Venezuela získala křeslo v Radě OSN pro lidská práva. To už je za hranou, kritizuje volbu Human Rights Watch

Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro zisk křesla označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala opozice v zemi, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.

„Vítězství v OSN! Se 105 souhlasnými hlasy vstupuje Venezuela do Rady pro lidská práva Spojených národů jako svobodná a suverénní země,“ uvedl na Twitteru Maduro. Podle analytiků je to pro něj diplomatický úspěch, který autoritářský prezident nepochybně využije ve snaze smazat image „zavrhnutého vůdce“.

Ještě více tak může zamrznout nynější politická situace ve Venezuele, kde začátkem roku mnozí věřili ve změnu režimu, když lídra opozice Juana Guaidóa uznalo za prozatímního prezidenta přes padesát zemí světa, včetně USA nebo Česka. Guaidó prohlásil, že OSN čtvrtečním rozhodnutím ztrácí důvěryhodnost.

Venezuelská vláda podle něj křeslo v HRC získala ve stejný den, kdy zavraždila opozičního zastupitele Caracasu Edmunda Radu. Jeho tělo bylo nalezeno ve čtvrtek „spálené, se dvěma kulkami v týlu“. Motivy vraždy, z níž opozice viní speciální jednotky venezuelské policie FAES, byly čistě politické, uvedl Guaidó. Vláda se k případu zatím nevyjádřila.

„To, že jeden z nejhorších světových porušovatelů lidských práv získá křeslo v orgánu, který má lidská práva bránit, je naprosto otřesné,“ prohlásila po hlasování americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová. Spojené státy loni v červnu radu pro lidská práva opustily. HRC je podle nich pokrytecká a zaměřená proti Izraeli.

BBC: Venezuele pomohly hlasy asijských a afrických zemí

Podle serveru BBC Mundo pomohly Venezuele k získání křesla v radě pro lidská práva státy sdružené v organizaci Hnutí nezúčastněných zemí, jimž od roku 2016 předsedá Maduro. Většinu v této organizaci se 120 členy tvoří asijské a africké země.

Velká část zemí Latinské Ameriky Madurův režim veřejně odsuzuje. Kostarika se pokusila zachránit situaci vlastní kandidaturou na poslední chvíli, získala ale jen 96 hlasů.

Diego Arria, který byl v 90. letech zástupcem Venezuely při OSN, kritizoval i systém tajného hlasování. „Kdyby bylo hlasování veřejné, mnohé země by si netroufly hlasovat pro narkotyranii,“ řekl Arria argentinskému serveru Infobae.

V radě zasedne i Brazílie

Další z křesel vyhrazených latinskoamerickým státům obsadí Brazílie. Její zvolení rovněž vyvolalo kritiku některých nevládních organizací, podle nichž brazilský prezident Jair Bolsonaro opakovaně vyjádřil nad myšlenkou lidských práv opovržení.

„Navzdory Bolsonarově špatné pověsti a rétorice zaměřené proti lidským právům je Brazílie stále ještě demokracie. Justice, nezávislá média a nevládní organizace se zde statečně brání,“ uvedl José Miguel Vivanco, ředitel organizace Human Rights Watch pro severní a jižní Ameriku.

„Venezuela je na druhou stranu za hranou. Tamní úřady jsou zodpovědné za systematické nehorázné porušování lidských práv a humanitární stav nouze v zemi,“ dodal Vivanco.

OSN kritizuje Caracas za mučení, vraždy či sexuální násilí

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v červenci vydala zprávu, v níž upozornila na systematické mučení, nezákonné zadržování a zabíjení lidí, sexuální násilí a nevyjasněná zmizení ve Venezuele. Začátkem září přitom před HRC prohlásila, že zvláštní policejní jednotky v zemi nadále nezákonně zabíjejí při zásazích podezřelé a milionům občanů jsou upírána jejich práva.

HRC sídlí v Ženevě. Upozorňuje na porušování lidských práv ve světě a monitoruje různé problematiky a dění v některých zemích. Pravidelně také hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Založena byla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů. Krátce po svém ustavení však HRC začala čelit obdobné kritice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
14:16Aktualizovánopřed 40 mminutami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 56 mminutami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
16:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
před 5 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 6 hhodinami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 7 hhodinami

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...