Putin prezidentem až do roku 2036. Ruský ústavní soud proti změnám nic nenamítá

Ruský ústavní soud schválil návrh ústavních změn, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat hlavou státu až do roku 2036. Informují o tom ruská média. Stovky ruských právníků, vědců, novinářů a spisovatelů v otevřeném dopise varovaly ústavní soud i politiky, že hrozí „protiústavní převrat“.

Ústavní soud v Rusku se podle pamětníků dokázal prezidentovi vzepřít jedině za dob Putinova předchůdce Borise Jelcina. Definitivně by změnu ústavy měli Rusové schvalovat v referendu 22. dubna. Kreml už dal najevo, že neuvažuje o změně termínu kvůli šířící se nákaze koronavirem. Počet potvrzených případů podle vicepremiérky Taťjany Golikovové stoupl na 93.

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, schválený oběma komorami parlamentu, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

„Nad naší zemí se objevila hrozba hluboké ústavní krize a protiprávního protiústavního převratu v pseudolegální podobě,“ varují známé osobnosti v dopise zveřejněném na webu rozhlasové stanice Echo Moskvy. Pod výzvu se podepsaly více než čtyři stovky známých osobností včetně sociologa Lva Gudkova, novináře Leonida Parfjonova či spisovatele Viktora Šenderoviče.

Dělba moci bude mít utrum, varují ruští intelektuálové

Za protiprávní a politicky a eticky nepřijatelné pokládají autoři výzvy návrh „vynulovat“ Putinova dosavadní prezidentská období, aby mohl znovu kandidovat na hlavu státu v roce 2024, kdy mu skončí nynější čtvrtý mandát.

Připomněli, že nález ústavního soudu z 5. listopadu 1998 zakazuje manipulovat s počítáním prezidentských období. Návrh podle nich také odporuje ustanovením ústavy o rovnosti před zákonem, o dělbě moci, nezávislosti soudnictví a o zárukách práv a svobod.

Za problém pokládají také skutečnost, že jednotlivé návrhy na změny v ústavě nejsou mezi sebou propojeny. Jejich přijetí by znamenalo „porušení právního řádu“, „protiústavní převrat“ a hrozbu národního rozkolu, tvrdí intelektuálové.

Návrh změn v ústavě minulý týden schválili ruští poslanci a senátoři a posléze i zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. „Nejtěsněji“ dopadlo schvalování v moskevském sněmu, kde proti hlasovalo 11 ze 45 poslanců.

V rozpravě podle serveru Newsru.com nechyběly ironické návrhy udělit Putinovi titul „doživotního prezidenta“ či v ústavě zakotvit sňatek jako „svazek muže, ženy a Putina“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán. SAE hlásí dva zasažené tankery

Armáda USA v pondělí pozdě večer SELČ oznámila, že podniká další vlnu úderů proti Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v pevninském přístavním městě Bandar Abbás a také na ostrově Kíš v Perském zálivu. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Mehr výbuchy otřásly i ostrovem Kešm v Hormuzském průlivu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters.
00:31Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoK útokům na německé vlaky se přihlásili levicoví extremisté

Ke žhářským útokům na německé železnici se přihlásilo radikálně levicové Komando Angry Birds. Vlaky mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem nejezdily od pátečního dopoledne do sobotního večera. Úřady událost vyšetřují jako možnou sabotáž. Zajistit stoprocentní ochranu je podle odborníků nemožné.
před 3 hhodinami

Devět evropských zemí založilo s Ukrajinou koalici antibalistické obrany

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy USA podaly žalobu kvůli fúzi mediálních firem Warner a Paramount

Skupina dvanácti států USA v čele s Kalifornií podala žalobu s cílem zablokovat převzetí americké mediální firmy Warner Bros. Discovery domácím konkurentem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Tvrdí, že spojení podniků omezí konkurenci v distribuci filmů a v kabelové televizi. Informují o tom agentury.
před 4 hhodinami

Maďarští poslanci schválili ústavní dodatek umožňující odvolání prezidenta

Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta. Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Magyar už po vítězství v dubnových parlamentních volbách prezidenta vyzval, aby odstoupil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Agent ICE zastřelil v Maine muže za volantem, píše AP

Agent amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zastřelil ve městě Biddeford v americkém státě Maine muže za volantem, píše agentura AP. O střelbě předtím informoval předseda místního zákonodárného sboru Ryan Fecteau. Podle skupiny na ochranu práv přistěhovalců byl zastřelen 26letý Kolumbijec.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský opoziční politik Naděždin tvrdí, že ho zatkla policie

Ruský opoziční politik Boris Naděždin tvrdí, že byl zatčen a převezen na policejní stanici. Stalo se tak jen několik dnů poté, co byl označen za takzvaného „cizího agenta“. Naděždin se hodlal ucházet v zářijových volbách o křeslo poslance ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, ale takzvaní „cizí agenti“ mají v Rusku zakázáno zúčastnit se voleb. Později ale podle agentury Reuters uvedl, že byl propuštěn a 17. července se má dostavit k soudu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.