Ruská policie podniká masové zátahy. Míří na kritiky volebních manipulací

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zátahy proti ruské opozici
Zdroj: ČT24

Ruská policie od úterní noci podniká rozsáhlé razie v bytech účastníků sobotní demonstrace v Moskvě, kteří protestovali proti vyřazení opozičních kandidátů z voleb moskevského zastupitelstva. Napsala to státní tisková agentura TASS, která domovní prohlídky označila za masové. Policie proti nepovolenému víkendovému protestu tvrdě zakročila a zadržela na čtrnáct set lidí. Lidé chtějí podezřelý postup volebních komisí kritizovat v ulicích i v dalších dnech.

Zátahy provádějí příslušníci ozbrojených protiteroristických útvarů kontrarozvědky FSB, správy ministerstva vnitra pro boj s extremismem a její moskevské služebny, řekl TASS nejmenovaný pracovník bezpečnostních složek. Zadrženi byli údajně zatím dva lidé, koordinátor radikálního hnutí Levý blok Vasilij Kuzmin a aktivista Kirill Žukov.

V kolika bytech policisté zasahují, ruská agentura neuvedla. „Zajímá je jakákoli informace o účastnících (sobotní) akce a o způsobu, jakým byla svolána,“ konstatoval TASS. Policisté zabavují datové nosiče, počítače a tablety. Zároveň analyzují sociální sítě a snaží se vypátrat komunikační spojení mezi organizátory.

Podle ruských médií bylo při sobotním protestu zadrženo na čtrnáct set lidí, policie udává číslo o čtyři stovky menší. Velkou část zatčených policisté po zjištění totožnosti propustili, několik desítek z nich ale absolvovalo zrychlené soudní řízení, od kterého odešlo s pokutou nebo několikadenním trestem vězení.

Demonstraci vyvolalo rozhodnutí moskevských volebních komisí vyřadit ze zářijových voleb moskevského zastupitelstva patnáct opozičních kandidátů. Komise neuznaly část podpisů pod jejich kandidaturou. Vzápětí se začaly ozývat stovky lidí, jejichž podpisy byly vyškrtnuty, a potvrzovaly jejich pravost. Někteří byli dokonce prohlášeni za mrtvé, i když žijí a ke svému podpisu se hlásí. Více než desetimilionová Moskva spravuje rozpočet přesahující 2,5 bilionu rublů, tedy asi 900 miliard korun.

Ještě před demonstrací byl zadržen také opoziční politik Alexej Navalnyj, kterého po pobytu ve vězeňské cele museli ošetřit lékaři. Opozice spekuluje o otravě, moskevská nemocnice však ve středu oznámila, že jedovaté látky v jeho jídle nenašla.

Kritika ze světa

Případ nabral v úterý obrátky, když vyšetřovatelé údajná provinění některých demonstrantů přehodnotili na trestný čin a zahájili trestní stíhání. Organizátory a účastníky akce viní z provokování masových nepokojů, hrubého porušování veřejného pořádku a útoku na úřední osoby. Podle TASS jim může být vyměřen trest až patnáct let vězení.

Neobvykle tvrdý policejní zásah vyvolal námitky v Rusku i v zahraničí. Protestovaly například Spojené státy a Německo, na nutnost respektovat svobodu slova upozornilo Moskvu i české ministerstvo zahraničí. Neúnosné použití síly kritizoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. O situaci telefonicky jednala předsedkyně ruské volební komise Ella Pamfilovová s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem.

Ruská opoziční Libertariánská strana, která sobotní akci organizovala, podala v úterý žádost o povolení další demonstrace příští víkend. Moskevská radnice ale žádost zamítla. Rozhlasová stanice Echo Moskvy napsala, že aktivistka Jelena Rusakovová, jedna z opoziční kandidátek nepřipuštěných k volbám, zažádala radnici o povolení demonstrace 10. srpna. Na reakci úřadů zatím čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA by nemusely přijít NATO v případě potřeby na pomoc, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Íránská média hlásí útoky na jaderná zařízení v zemi

Americko-izraelské údery zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák. Píší to agentury s odkazem na místní média. Jeruzalém úder v Aráku potvrdil. Íránská média hovoří rovněž o desítkách obětí útoků v Komu a v provinciích Východní Ázerbájdžán a Kermánšáh. Zasaženy byly údajně obytné budovy. Úderům čelil také izraelský Tel Aviv, kde zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán udeřil na americkou základnu v Saúdské Arábii. Média hlásí zraněné vojáky

Íránský úder na americkou základnu Princ Sultán v Saúdské Arábii v pátek zranil deset amerických vojáků. List The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na nejmenované americké a saúdskoarabské zdroje informuje o několika poničených tankovacích letounech. Podle deníku Teherán použil při údery rakety a bezpilotní prostředky. List ovšem neuvedl, kolik letadel, které mají klíčovou roli v dlouhých bojových misí, úder poničil.
před 5 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina zřejmě třetí noc v řadě zasáhla ruské ropné terminály na Baltu

Ukrajinské drony v noci na pátek opět zasáhly ruské ropné terminály na pobřeží Baltského moře. Podle ukrajinských médií o tom informují ruské telegramové kanály. Ukrajina také zaútočila na průmyslovou zónu ve Volgogradské oblasti nebo na radarovou stanici na okupovaném Krymu. Ruská armáda útočila mimo jiné na Charkov či Dněpropetrovskou oblast, oba regiony hlásí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael vyšle další síly do Libanonu, hrozí humanitární zkáza

Prohlubující se humanitární krize v Libanonu by se mohla zvrhnout v katastrofu, varoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Od začátku blízkovýchodní války musel opustit domov každý pátý Libanonec – včetně statisíců dětí. Izraelská armáda mezitím připravuje nasazení další vojenské divize v jižním Libanonu, kde se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, napsal list The Times of Israel (ToI).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministři zahraničí z G7 vyzvali k zastavení útoků na civilisty ve válce s Íránem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rubio popřel tvrzení Zelenského o nabídce bezpečnostních záruk za územní ústupky

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za lež tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení ruské války na Ukrajině. Šéf americké diplomacie to prohlásil po setkání ministrů zahraničí zemí skupiny G7 ve Francii.
před 10 hhodinami
Načítání...