Venezuela získala křeslo v Radě OSN pro lidská práva. To už je za hranou, kritizuje volbu Human Rights Watch

Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro zisk křesla označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.

„Vítězství v OSN! Se 105 souhlasnými hlasy vstupuje Venezuela do Rady pro lidská práva Spojených národů jako svobodná a suverénní země,“ uvedl na Twitteru Maduro. Podle analytiků je to pro něj diplomatický úspěch, který autoritářský prezident nepochybně využije ve snaze smazat image „zavrhnutého vůdce“.

Ještě více tak může zamrznout nynější politická situace ve Venezuele, kde začátkem roku mnozí věřili ve změnu režimu, když lídra opozice Juana Guaidóa uznalo za prozatímního prezidenta přes padesát zemí světa, včetně USA nebo Česka. Guaidó prohlásil, že OSN čtvrtečním rozhodnutím ztrácí důvěryhodnost.

Venezuelská vláda podle něj křeslo v HRC získala ve stejný den, kdy zavraždila opozičního zastupitele Caracasu Edmunda Radu. Jeho tělo bylo nalezeno ve čtvrtek „spálené, se dvěma kulkami v týlu“. Motivy vraždy, z níž opozice viní speciální jednotky venezuelské policie FAES, byly čistě politické, uvedl Guaidó. Vláda se k případu zatím nevyjádřila.

„To, že jeden z nejhorších světových porušovatelů lidských práv získá křeslo v orgánu, který má lidská práva bránit, je naprosto otřesné,“ prohlásila po hlasování americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová. Spojené státy loni v červnu radu pro lidská práva opustily. HRC je podle nich pokrytecká a zaměřená proti Izraeli.

BBC: Venezuele pomohly hlasy asijských a afrických zemí

Podle serveru BBC Mundo pomohly Venezuele k získání křesla v radě pro lidská práva státy sdružené v organizaci Hnutí nezúčastněných zemí, jimž od roku 2016 předsedá Maduro. Většinu v této organizaci se 120 členy tvoří asijské a africké země.

Velká část zemí Latinské Ameriky Madurův režim veřejně odsuzuje. Kostarika se pokusila zachránit situaci vlastní kandidaturou na poslední chvíli, získala ale jen 96 hlasů.

Diego Arria, který byl v 90. letech zástupcem Venezuely při OSN, kritizoval i systém tajného hlasování. „Kdyby bylo hlasování veřejné, mnohé země by si netroufly hlasovat pro narkotyranii,“ řekl Arria argentinskému serveru Infobae.

V radě zasedne i Brazílie

Další z křesel vyhrazených latinskoamerickým státům obsadí Brazílie. Její zvolení rovněž vyvolalo kritiku některých nevládních organizací, podle nichž brazilský prezident Jair Bolsonaro opakovaně vyjádřil nad myšlenkou lidských práv opovržení.

„Navzdory Bolsonarově špatné pověsti a rétorice zaměřené proti lidským právům je Brazílie stále ještě demokracie. Justice, nezávislá média a nevládní organizace se zde statečně brání,“ uvedl José Miguel Vivanco, ředitel organizace Human Rights Watch pro severní a jižní Ameriku.

„Venezuela je na druhou stranu za hranou. Tamní úřady jsou zodpovědné za systematické nehorázné porušování lidských práv a humanitární stav nouze v zemi,“ dodal Vivanco.

OSN kritizuje Caracas za mučení, vraždy či sexuální násilí

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v červenci vydala zprávu, v níž upozornila na systematické mučení, nezákonné zadržování a zabíjení lidí, sexuální násilí a nevyjasněná zmizení ve Venezuele. Začátkem září přitom před HRC prohlásila, že zvláštní policejní jednotky v zemi nadále nezákonně zabíjejí při zásazích podezřelé a milionům občanů jsou upírána jejich práva.

HRC sídlí v Ženevě. Upozorňuje na porušování lidských práv ve světě a monitoruje různé problematiky a dění v některých zemích. Pravidelně také hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Založena byla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů. Krátce po svém ustavení však HRC začala čelit obdobné kritice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuchy v muničním skladu v Burundi zabily třináct civilistů, desítky lidí zranily

Při sérii explozí v muničním skladu v burundském městě Bujumbura zahynulo podle prvních oficiálních údajů armády třináct civilistů, informovala ve středu agentura AFP. Počet padlých vojáků armáda neupřesnila. Výbuchy z úterního večera, které zavinil elektrický zkrat, zranily podle armády 54 civilistů a tři vojáky. Zástupci ozbrojených složek dříve hovořili o desítkách obětí a stovkách až tisících zraněných.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán není ani nebyl hrozbou, tvrdí íránský prezident ve vzkazu Američanům

Írán nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.
před 2 hhodinami

FT: Trump pohrozil nedodáním zbraní Ukrajině, pokud Evropa nepomůže s Hormuzem

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené státy přestanou dodávat zbraně do programu PURL, pokud se evropští spojenci nezapojí do snah otevřít Hormuzský průliv v rámci takzvané koalice ochotných, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na informované zdroje. Prostřednictvím iniciativy PURL evropské státy nakupují americké zbraně pro Kyjev.
před 3 hhodinami

VideoRusko tvrdí, že ovládlo Luhanskou oblast a stupňuje své požadavky

Kreml tvrdí, že ovládl celou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, což Kyjev popírá. Moskva zároveň stupňuje své požadavky. Na úterní projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že dostal přes americké vyjednavače výzvu, aby do dvou měsíců stáhl armádu z Donbasu, ve středu reagoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Kyjev to podle něj měl udělat už dřív a Rusko proto ještě zintenzivní vojenské operace. Ukrajinský návrh na velikonoční příměří agresor odmítl. Mohutný dronový útok ve středu zabil na Ukrajině nejméně šest civilistů. Rusko podle ukrajinského letectva vypustilo proti Ukrajině za bílého dne 361 dronů.
před 3 hhodinami

Trump silně zvažuje stažení z NATO. Pavel mluví o zásadní zkoušce pro Alianci

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Szijjártó odmítl kritiku od Pavla. Mohl skončit jako špion na Západě, vzkázal

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Ten by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špion komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.
před 5 hhodinami

Izraelské útoky v okolí Bejrútu podle libanonských úřadů zabily sedm lidí

Nejméně sedm lidí zemřelo a dalších 24 utrpělo zranění při dvou izraelských úderech v okolí Bejrútu, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda tvrdí, že při útocích zabila jednoho z velitelů teroristického hnutí Hizballáh. Za skoro měsíc války zemřelo podle Libanonu na jeho území přes 1300 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EK navrhla změnu systému emisních povolenek, zůstanou v rezervě

Evropská komise představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Navrhuje upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s emisními povolenkami. Ty by nově neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Namísto toho budou tyto povolenky ponechány jako zásoba do budoucna. Změnu systému emisních povolenek požadoval zejména premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...