Ruská policie podniká masové zátahy. Míří na kritiky volebních manipulací

Nahrávám video

Ruská policie od úterní noci podniká rozsáhlé razie v bytech účastníků sobotní demonstrace v Moskvě, kteří protestovali proti vyřazení opozičních kandidátů z voleb moskevského zastupitelstva. Napsala to státní tisková agentura TASS, která domovní prohlídky označila za masové. Policie proti nepovolenému víkendovému protestu tvrdě zakročila a zadržela na čtrnáct set lidí. Lidé chtějí podezřelý postup volebních komisí kritizovat v ulicích i v dalších dnech.

Zátahy provádějí příslušníci ozbrojených protiteroristických útvarů kontrarozvědky FSB, správy ministerstva vnitra pro boj s extremismem a její moskevské služebny, řekl TASS nejmenovaný pracovník bezpečnostních složek. Zadrženi byli údajně zatím dva lidé, koordinátor radikálního hnutí Levý blok Vasilij Kuzmin a aktivista Kirill Žukov.

V kolika bytech policisté zasahují, ruská agentura neuvedla. „Zajímá je jakákoli informace o účastnících (sobotní) akce a o způsobu, jakým byla svolána,“ konstatoval TASS. Policisté zabavují datové nosiče, počítače a tablety. Zároveň analyzují sociální sítě a snaží se vypátrat komunikační spojení mezi organizátory.

Podle ruských médií bylo při sobotním protestu zadrženo na čtrnáct set lidí, policie udává číslo o čtyři stovky menší. Velkou část zatčených policisté po zjištění totožnosti propustili, několik desítek z nich ale absolvovalo zrychlené soudní řízení, od kterého odešlo s pokutou nebo několikadenním trestem vězení.

Demonstraci vyvolalo rozhodnutí moskevských volebních komisí vyřadit ze zářijových voleb moskevského zastupitelstva patnáct opozičních kandidátů. Komise neuznaly část podpisů pod jejich kandidaturou. Vzápětí se začaly ozývat stovky lidí, jejichž podpisy byly vyškrtnuty, a potvrzovaly jejich pravost. Někteří byli dokonce prohlášeni za mrtvé, i když žijí a ke svému podpisu se hlásí. Více než desetimilionová Moskva spravuje rozpočet přesahující 2,5 bilionu rublů, tedy asi 900 miliard korun.

Ještě před demonstrací byl zadržen také opoziční politik Alexej Navalnyj, kterého po pobytu ve vězeňské cele museli ošetřit lékaři. Opozice spekuluje o otravě, moskevská nemocnice však ve středu oznámila, že jedovaté látky v jeho jídle nenašla.

Kritika ze světa

Případ nabral v úterý obrátky, když vyšetřovatelé údajná provinění některých demonstrantů přehodnotili na trestný čin a zahájili trestní stíhání. Organizátory a účastníky akce viní z provokování masových nepokojů, hrubého porušování veřejného pořádku a útoku na úřední osoby. Podle TASS jim může být vyměřen trest až patnáct let vězení.

Neobvykle tvrdý policejní zásah vyvolal námitky v Rusku i v zahraničí. Protestovaly například Spojené státy a Německo, na nutnost respektovat svobodu slova upozornilo Moskvu i české ministerstvo zahraničí. Neúnosné použití síly kritizoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. O situaci telefonicky jednala předsedkyně ruské volební komise Ella Pamfilovová s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem.

Ruská opoziční Libertariánská strana, která sobotní akci organizovala, podala v úterý žádost o povolení další demonstrace příští víkend. Moskevská radnice ale žádost zamítla. Rozhlasová stanice Echo Moskvy napsala, že aktivistka Jelena Rusakovová, jedna z opoziční kandidátek nepřipuštěných k volbám, zažádala radnici o povolení demonstrace 10. srpna. Na reakci úřadů zatím čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 2 hhodinami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 2 hhodinami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled