„Moskevský teror,“ píše o zásahu na demonstraci Novaja gazeta. Hromadné zatýkání odsoudila i česká diplomacie

3 minuty
V Moskvě se masivně zatýkalo
Zdroj: ČT24

Moskevská policie zatkla podle serveru OVD-Info při sobotním sedmihodinovém nepovoleném protestu 1373 lidí. Ruské úřady zatím neuvedly, jakému obvinění dotyční čelí. Protestující přišli vyjádřit svůj nesouhlas s podmínkami komunálních voleb, z nichž úřady vyloučily opoziční kandidáty. Hromadné zatýkání odsoudila šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová i české ministerstvo zahraničí.

Policisté lidi zatýkali ještě před zahájením akce a nakládali je do přistavených autobusů. Probíhaly také domovní prohlídky. „Viděl jsem policejní zásah, kdy policisté obklopili v parku nejaktivnější část protestujících a jednoho po druhém si z davu vybírali a odváděli nebo v případě odporu odnášeli do autobusů, které stály kolem,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Demonstrace se nejprve konala u moskevské radnice, poté se protestující přesunuli na asi kilometr vzdálené náměstí. Podle policie se zúčastnilo na 3500 osob, podle organizátorů přišlo nejméně pět tisíc lidí.

Veškeré právní otázky jsou řešeny předepsaným způsobem. Pokusy o ultimáta a pořádání nepokojů nepovedou k ničemu dobrému. Pořádek bude ve městě zajištěn v souladu s platnými zákony.
Sergej Sobjanin
moskevský starosta

Někteří aktivisté byli podle Reuters zatčeni dvakrát, když se po svém propuštění vrátili zpět na místo protestu. „Myslím si, že jde o politický tlak. Přišel jsem se setkat s nezávislými kandidáty a jen jsem postával na ulici. Měl jsem na to právo,“ řekl jeden ze zadržených protestujících Alexander.

Policisté při zásahu použili mimo jiné obušky, uvedl zpravodajský server BBC News. Zatýkali také náhodné kolemjdoucí, kteří se ocitli ve špatný čas na špatném místě. 

obrázek
Zdroj: ČT24

„Neúměrné použití síly“

Zásah policie odsoudila šéfka unijní diplomacie Mogheriniová. „Toto zatýkání a neúměrné použití síly proti pokojným protestujícím zase znovu podrývá základní svobody vyjadřování, sdružování a shromažďování,“ uvedla mluvčí Mogheriniové.

„Tato základní práva jsou vepsána v ruské ústavě a my očekáváme, že budou chráněna,“ dodala s tím, že rovněž očekává, že Rusko bude dodržovat při pořádání komunálních voleb svoje mezinárodní závazky, především ty plynoucí z členství v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Komunální volby se v Moskvě uskuteční 8. září. Půjde v nich o 45 míst v moskevském sněmu, avšak volební komise předem vyloučila kandidaturu několika desítek nezávislých uchazečů. Šéfka ruské ústřední volební komise Ella Pamfilovová prohlásila, že demonstrace rozhodnutí úřadů ohledně vyloučení části kandidátů nezmění.

„Poslední iluze, že se můžeme legálně účastnit politického dění, se vytratily,“ napsal v reakci na sobotní dění v Moskvě na Twitteru bývalý opoziční poslanec a vyřazený kandidát Dmitrij Gudkov.

„Nebojím se procesu. Neporušila jsem žádný zákon. Zákon porušuje moskevská volební komise, prezidentská administrativa a kancelář moskevského starosty. Za zasahování do voleb by měli být zažalováni. Jsou to lidé, kteří brání obyvatelům Moskvy volit,“ míní opoziční kandidátka Lyubov Sobolová.

Policejní zákrok v metropoli odsoudily i některé ruské noviny. Opoziční list Novaja gazeta píše o „moskevském teroru“, list Vedomosti konstatuje, že úřady použily sílu k potlačení protestu, „na který nedokázaly reagovat politickými prostředky“. Vládní deník Rossijskaja gazeta naopak obvinil opozici z vydírání.

Navalnyj musel do nemocnice kvůli alergii

Opoziční předák Alexej Navalnyj, jehož soud ve středu poslal na 30 dní do vězení za to, že minulou sobotu vybízel k protestům, byl ráno podle vyjádření mluvčí opozičního hnutí převezen do nemocnice kvůli silné alergické reakci.

Navalnyj podle vyjádření mluvčí nikdy dříve na podobné zdravotní obtíže netrpěl, co reakci vyvolalo, není zatím známo. V současné chvíli je již opoziční předák zpět na policejní stanici a jeho zdravotní stav je „uspokojivý“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...