Kapitánka lodi Sea-Watch chce přivézt z Libye do Evropy statisíce běženců. Máme odpovědnost z koloniálních dob, tvrdí

Německá kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová vyzvala, aby Evropa přijala zhruba půl milionu běženců, kteří přežívají v Libyi v těžkých podmínkách. V rozhovoru pro německý bulvární list Bild zdůraznila, že Evropa má vůči Africe kvůli koloniální minulosti historickou zodpovědnost. Do budoucna by přijímala i klimatické uprchlíky. Vyšetřovaná kapitánka se kvůli výhrůžkám na sociálních sítích skrývá v Alpách. Ve čtvrtek by se měla vrátit na Sicílii k výslechu poté, co navzdory zákazu vplula s migranty do italských vod.

Migranty, kteří uvízli v Libyi, musí podle německé kapitánky Evropa „okamžitě dostat do bezpečné země“. „Slyšíme o půl milionu lidí, kteří jsou v moci převáděčů či v uprchlických táborech. Musíme je odtamtud dostat. Musíme jim okamžitě pomoci v bezpečném přeplutí do Evropy,“ řekla Bildu Racketeová.

V libyjských uprchlických táborech podle kapitánky údajně panují podmínky podobné těm v nacistických koncentračních táborech, libyjská pobřežní stráž se navíc podílí na obchodování s lidmi, tvrdí kapitánka.

Rovněž zástupci OSN opakovaně upozorňují, že v libyjských uprchlických táborech vládne katastrofální stav. Chybí podle nich jídlo, pití i toalety. Podle některých zpráv jsou migranti v táborech dokonce trýzněni a zneužíváni.

Je „historickou zodpovědností“ Evropy migranty z táborů v Libyi přijmout, prohlásila v této souvislosti Racketeová. Aktuální mocenské poměry a podmínky na africkém kontinentu jsou podle ní výsledkem působení Německa a dalších evropských států „v koloniální době“.

„Nemůžeme jen tak říct, že lidi nechceme“

Kromě přijímání uprchlíků by měla Evropa podle Němky více úsilí vynakládat také na boj proti klimatickým změnám. „V debatě by se vždy mělo rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty, přichází však chvíle, kdy tu máme migraci vynucenou vnějšími okolnostmi, jako je klima. Nemáme na vybranou, nemůžeme jen říct, že lidi nechceme. Je to také odpovědnost Evropy. Emise oxidu uhličitého musíme dostat na nulu,“ zdůraznila kapitánka.

Italská policie zadržela Racketeovou 29. června poté, co přes zákaz místních úřadů vplula s lodí Sea-Watch 3 do italských vod se čtyřiceti africkými migranty na palubě. Při této příležitosti přimáčkla italský policejní člun k přístavní hrázi. Soudce ale rozhodl, že to neudělala úmyslně. „Jednali jsme podle práva, o tom jsem přesvědčena,“ uvedla nyní v rozhovoru pro Bild.

„Je absurdní, že politici tvrdí, že jsme měli vzít běžence do Libye nebo Tuniska. Mohli by nás stíhat, tam nejsou žádné azylové procedury! Když jsme měli poprvé problémy s Itálií, zeptali jsme se Malty, Francie a Španělska, všude nás odmítli. Musela jsem jednat, protože situace na palubě byla dramatická a lidé mohli zemřít. Už prostě dál nemohli,“ hájí svůj postup kapitánka.

Racketeovou v Itálii drželi od konce června v domácím vězení, soud ji ale 2. července propustil. Od té doby se skrývá na blíže neurčeném místě v Alpách. Nadále ovšem čelí podezření, že napomáhala ilegální migraci. Ve čtvrtek by měla dorazit na odložený výslech do sicilského města Agrigento.

Postup Racketeové, která nedbala hrozby trestu vězení a vysoké pokuty, následovaly tento měsíc další lodě nevládních organizací. Stejně jako Itálie uzavírá své přístavy lodím nevládních organizací s migranty i Malta.

Salviniho komentáře na sítích mají dohru

Kapitánka se před pár dny rozhodla podat žalobu na italského ministra vnitra Mattea Salviniho, šéfa krajně pravicové Ligy, který podle Racketeové vyzýval na svém Facebooku a Twitteru k nenávisti vůči její osobě. Kapitánka tak požaduje zablokování jeho účtů na sítích. Bildu řekla, že chce politikovi ukázat, že mu nemůže projít všechno. Doufá, že soudce Salvinimu řekne: „Tohle už nikdy říct nemůžete.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...