Francouzský prezident Emmanuel Macron považuje brexit za alarm, který musí být slyšet po celém kontinentu. Německá kancléřka Angela Merkelová jej hodnotí jako hluboký zlom. Podle vrcholných představitelů EU byla Velká Británie pro Unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, je však pro ně zároveň novým začátkem.
Brexit je alarm pro Evropu, soudí Macron. V Londýně se slaví i smutní
Události: Velká Británie odchází z EU (zdroj: ČT24)
Stoupenci odchodu Velké Británie z Evropské unie i zastánci členství země v evropském bloku se od brzkého odpoledne schází u sídla britského parlamentu v Londýně a v přilehlé vládní čtvrti Whitehall.
Fanoušci brexitu se mísí s turisty na náměstí u Parliament Square a dávají najevo podporu premiérovi Borisi Johnsonovi. Právě na Parliament Square má kolem 21:00 místního času (22:00 SEČ) začít hlavní „oslava brexitu“ pořádaná zastánce odchodu země z EU Nigelem Faragem.
Lidé přijeli brexit oslavit z různých koutů země. Podpora přítomných předsedovi vlády se odrážela na transparentech, tričkách či kovových plackách připnutých na hrudi. Nejen na stožárech vlály vlajky Spojeného království, prostranství lemovaly televizní štáby.
Na místě byla k vidění i vlajka EU, byla ovšem položená na zemi. Stál na ní muž středního věku, který kolemjdoucí vyzýval, aby si o ni přišli očistit boty.
Mnohem více modrých vlajek se žlutými hvězdami je k vidění při nedalekém ústí Downing Street do třídy Whitehall, kde se sešlo několik desítek podporovatelů EU.
Zastánci členství v EU se sešli v centru Londýna
Macron: Smutný den a alarm pro celou Evropu
Francouzský prezident Emmanuel Macron v prohlášení k národu označil odchod Spojeného království z EU za šokující a doplnil, že jde o varování pro celou Evropu. „Je to historický výstražný signál, který je třeba slyšet v každé z našich zemí. Je potřeba, abychom jej slyšeli v celé Evropě a aby nás přiměl se zamyslet,“ řekl Macron. Doplnil, že „brexit mohl nastat (…), protože jsme naši Evropu dostatečně nezměnili“. Prezident rovněž poznamenal, že bude usilovat o silnější, demokratičtější a efektivnější EU.
Ačkoliv chce Francie udržet s Británií po brexitu blízký vztah, Spojené království nemůže očekávat, že k němu bude přistupováno stejně, jako když bylo členem EU, pokračoval Macron. „Britský lid se rozhodl opustit Evropskou unii. Nebude mít stejné závazky, takže nebude mít stejná práva,“ řekl.
Macron zdůraznil, že bude v nadcházejících jednáních o budoucím vztahu Británie a EU hájit zájmy francouzských rybářů, farmářů a pracovníků. „V těchto rozhovorech zůstaneme jednotní, celá sedmadvacítka,“ upozornil šéf Elysejského paláce.
Prounijní francouzský prezident v první fázi brexitových jednání vytrvale hájil tvrdý postup vůči Británii, poznamenala agentura Reuters. Francouzští činitelé varovali, že schválí dohodu o volném obchodu s Británií pouze v případě, že se Londýn zaváže k dodržování pravidel, která jsou v souladu s těmi unijními.
GALERIE
Brexit
Hluboký zlom pro Evropu, uvedla Merkelová
Podle německé kancléřky Angely Merkelové je vystoupení Velké Británie z Evropské unie hlubokým zlomem pro Evropu. „Je to hluboký zlom pro nás všechny, 27 členských států,“ prohlásila šéfka německé vlády ve videu, které na Twitteru zveřejnil její tiskový mluvčí.
Kancléřka připomněla, že Británie byla součástí evropského společenství po 47 let. „Německo chce ale zůstat blízkým partnerem a přítelem Británie, protože nás spojují společné hodnoty,“ zopakovala svůj dlouhodobý postoj.
Vyjednávání o dalším vztahu mezi sedmadvacítkou a Británií bude podle Merkelové pro tento rok určující. „Toto vyjednávání určitě nebude jednoduché,“ míní kancléřka. Bude podle ní do velké míry záležet na Londýnu, jaké bude chtít budoucí vztahy s Bruselem. „Čím více se Británie odkloní od pravidel vnitřního trhu (EU), o to silnější budou samozřejmě změny v budoucích vztazích,“ dodala.
Unijní lídři: Británie byla přínosem, její odchod je ztráta i nový začátek
K odchodu Spojeného království z EU se vyjádřili i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf Evropské rady Charles Michel a předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Ve společném textu uvedli, že Velká Británie byla pro Evropskou unii přínosem a jejím odchodem Evropané ztrácejí, je však pro ně zároveň novým začátkem.
Zároveň napsali, že pouze jednotně mohou unijní země čelit velkým klimatickým, obchodním či geopolitickým výzvám. EU se podle nich bude v příštích týdnech snažit vyjednat nové partnerství, jehož těsnost bude podle nich záležet na tom, zda se budou obě strany ochotny držet současných pravidel.
