Ukrajinská armáda dokončila stahování svých jednotek u obce Zolote

3 minuty
Částečné stažení ukrajinských vojáků
Zdroj: ČT24

Ukrajinská armáda dokončila své částečné stažení na druhém místě frontové linie u obce Zolote na východě země. O vytvoření širšího pásma, které oddělí vojáky od proruských povstalců, rozhodli začátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. V příštích dnech by měli vojáci opustit i další bojiště fronty na Donbasu.

Ukrajinská armáda buduje nové obranné linie o několik set metrů dál od těch původních, které byly na dostřel ručních zbraní. Mezi vládními vojáky a proruskými povstalci tak vzniká území nikoho. Má to přispět k trvalejšímu klidu zbraní. „Předtím byla vzdálenost mezi 180 až 100 metry, teď jsou to dva kilometry,“ popisuje jeden z ukrajinských vojáků.

Stažení sil podle armádního komuniké ověřili pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to i za pomoci dronu. Armáda si ale vyhradila právo na „adekvátní reakci“ v případě ohrožení místních obyvatel, obsazení přilehlého území či průniku nepřátelských průzkumníků.

„Teď čekáme na reakci povstalců. Pokud se taky stáhnou, všechno bude v pořádku. Jestli se pokusí zaujmout naše pozice, tak nebudeme přihlížet. Jsme schopní se vrátit zpět za pět minut,“ ujišťuje voják Volodymyr.

Ukrajinská armáda opouští oblast u vesnice Zolote
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

„Potřebujeme mír, a ne kilometrové nebo půlkilometrové stažení vojáků. Řekněte mi, jaký je mezi tím rozdíl?“ ptá se obyvatel vesnice Katerinivka.

O oddělení sil znepřátelených stran na východoukrajinském bojišti rozhodli počátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. První podobná operace se už v červnu uskutečnila u obce Stanycja Luhanska, další dvě měly následovat v lokalitách Zolote a Petrivske. Stažení se ale na první pokus neuskutečnilo kvůli vzájemnému obviňování ze střelby. Odpoutávání sil obou stran v Zolotem tak se zpožděním začalo až toto úterý.

Frontová linie u Zolote
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

Další stahování bude záviset na bezpečnostní situaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij tento týden oznámil, že pokud bude dodržováno příměří, začnou se 4. listopadu od sebe vzdalovat jednotky obou stran také v oblasti obce Petrivske. Ministr obrany Andrij Zahorodňuk ale později podle listu Ukrajinska pravda upozornil, že vzhledem k předchozímu ostřelování se tato operace v pondělí neuskuteční.

Podle separatistů toto oznámení svědčí o tom, že ukrajinská armáda hledá záminky, aby se nemusela ze svých pozic stáhnout.

Stažení vojáků obou stran je považováno za poslední překážku mírových jednání mezi Ukrajinou, Ruskem, Francií a Německem, označovaných jako normandský formát. Cílem rozhovorů je konflikt na východě Ukrajiny ukončit. Dosud si vyžádal více než 13 tisíc lidských životů a z domovů vyhnal více než milion lidí.

Ukrajinská armáda bojuje proti Ruskem podporovaným separatistům v Luhanské a sousední Doněcké oblasti od jara 2014. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 mminutami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 47 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 57 mminutami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...