Putin prezidentem až do roku 2036. Ruský ústavní soud proti změnám nic nenamítá

Ruský ústavní soud schválil návrh ústavních změn, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat hlavou státu až do roku 2036. Informují o tom ruská média. Stovky ruských právníků, vědců, novinářů a spisovatelů v otevřeném dopise varovaly ústavní soud i politiky, že hrozí „protiústavní převrat“.

Ústavní soud v Rusku se podle pamětníků dokázal prezidentovi vzepřít jedině za dob Putinova předchůdce Borise Jelcina. Definitivně by změnu ústavy měli Rusové schvalovat v referendu 22. dubna. Kreml už dal najevo, že neuvažuje o změně termínu kvůli šířící se nákaze koronavirem. Počet potvrzených případů podle vicepremiérky Taťjany Golikovové stoupl na 93.

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, schválený oběma komorami parlamentu, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

„Nad naší zemí se objevila hrozba hluboké ústavní krize a protiprávního protiústavního převratu v pseudolegální podobě,“ varují známé osobnosti v dopise zveřejněném na webu rozhlasové stanice Echo Moskvy. Pod výzvu se podepsaly více než čtyři stovky známých osobností včetně sociologa Lva Gudkova, novináře Leonida Parfjonova či spisovatele Viktora Šenderoviče.

Dělba moci bude mít utrum, varují ruští intelektuálové

Za protiprávní a politicky a eticky nepřijatelné pokládají autoři výzvy návrh „vynulovat“ Putinova dosavadní prezidentská období, aby mohl znovu kandidovat na hlavu státu v roce 2024, kdy mu skončí nynější čtvrtý mandát.

Připomněli, že nález ústavního soudu z 5. listopadu 1998 zakazuje manipulovat s počítáním prezidentských období. Návrh podle nich také odporuje ustanovením ústavy o rovnosti před zákonem, o dělbě moci, nezávislosti soudnictví a o zárukách práv a svobod.

Za problém pokládají také skutečnost, že jednotlivé návrhy na změny v ústavě nejsou mezi sebou propojeny. Jejich přijetí by znamenalo „porušení právního řádu“, „protiústavní převrat“ a hrozbu národního rozkolu, tvrdí intelektuálové.

Návrh změn v ústavě minulý týden schválili ruští poslanci a senátoři a posléze i zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. „Nejtěsněji“ dopadlo schvalování v moskevském sněmu, kde proti hlasovalo 11 ze 45 poslanců.

V rozpravě podle serveru Newsru.com nechyběly ironické návrhy udělit Putinovi titul „doživotního prezidenta“ či v ústavě zakotvit sňatek jako „svazek muže, ženy a Putina“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 22 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...