Britským premiérem bude Johnson. Chce dokončit brexit, sjednotit zemi a porazit labouristy

Nahrávám video

Novým lídrem britské vládní Konzervativní strany se stal Boris Johnson. Ve středu se stane také premiérem Spojeného království. Ve vnitrostranických volbách získal 92 tisíc hlasů, jeho konkurent Jeremy Hunt jich dostal 47 tisíc. Johnson chce především dokončit proces vystoupení z Evropské unie, přičemž nevyloučil ani odchod bez dohody.

Johnson v projevu po zvolení poděkoval svému soupeři i odcházející premiérce. Vyzdvihl přínos strany pro rozvoj země. Za největší úkol považuje najít rovnováhu mezi dobrým partnerstvím s Evropou na jedné straně a demokratickou vlastní správou Spojeného království na druhé. „Splnit brexit, sjednotit zemi a porazit Jeremyho Corbyna,“ vytyčil své hlavní priority. 

Zopakoval, že Británie odejde z Evropské unie k 31. říjnu. Svou novou vládu chce sestavit v příštích dnech. Do vlády chce vnést novou energii a „probudit spícího obra“. „Porazíme negativní věci, zajistíme skvělou policii, zajistíme skvělé vzdělání, budeme pomáhat domácnostem a sjednotíme skvělou zemi,“ zvolal.

Připustil také, že jeho zvolení nebude všem po chuti. „Vím, že budou lidé, kteří zpochybní vaše moudré rozhodnutí,“ řekl členům strany. „Kampaň skončila a práce začíná,“ dodal.

Vpodvečer Johnson mluvil také před poslaneckým klubem své strany. Podle účastníků setkání nový šéf zopakoval, že Británie musí opustit Evropskou unii do 31. října. Slíbil také, že do výkonu funkce ministerského předsedy vloží maximální energii a prohlásil, že je třeba Británii chránit před Corbynem. Johnson rovněž řekl, že si nepřeje předčasné volby.

Menšinový konzervativní kabinet pod vedením Johnsona bude ve sněmovně podporovat desítka poslanců severoirské Demokratické strany (DUP) stejně, jako podporovala vládu Theresy Mayové. Předsedkyně strany Arlene Fosterová potvrdila, že dohoda o podpoře platí dál a obě strany se ještě sejdou k jednání ohledně programových priorit.

Odcházející premiérka Mayová uvedla, že Johnsona bude jakožto řadová poslankyně plně podporovat. Podle lídra opozičních labouristů Corbyna nemá nový premiér podporu Británie a měly by přijít volby.

Šéfka příští Evropské komise von der Leyenová, která se funkce ujme v listopadu, podle agentury Reuters uvedla, že doufá v dobrý pracovní vztah s Johnsonem. Připustila ale, že před nimi stojí výzvy. Americký prezident Donald Trump napsal, že Johnson bude jako předseda vlády skvělý.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček považuje za důležité, že si konzervativci vybrali nové vedení a mohou pokračovat v procesu odchodu Británie z EU. Politici z obou stran Lamanšského kanálu se mají znovu začít setkávat už tento týden. „Lze očekávat, že ta jednání mohou přitvrdit,“ myslí si. Připomněl, že Unie stále považuje za nejlepší dohodu dojednanou s Mayovou a dopad odchodu bez dohody by byl zásadní. „Je potřeba počkat na to, s čím nový premiér přijde,“ předeslal ministr.

O budoucím premiérovi rozhodly desetitisíce straníků

Nového lídra konzervativců prostřednictvím korespondenčního hlasování v uplynulých týdnech volilo asi 159 320 řadových straníků, účast dosáhla 87 procent. Do finále se proti Johnsonovi dostal současný ministr zahraničí Jeremy Hunt.

