Putin prezidentem až do roku 2036. Ruský ústavní soud proti změnám nic nenamítá

Ruský ústavní soud schválil návrh ústavních změn, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat hlavou státu až do roku 2036. Informují o tom ruská média. Stovky ruských právníků, vědců, novinářů a spisovatelů v otevřeném dopise varovaly ústavní soud i politiky, že hrozí „protiústavní převrat“.

Ústavní soud v Rusku se podle pamětníků dokázal prezidentovi vzepřít jedině za dob Putinova předchůdce Borise Jelcina. Definitivně by změnu ústavy měli Rusové schvalovat v referendu 22. dubna. Kreml už dal najevo, že neuvažuje o změně termínu kvůli šířící se nákaze koronavirem. Počet potvrzených případů podle vicepremiérky Taťjany Golikovové stoupl na 93.

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, schválený oběma komorami parlamentu, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

„Nad naší zemí se objevila hrozba hluboké ústavní krize a protiprávního protiústavního převratu v pseudolegální podobě,“ varují známé osobnosti v dopise zveřejněném na webu rozhlasové stanice Echo Moskvy. Pod výzvu se podepsaly více než čtyři stovky známých osobností včetně sociologa Lva Gudkova, novináře Leonida Parfjonova či spisovatele Viktora Šenderoviče.

Dělba moci bude mít utrum, varují ruští intelektuálové

Za protiprávní a politicky a eticky nepřijatelné pokládají autoři výzvy návrh „vynulovat“ Putinova dosavadní prezidentská období, aby mohl znovu kandidovat na hlavu státu v roce 2024, kdy mu skončí nynější čtvrtý mandát.

Připomněli, že nález ústavního soudu z 5. listopadu 1998 zakazuje manipulovat s počítáním prezidentských období. Návrh podle nich také odporuje ustanovením ústavy o rovnosti před zákonem, o dělbě moci, nezávislosti soudnictví a o zárukách práv a svobod.

Za problém pokládají také skutečnost, že jednotlivé návrhy na změny v ústavě nejsou mezi sebou propojeny. Jejich přijetí by znamenalo „porušení právního řádu“, „protiústavní převrat“ a hrozbu národního rozkolu, tvrdí intelektuálové.

Návrh změn v ústavě minulý týden schválili ruští poslanci a senátoři a posléze i zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. „Nejtěsněji“ dopadlo schvalování v moskevském sněmu, kde proti hlasovalo 11 ze 45 poslanců.

V rozpravě podle serveru Newsru.com nechyběly ironické návrhy udělit Putinovi titul „doživotního prezidenta“ či v ústavě zakotvit sňatek jako „svazek muže, ženy a Putina“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 6 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 12 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...