Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové, která se dlouhou dobu zabývá děním v Rusku, jsou tajnosti úřadů po výbuchu u Bílého moře a následném zvýšení radiace součástí pokračující sovětské tradice. Jedním ze smyslů tohoto přístupu je podle ní udržení obrazu neomylného státu. V Horizontu ČT se rozhovořila také o motivaci Ruska vyvíjet raketu s jaderným pohonem, která podle mnohých dohadů 8. srpna na severu země vybuchla.
Ruští občané nemají do ničeho dloubat, vysvětluje Procházková informační mlhu kolem radiace
7 minut
Horizont ČT24: Tajnosti ruských úřadů kolem radiace a komentář Petry Procházkové
„Je to stará sovětská tradice, kdy stát nikdy neinformoval o žádných haváriích, a že jich bylo, z hlediska potřeb občanů. Vždy dával přednost tomu, aby hájil své zájmy,“ připomněla. Důvodů k tomu je podle ní několik. Nejdůležitější je udržení obrazu neomylného státu. „Občané se nemají o nic starat, do ničeho dloubat, nemají nic vědět. Mají si být jisti, že ten, kdo je ochrání a zaručí se za jejich bezpečnost, je neomylný stát,“ říká.
Velká část populace, pro niž je státní televize jediným zdrojem informací, ani nemá šanci vnímat dění v jiné perspektivě. Procházková však připomíná, že obrovské množství Rusů umí anglicky a díky internetu si můžou dohledávat informace. To je velký rozdíl proti sovětským dobám.
„I mezi těmito lidmi jsou však ti, kteří pokládají Západ za nepřítele a raději akceptují to, co jim říká jejich vedení. V Rusku se říká, že televize stále vítězí nad ledničkou,“ poznamenává novinářka.
Vývoj „zázračné“ zbraně
Obraz Západu jako nepřítele je podle ní i jedním z důvodů, proč by nebylo překvapivé, kdyby se potvrdily spekulace, že explodovala skutečně raketa s jaderným pohonem. Takovou zbraň nikdo na světě nemá a díky svému prakticky neomezenému doletu by mohla zaútočit kdekoliv na světě z nečekaného směru a vyhnout se při tom protiraketové obraně.
„Rusko má skutečně pocit, že je obkličováno nepřáteli. Nepřítel v podobě západní civilizace z ruských hlav a ruské mentality nikdy nezmizel,“ myslí si Procházková. Projevem onoho vnímaného obkličování je členství pobaltských států v NATO nebo snahy Ukrajiny odtrhnout se od postsovětského bloku vedeného Ruskem.
„To má obrovský psychologický vliv,“ poznamenává a doplňuje, že náklady na zbrojení od roku 2013 prudce rostou. Občané to schvalují, a to i na úkor svého blahobytu.
Přesto vnímá v ruské společnosti nový trend, který politické technology v Kremlu znervózňuje: drobné ekologické iniciativy. „Lidé protestují proti skládkám a třeba také proti radiaci. Proto se tento případ tak strašně zamlžil a utajoval. Už to není Sovětský svaz a lidé se leckdy nebojí vyjít do ulic právě kvůli životnímu prostředí,“ vysvětluje.