V den, kdy Británie po 47 letech opouští evropské společenství, podle unijních špiček nepřestává být pro EU partnerem. „Budeme dále spolupracovat v zahraniční politice, bezpečnosti a obraně se společným cílem a sdílenými zájmy. Ale budeme to dělat každý po svém,“ uvedli lídři tří hlavních unijních institucí v textu otištěném řadou médií.
Tisková konfrence Charlese Michela Davida Sassoliho a Ursuly von der Leyenové
Zatímco spolupráce v těchto oblastech by podle signálů z Bruselu a Londýna po brexitu neměla oslabit, vyjednání dohody o vzájemném obchodu či právech lidí, kteří se budou chtít na druhé straně kanálu La Manche usadit v příštích letech, bude výrazně složitější.
„Bez volného pohybu osob nemůže být volný pohyb kapitálu, zboží a služeb. Bez zachování rovných pravidel (v oblastech) životního prostředí, práce, daní či státní pomoci nemůže být nejvyšší stupeň přístupu na jednotný trh. Pokud nejste členem, nemůžete si udržet výhody členství,“ napsali předsedové v textu nazvaném „Nový úsvit pro Evropu“.
Michel: Je důležité přihlížet k názoru občanů
Michel na dopolední společné tiskové konferenci podotkl, že unijní země by měly v nastávajících vyjednáváních s Británií zůstat jednotné jako dosud. Jejich důvěru bude nadále mít vyjednavač Michel Barnier, který příští týden představí unijní jednací strategii, již členské státy plánují schválit do konce února.
Někteří diplomaté se přitom obávají, že vzhledem k velmi krátkému času na vyjednání obtížné dohody do konce roku mohou členské země v případě neúspěšné první fáze čelit pokušení jednat o dílčích smlouvách samy.
Trio unijních špiček ve čtvrtek probíralo pobrexitovou budoucnost EU na společném jednání ve francouzském městě Bazoches. Jedním z témat byla konference o budoucnosti Evropy, v jejímž rámci chtějí během následujících dvou let evropští politici vést debatu s občany o zásadních tématech.
„Je velmi důležité v budoucnu mnohem více přihlížet k názorům občanů,“ odpověděl Michel na otázku, jaké je pro EU poučení z odchodu Británie. Na to, jaké změny má konference přinést, mají však zvláště europarlament a členské země rozdílné názory.
„Na velikosti záleží“
Evropský blok podle nich společnými silami dokáže i bez Velké Británie čelit výzvám klimatických změn, digitalizace či ambicím světových velmocí, s nimiž by se sama nevypořádala žádná unijní země.
„V době velkých mocenských her a turbulentní geopolitiky záleží na velikosti,“ podotkla trojice politiků s odkazem na současné obchodní napětí mezi USA a Čínou či vyhrocenou situaci na Blízkém východě. Síla EU podle lídrů spočívá mimo jiné v tom, že je největším jednotným trhem a hlavním obchodním partnerem pro 80 zemí světa.
Von der Leyenová připomněla, že když Británie před téměř půlstoletím vstupovala do evropského společenství, mělo šest členů, dnes jich je 27. „Během té doby se naše Unie stala globální ekonomickou silou. Zkušenost nás poučila, že síla nespočívá v okázalé izolaci, ale v naší jedinečné unii,“ podotkla šéfka EK.
Sturgeonová trvá na dalším skotském referendu
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová u příležitosti brexitu nevyloučila, že nechá prozkoumat možnosti legálního konání poradního referenda o nezávislosti Skotska na Británii, pokud bude britský premiér Boris Johnson i nadále proti vyhlášení dalšího takového hlasování.
Skotové o možnosti odtržení od Británie hlasovali už v roce 2014. Tehdy se vyslovilo 55 procent hlasujících pro setrvání ve Spojeném království a 45 procent proti. Skotská regionální vláda volá po dalším referendu v souvislosti s odchodem Británie z Evropské unie, jemuž Skotové většinově nakloněni nejsou, což ukázalo i brexitové referendum z roku 2016.
Podle průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila společnost YouGov, by nyní nezávislost podpořilo 51 procent Skotů. Podle agentury Reuters je to poprvé od roku 2015, kdy se obyvatelé Skotska v průzkumu YouGov vyslovili většinově pro samostatnost.
„Otázkou, zda zvláštní ústavní výhrada v zákoně o Skotsku ponechává jakoukoli formu referenda o nezávislosti mimo pravomoci skotského parlamentu – nebo zda naopak ponechává prostor pro nezávislé poradní hlasování – se nikdy nezabýval soud,“ řekla Sturgeonová. „Pokud by nyní britská vláda nadále Skotsku upírala právo volby, mohli bychom dospět do bodu, kdy bude nezbytné, aby tato otázka byla prověřena. Nevylučuji to.“
S konáním skotského referenda musí souhlasit britská vláda. Premiér Johnson ale skotské všelidové hlasování o nezávislosti odmítá.
GALERIE
Speciál ČT24 k brexitu