců hrozba, kterou představuje koronavirová krize. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má být předložen parlamentu.

Návrh zákona také uvádí, že prezidentské volby plánované na 10. května by podle nových pravidel byly neplatné. Podle polské ústavy prezidentský mandát trvá pět let. Navrhovaná změna by jej prodloužila na sedm. Zároveň dokument také zakazuje úřadujícímu prezidentovi usilovat o znovuzvolení.

„Současné ohrožení bezpečí veřejnosti a jeho dopadů opodstatňuje … změnu ústavy v trvání mandátu (prezidenta),“ uvedli zákonodárci v legislativním návrhu, který podepsali vrchní představitelé PiS.

Zákaz sexuální výchovy schválen

Polský parlament také schválil v prvním čtení návrh zákona, který by zpřísnil protipotratovou politiku. Stejně tak poslanci souhlasili i se zakázáním sexuální výchovy ve školách. Návrhy se teď vrátí znovu k projednání ve výborech. Ochránci lidských práv protestují, že o tom parlament jedná v době koronavirové krize. Kvůli pandemii jsou totiž v zemi zakázaná veřejná shromáždění, a nelze proto demonstrovat.

Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Lukáše Mathého však polská vláda kontroverzní témata v současné době řešit nechce. „To, že poslanci vrátili ty kontroverzní návrhy zákonů do výborů, vlastně znamená, že se zmrazí práce na nich. To může trvat týdny, měsíce, ale i roky. Je to tedy vzkaz vládnoucího Práva a spravedlnosti, že se v tuto chvíli těmito kontroverzními konzervativními, občanskými návrhy, nechce zabývat,“ uvedl Mathé.

„Vládnoucí strana si nejspíš nepřeje, aby se na polské politické scéně rozhořel další velký hodnotový spor, který se alespoň v případu interrupcí a jejich zpřísnění táhne už několik let, a to proto, že Právo a spravedlnost se stále snaží prosadit a obhájit konání prezidentských voleb v květnu a to korespondenčním hlasováním, i když zároveň se snaží změnit ústavu a to, že by se mandát současného prezidenta prodloužil o dva roky a prezidentské volby by se konaly až v roce 2022,“ dodal zpravodaj ČT. 

Kolem nadcházejících květnových prezidentských voleb tak panuje nejistota. Konat se totiž mají v době, kdy v Polsku platí přísná omezení kvůli koronaviru. PiS dosud trvala na tom, že se volby konat budou, ale formou korespondenčního hlasování, aby lidé neplnili volební místnosti.

Kritici PiS obvinili ze snahy upevnit v době krize moc. Podle průzkumů veřejného mínění by současný prezident Duda, který je spojencem PiS, pravděpodobně ve volbách zvítězil. Mluvčí Práva a spravedlnosti se k nejnovějšímu návrhu odmítla vyjádřit.

Andrzej Duda
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Předlohu se do voleb asi nepodaří projednat

Zda strana v parlamentu získá pro svůj návrh dostatečnou podporu, podle Reuters není jasné. PiS a její konzervativní spojenci mají v parlamentu většinu, ale chybí jim dvě třetiny, které jsou potřebné ke schválení ústavních změn.

Dva nejmenovaní představitelé PiS Reuters sdělili, že návrh má být vstřícným gestem směrem ke konzervativním členům aliance v parlamentu, kteří o takové řešení usilovali minulý týden. PiS nicméně stále podle dvou zákonodárců preferuje variantu korespondenčního hlasování.

Podle mluvčího opoziční Občanské platformy Jana Grabiece bude schvalovací proces příliš dlouhý na to, aby byl před volbami dokončen.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 27 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 36 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...