„Moskevský teror,“ píše o zásahu na demonstraci Novaja gazeta. Hromadné zatýkání odsoudila i česká diplomacie

3 minuty
V Moskvě se masivně zatýkalo
Zdroj: ČT24

Moskevská policie zatkla podle serveru OVD-Info při sobotním sedmihodinovém nepovoleném protestu 1373 lidí. Ruské úřady zatím neuvedly, jakému obvinění dotyční čelí. Protestující přišli vyjádřit svůj nesouhlas s podmínkami komunálních voleb, z nichž úřady vyloučily opoziční kandidáty. Hromadné zatýkání odsoudila šéfka unijní diplomacie Federika Mogheriniová i české ministerstvo zahraničí.

Policisté lidi zatýkali ještě před zahájením akce a nakládali je do přistavených autobusů. Probíhaly také domovní prohlídky. „Viděl jsem policejní zásah, kdy policisté obklopili v parku nejaktivnější část protestujících a jednoho po druhém si z davu vybírali a odváděli nebo v případě odporu odnášeli do autobusů, které stály kolem,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Demonstrace se nejprve konala u moskevské radnice, poté se protestující přesunuli na asi kilometr vzdálené náměstí. Podle policie se zúčastnilo na 3500 osob, podle organizátorů přišlo nejméně pět tisíc lidí.

Veškeré právní otázky jsou řešeny předepsaným způsobem. Pokusy o ultimáta a pořádání nepokojů nepovedou k ničemu dobrému. Pořádek bude ve městě zajištěn v souladu s platnými zákony.
Sergej Sobjanin
moskevský starosta

Někteří aktivisté byli podle Reuters zatčeni dvakrát, když se po svém propuštění vrátili zpět na místo protestu. „Myslím si, že jde o politický tlak. Přišel jsem se setkat s nezávislými kandidáty a jen jsem postával na ulici. Měl jsem na to právo,“ řekl jeden ze zadržených protestujících Alexander.

Policisté při zásahu použili mimo jiné obušky, uvedl zpravodajský server BBC News. Zatýkali také náhodné kolemjdoucí, kteří se ocitli ve špatný čas na špatném místě. 

obrázek
Zdroj: ČT24

„Neúměrné použití síly“

Zásah policie odsoudila šéfka unijní diplomacie Mogheriniová. „Toto zatýkání a neúměrné použití síly proti pokojným protestujícím zase znovu podrývá základní svobody vyjadřování, sdružování a shromažďování,“ uvedla mluvčí Mogheriniové.

„Tato základní práva jsou vepsána v ruské ústavě a my očekáváme, že budou chráněna,“ dodala s tím, že rovněž očekává, že Rusko bude dodržovat při pořádání komunálních voleb svoje mezinárodní závazky, především ty plynoucí z členství v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Komunální volby se v Moskvě uskuteční 8. září. Půjde v nich o 45 míst v moskevském sněmu, avšak volební komise předem vyloučila kandidaturu několika desítek nezávislých uchazečů. Šéfka ruské ústřední volební komise Ella Pamfilovová prohlásila, že demonstrace rozhodnutí úřadů ohledně vyloučení části kandidátů nezmění.

„Poslední iluze, že se můžeme legálně účastnit politického dění, se vytratily,“ napsal v reakci na sobotní dění v Moskvě na Twitteru bývalý opoziční poslanec a vyřazený kandidát Dmitrij Gudkov.

„Nebojím se procesu. Neporušila jsem žádný zákon. Zákon porušuje moskevská volební komise, prezidentská administrativa a kancelář moskevského starosty. Za zasahování do voleb by měli být zažalováni. Jsou to lidé, kteří brání obyvatelům Moskvy volit,“ míní opoziční kandidátka Lyubov Sobolová.

Policejní zákrok v metropoli odsoudily i některé ruské noviny. Opoziční list Novaja gazeta píše o „moskevském teroru“, list Vedomosti konstatuje, že úřady použily sílu k potlačení protestu, „na který nedokázaly reagovat politickými prostředky“. Vládní deník Rossijskaja gazeta naopak obvinil opozici z vydírání.

Navalnyj musel do nemocnice kvůli alergii

Opoziční předák Alexej Navalnyj, jehož soud ve středu poslal na 30 dní do vězení za to, že minulou sobotu vybízel k protestům, byl ráno podle vyjádření mluvčí opozičního hnutí převezen do nemocnice kvůli silné alergické reakci.

Navalnyj podle vyjádření mluvčí nikdy dříve na podobné zdravotní obtíže netrpěl, co reakci vyvolalo, není zatím známo. V současné chvíli je již opoziční předák zpět na policejní stanici a jeho zdravotní stav je „uspokojivý“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás předal Izraeli neznámé tělo, Netanjahu hrozí odplatou

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu.
07:25AktualizovánoPrávě teď

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mezitím prohlásil, že Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních.
05:40Aktualizovánopřed 6 mminutami

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
před 1 hhodinou

EU navrhuje zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině, píše Politico

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy korun) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu s ohledem na probíhající rozhovory mezi USA a Ruskem.
09:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země EU mají zmapovat únik vody z potrubí, akutní problémy hlásí Řecko

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.
před 4 hhodinami

Spirála násilí zanechává šrámy na izraelské a palestinské psychice

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.
před 5 hhodinami

Zaostávající východ Německa hledá spásu v krajní pravici

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.
před 5 hhodinami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...