Rakousko má kompletně sečteno. Svobodným ubylo, Zelení ještě vylepšili rekord

Rakousko po nedělních předčasných parlamentních volbách už sečetlo všechny hlasy. Podle aktualizovaných výsledků tak lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze vyhrála s 37,5 procenta hlasů, druzí sociální demokraté získali 21,2 procenta. Oproti předběžným výsledkům si ještě pohoršili svobodní Norberta Hofera a Zeleným přibyla téměř dvě procenta. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Oficiálně bude výsledek oznámen až 16. října.

Hlasy voličů, kteří přišli do své volební místnosti, rakouští volební komisaři spočítali již v neděli. V pondělí pak sečetli i rekordní počet hlasů lidí, kteří využili možnosti korespondenčního hlasování. Zbylých asi 37 tisíc hlasů těch, kteří si vyřídili voličský průkaz a hlasovali mimo své trvalé bydliště, sečetli komisaři ve čtvrtek.

Rakouská lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze podle předběžných konečných výsledků získala 37,5 procenta hlasů a obsadí 71 křesel v 183členné Národní radě. Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPÖ) s 21,2 procenta hlasů a ziskem 40 křesel, což je nejhorší výsledek strany od konce druhé světové války.

Také rozdíl mezi první a druhou stranou je největší od roku 1945. Lidovci triumfovali v osmi z devíti spolkových zemí. Jedině hlavní město Vídeň již tradičně ovládli socialisté. Například v Tyrolsku a Vorarlbersku se ale místo sociálních demokratů druhou nejsilnější stranou stali Zelení.

Výrazně propadla ve srovnání s předchozím hlasováním Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která dostala 16,2 procenta hlasů. V roce 2017 to bylo 26 procent. Zatímco po minulých volbách měli svobodní v Národní radě 51 poslanců, nyní jich budou mít o dvacet méně.

Právě kvůli FPÖ se předčasné volby musely konat. Koaliční vláda, ve které strana spolupracovala s Kurzovými lidovci, padla letos v květnu kvůli aféře bývalého předsedy svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Zelení slaví svůj nejlepší výsledek

Rekordní podpory se v nedělních volbách dostalo straně Zelených, která v uplynulých dvou letech v parlamentu nebyla. Získala 13,9 procenta hlasů a do 183členného parlamentu vyšle 26 poslanců. Nejlepší výsledek v dosavadní historii zaznamenala také liberální strana NEOS, která dostala 8,1 procenta hlasů a bude mít 15 poslanců.

Žádná další strana už čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu nepřekonala. Strana Nyní dlouholetého poslance za Zelené Petera Pilze, která byla v zákonodárném sboru od voleb v roce 2017, získala jen 1,9 procenta hlasů.

Hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu zůstali rakouští komunisté (KPÖ; 0,7 procenta) i levicová strana Změna (0,5 procenta). Satirická Pivní strana Rakouska (BPÖ), která kandidovala jen ve Vídni, dostala necelých pět tisíc hlasů (0,1 procenta).

Konečným bude výsledek až 16. října, kdy bude zasedat ústřední volební komise a úředně jej potvrdí.

Srovnání s prvními předběžnými výsledky:

Předběžné výsledky rakouských voleb
Zdroj: ČT24

Volební účast byla jedna z nejnižších

Svůj hlas v nedělních volbách odevzdalo 4,8 milionu z celkem téměř 6,4 milionu oprávněných voličů. Volební účast se tak vyšplhala na 75,6 procenta. To je druhá nejnižší volební účast v poválečném Rakousku. Při posledních parlamentních volbách v říjnu 2017 byla účast 80 procent. Počet hlasů zaslaných korespondenčně či odevzdaných na voličské průkazy byl tentokrát rekordní – těchto možností využilo přes 950 tisíc lidí.

Prezident Alexander Van der Bellen ve čtvrtek ukončil první sérii rozhovorů s předsedy politických stran, které se dostaly do parlamentu. V následujících dnech by měl pověřit předsedu lidovců Kurze sestavením nové vlády. Koalici by ÖVP mohla čistě matematicky uzavřít s SPÖ, FPÖ i Zelenými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...