„Kdyby měli lídra Konzervativní strany volit britští voliči, tak by nejspíš vyhrál Jeremy Hunt. Ale tím, že ho volilo oněch 160 tisíc registrovaných členů strany, tak ten obrázek je úplně jiný. Typický registrovaný člen Konzervativní strany je bílý muž, nadprůměrně movitý, který přesáhl šedesátku. Podle toho se vedla i kampaň,“ komentovala volbu ve vysílání ČT analytička Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Nahrávám video

Johnson je podle ní mezi straníky populární, protože ho vnímají jako silného a charismatického politika, který má největší šanci v následujících volbách porazit šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna. Prý obdivují také jeho humor a inteligenci.

„Johnson je žoviální, charismatický, se specifickým tahem na branku a ironizujícím, někdy sebeironizujícím humorem,“ popsal politika výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

Jeho podpora však není úplně jednoznačná. Svým osobitým politickým stylem si nadělal spoustu nepřátel. Jeho kabinet tak dozná oproti současnému složení změn. Už tři ministři ohlásili demise. Jedním z nich je ministr financí Philip Hammond, který nesouhlasí s odchodem své země z Evropské unie bez dohody, což Johnson nevylučuje.

Klíčové téma: Brexit

Právě očekávaná schopnost dotáhnout brexit do konce pomohla podle Brusenbauch Meislové Johnsonovi do čela strany a vlády. Nedávný průzkum mezi konzervativci ukázal, že většina z nich si přeje vystoupení z Unie i za cenu odtržení Skotska nebo Severního Irska, za cenu vážných ekonomických problémů i za cenu rozpadu Konzervativní strany. 

„Mnohé z toho, co Johnson o brexitu říká, je holá nepravda,“ upozorňuje však analytička. „Například hovoří o tom, že i kdyby Británie odešla bez dohody, tak během přechodného období si vyjedná nějaké výhodné podmínky. Ale to je nesmysl, protože přechodné období jako takové je součástí ujednání ve výstupové dohodě,“ podotýká s tím, že pokud Británie odejde bez dohody, žádné přechodné období pravděpodobně nenastane.

Reálný plán brexitu podle ní Johnson nemá. Tvrdí, že chce dohodu, která bude mít šanci projít parlamentem. Unie však odmítá jednat o jakékoliv jiné dohodě, než je ta, kterou dojednala s premiérkou Mayovou a kterou několikrát zamítl britský parlament.

Ekonom Petr Bartoň z CEVRO Institutu upozornil: „Brexit je vlajkovou lodí tohoto konkrétního střetu, ale ať už dopadne jakkoliv, premiér bude na nějakou dobu muset řešit domácí politiku, která poslední dva, tři roky zůstávala v pozadí.“

Johnson, celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson, se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté a vážené rodině. Jak říká, v jeho žilách koluje kromě anglické také francouzská, turecká a německá krev. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Vzdělání získal Johnson, o kterém média píší často jen jako o „Borisovi“, již v Británii. Vystudoval prestižní soukromou školu Eton a Oxford.

Kariéru zahájil jako novinář, který se ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.

Jako novinář získal několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji a například podporou války v Iráku. V roce 2001 byl zvolen do parlamentu, ale poté se jeho politická kariéra občas ocitla v ohrožení. V roce 2004 se stal poprvé členem stínového kabinetu, o místo přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.

Do stínového kabinetu, již pod vedením premiéra Davida Camerona, se vrátil v prosinci 2005. Byl jím do července 2007.

Johnson byl v květnu 2008 zvolen starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy se v Londýně konaly olympijské hry. V roce 2016 se rozhodl neusilovat o třetí mandát a věnovat se jiným funkcím v rámci své Konzervativní strany. Jeho nástupcem byl zvolen labourista Sadiq Khan, který se stal prvním muslimským starostou britské metropole.

Johnson patří k hlavním tvářím odchodu Británie z Evropské unie (EU). Je zastáncem takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur.

V červnu 2016, po referendu, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU, patřil Johnson k hlavním favoritům na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na post britského premiéra. Johnson však oznámil, že se o tato místa ucházet nebude a 13. července 2016 se stal ministrem zahraničí ve vládě premiérky Theresy Mayové. Kvůli neshodám týkajícím se podoby brexitu ale z vlády odešel.

Boris Johnson, budoucí britský premiér?
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 15 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 19 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 58 mminutami

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 1 hhodinou

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.