Seriál Černobyl oživil zájem o místo katastrofy. Rusové protestují a chystají svou verzi o agentovi CIA

Nový seriál Černobyl z produkce americké HBO se stal rychle fenoménem. I díky němu míří třicet tři let po nejhorší jaderné nehodě v historii na místo opět davy turistů. Seriál s nelibostí sleduje také Rusko, které plánuje vlastní počin. V hlavní roli se však objeví agent KGB, který se snaží rozkrýt operaci americké CIA.

Černobyl se rychle vyšplhal na první místo v žebříčku oblíbenosti televizní tvorby. Na místo tragédie teď proudí zástupy turistů z celého světa. Cestovní kanceláře hlásí nárůst o 40 procent.

„Říká se tomu dark tourism, jde o navštěvování míst, která neznáme z filmů, ale spíš ze zpráv. To znamená, že je to destinace pro lidi, kteří chtějí zažít nějaký adrenalin, dobrodružství, než že by si symbolicky připomněli atmosféru filmu. Chtějí mít pocit, že jsou někde, kde to je trochu nebezpečné nebo zakázané, že se mohou vytahovat tím, že tam byli,“ míní filmový publicista a scenárista Tomáš Baldýnský.

Jednou z hlavních atrakcí je pro návštěvníky pípání dozimetru. Radioaktivitu lze naměřit v půdě nebo v listech. Dávka už ale dávno není smrtelně nebezpečná. „Černobyl je na jedné straně místo, které vás donutí přemýšlet o chybách. Na druhou stranu je tady nádherně. Vidíte na vlastní oči, jak si příroda postupně zabírá zpět, co je její,“ říká průvodkyně Viktoria Brozhková.

Turistům nejraději ukazuje stav před a po ničivé katastrofě. Místo podle ní stále silně evokuje atmosféru Sovětského svazu. Právě to možná zvědavce ze Západu táhne nejvíce.

Na místo černobylské havárie míří díky seriálu davy turistů, Rusové se bouří (zdroj: ČT24)

Temná atmosféra lidi fascinuje

Řadu lidí ale přilákal hlavně nový seriál. Pět dílů mistrně popisuje temnou atmosféru uvnitř i vně elektrárny. Okolnosti havárie vrývá do paměti i těm, kteří se narodili až po roce 1986. „Je to tady naprosto bizarní. Díky seriálu určitě přijde víc turistů, to už je teď jasné,“ myslí si britský turista Gareth Burrows.

Turisté se často stávají součástí absurdních výjevů. Divoce žijící liška tu žere z ruky, vedle leží na ulici mrtvý pes. „Pokud se tady z toho stane přelidněná atrakce, vytratí se jedinečný zážitek pobytu na zcela izolovaném místě. Už teď je tady dost turistů,“ obává se Nizozemec Thieme Bosman.

„Alternativní pohled“ z ruského pera

Seriál nevrhá na tehdejší sovětské vedení dvakrát příznivé světlo. Ukazuje lež, manipulaci nebo strach ze ztráty moci, které vedly k fatálním následkům. Ruská státní televize NTV, která patří pod energetický koncern Gazprom, už na to zareagovala. Plánuje o Černobylu vlastní seriál, v němž se agent KGB snaží rozkrýt operaci CIA. Ta podle spikleneckých teorií stála za výbuchem.

Drama se natáčelo v Bělorusku a děj se točí kolem amerického agenta údajně vyslaného do Pripjati, kde měl shromažďovat informace o sovětské jaderné elektrárně a agentovi ruské kontrarozvědky.

Rusové podle státních médií nabízejí „alternativní pohled na tragédii v Pripjati“. Režisér Alexej Muradov dokonce tvrdí, že seriál „sdělí divákům, co se tehdy vlastně stalo“. „Existuje teorie, že Američané se infiltrovali do jaderné elektrárny v Černobylu a mnoho historiků nepopírá, že v den výbuchu byl na stanici přítomen agent zpravodajských služeb nepřítele,“ řekl Muradov listu Komsomolskaja Pravda.

Ruská státní média obvinila HBO z předsudků. „Černobyl neukázal tu nejdůležitější část – naše vítězství,“ zněl jeden z titulků v deníku Komsomolskaja Pravda.

Prokremelská média kupříkladu odsoudila, jakým způsobem dělá americká produkce hrdiny z takzvaných černobylských likvidátorů. Podle jedné ruské novinářky Moscow Times se ruská státní média cítí zahanbena tím, že „Američané vyprávějí o našich vlastních hrdinech“. Rusko válečné veterány uctívá, význam likvidátorů ale nijak nevyzdvihuje, připomněl britský Guardian.

  • Nehoda z 26. dubna 1986 se řadí mezi nejhorší katastrofy v historii jaderné energetiky – spolu s havárií japonské elektrárny Fukušima I z roku 2011 patří k jediným haváriím sedmého stupně, což je nejvyšší stupeň jaderné události.
  • K nehodě došlo jednu hodinu a 23 minut po půlnoci. Havárii předcházel experiment – pracovníci elektrárny ověřovali, zda je elektrický generátor po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě zhruba 40 vteřin napájet čerpadla havarijního chlazení.
  • Vlivem nedodržení bezpečnostních podmínek, nedostatečného proškolení operátorů a špatné konstrukce reaktoru došlo ve čtvrtém reaktoru k explozi nahromaděné páry, která vyústila v požár a uvolnění radioaktivního spadu. Následky si bezprostředně po výbuchu vyžádaly přinejmenším 30 obětí – pracovníků elektrárny a hasičů, kteří následkům podlehli během několika dnů – přes 140 zraněných a více než 100 tisíc evakuovaných osob.
  • Studie OSN také odhadly, že na následky vlivu radiace může v příštích dvaceti letech od katastrofy zemřít až 4000 osob. Katastrofa měla dopad i na zdravotní stav lidí v postižených oblastech – zvýšil se například výskyt rakoviny štítné žlázy, což zapříčinil radioaktivní jód přijímaný z kontaminovaného mléka.