Rakousko má kompletně sečteno. Svobodným ubylo, Zelení ještě vylepšili rekord

Rakousko po nedělních předčasných parlamentních volbách už sečetlo všechny hlasy. Podle aktualizovaných výsledků tak lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze vyhrála s 37,5 procenta hlasů, druzí sociální demokraté získali 21,2 procenta. Oproti předběžným výsledkům si ještě pohoršili svobodní Norberta Hofera a Zeleným přibyla téměř dvě procenta. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Oficiálně bude výsledek oznámen až 16. října.

Hlasy voličů, kteří přišli do své volební místnosti, rakouští volební komisaři spočítali již v neděli. V pondělí pak sečetli i rekordní počet hlasů lidí, kteří využili možnosti korespondenčního hlasování. Zbylých asi 37 tisíc hlasů těch, kteří si vyřídili voličský průkaz a hlasovali mimo své trvalé bydliště, sečetli komisaři ve čtvrtek.

Rakouská lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze podle předběžných konečných výsledků získala 37,5 procenta hlasů a obsadí 71 křesel v 183členné Národní radě. Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPÖ) s 21,2 procenta hlasů a ziskem 40 křesel, což je nejhorší výsledek strany od konce druhé světové války.

Také rozdíl mezi první a druhou stranou je největší od roku 1945. Lidovci triumfovali v osmi z devíti spolkových zemí. Jedině hlavní město Vídeň již tradičně ovládli socialisté. Například v Tyrolsku a Vorarlbersku se ale místo sociálních demokratů druhou nejsilnější stranou stali Zelení.

Výrazně propadla ve srovnání s předchozím hlasováním Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která dostala 16,2 procenta hlasů. V roce 2017 to bylo 26 procent. Zatímco po minulých volbách měli svobodní v Národní radě 51 poslanců, nyní jich budou mít o dvacet méně.

Právě kvůli FPÖ se předčasné volby musely konat. Koaliční vláda, ve které strana spolupracovala s Kurzovými lidovci, padla letos v květnu kvůli aféře bývalého předsedy svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Zelení slaví svůj nejlepší výsledek

Rekordní podpory se v nedělních volbách dostalo straně Zelených, která v uplynulých dvou letech v parlamentu nebyla. Získala 13,9 procenta hlasů a do 183členného parlamentu vyšle 26 poslanců. Nejlepší výsledek v dosavadní historii zaznamenala také liberální strana NEOS, která dostala 8,1 procenta hlasů a bude mít 15 poslanců.

Žádná další strana už čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu nepřekonala. Strana Nyní dlouholetého poslance za Zelené Petera Pilze, která byla v zákonodárném sboru od voleb v roce 2017, získala jen 1,9 procenta hlasů.

Hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu zůstali rakouští komunisté (KPÖ; 0,7 procenta) i levicová strana Změna (0,5 procenta). Satirická Pivní strana Rakouska (BPÖ), která kandidovala jen ve Vídni, dostala necelých pět tisíc hlasů (0,1 procenta).

Konečným bude výsledek až 16. října, kdy bude zasedat ústřední volební komise a úředně jej potvrdí.

Srovnání s prvními předběžnými výsledky:

Předběžné výsledky rakouských voleb
Zdroj: ČT24

Volební účast byla jedna z nejnižších

Svůj hlas v nedělních volbách odevzdalo 4,8 milionu z celkem téměř 6,4 milionu oprávněných voličů. Volební účast se tak vyšplhala na 75,6 procenta. To je druhá nejnižší volební účast v poválečném Rakousku. Při posledních parlamentních volbách v říjnu 2017 byla účast 80 procent. Počet hlasů zaslaných korespondenčně či odevzdaných na voličské průkazy byl tentokrát rekordní – těchto možností využilo přes 950 tisíc lidí.

Prezident Alexander Van der Bellen ve čtvrtek ukončil první sérii rozhovorů s předsedy politických stran, které se dostaly do parlamentu. V následujících dnech by měl pověřit předsedu lidovců Kurze sestavením nové vlády. Koalici by ÖVP mohla čistě matematicky uzavřít s SPÖ, FPÖ i Zelenými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
Právě teď

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval také list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 2 hhodinami
Načítání...