Vesmírný objev, jaký nečekali ani sami objevitelé – 920 světelných let od Země je ke své hvězdě těsně přimknutá planeta, která by podle dosavadních astronomických poznatků vlastně neměla existovat. Těleso, které je o něco menší než Neptun a má vlastní atmosféru, se totiž nachází v oblasti, kde jsou kvůli horku a radiaci podle vědců planety odsouzené ke zkáze. Snad i proto mluví experti o „zakázané planetě“.
Vědci objevili „zakázanou planetu“, která by podle dosavadních poznatků neměla existovat
7 minut
Horizont ČT24: Vědci objevili „zakázanou exoplanetu“
Rok na ní trvá 31 hodin a povrch by mohla mít rozžhavený na tisíc stupňů Celsia. Planeta je třikrát větší a dvacetkrát těžší než Země. Víc než samotnými čísly ale ohromila astrofyziky tím, že může vůbec existovat.
„Mysleli jsme si, že planeta velká zhruba jako Neptun by se tak blízko své hvězdy vypařila. Předchozí výzkumy v té oblasti žádné planety neukázaly, proto jsme jí říkali Neptunská poušť nebo Zakázaná oblast,“ uvedl Daniel Bayliss z fakulty fyziky Warwické univerzity.
Objev s tuhým kořínkem dostal jméno NGTS-4b, a to podle soustavy dvanácti dalekohledů na vrcholu chilské hory Paranal. Evropským astronomům slouží právě k hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Velikost a doba oběhu se dá spočítat podle kolísání svítivosti mateřské hvězdy, když se planeta jednou za svůj rok dostane přímo mezi ni a teleskop.
Existence „zakázané planety“ budí otázky
Na nově objevené NGTS-4b průzkum podmínek pro život nepřipadá v úvahu. Nezodpovězených otázek proto zůstává dost. Radiace vyzařující z mateřské hvězdy na tak malou vzdálenost by měla planetu připravit o atmosféru a nechat jen skalnaté jádro. Jenže tahle svůj plynný obal zjevně má.
„Aby takováto ‚zakázaná planeta‘ vůbec mohla existovat, muselo se stát něco, na co jsme zatím nepřišli,“ poznamenal Daniel Bayliss.
Hypotéz mají vědci hned několik – od nezvykle slabé radiace až po možnost, že se atmosféra přece jen odpařuje, ale zatím to není poznat. Vyloučené není ani to, že se planeta na svou současnou orbitu dostala až nedávno – tedy před méně než milionem let – a nejsilnější aktivitě mateřské hvězdy se tak vyhnula.
Pátrání po exoplanetách je v posledních letech úspěšné. Zhruba v polovině své dvouleté mise je americká družice TESS, od které si vědci slibují objev dvaceti tisíc planet. Zatím jich svět zná zhruba čtyři tisíce. TESS dokáže zachytit i objekty velikostí srovnatelné s naší planetou. První taková se našla v dubnu u hvězdy, která je vzdálená 53 světelných let od Země.
„Budoucí mise, například chystaný dalekohled Jamese Webba, se budou moci soustředit na nejnadějnější planety objevené TESS, prozkoumat jejich atmosféru a hledat stopy prvků a molekul, které vidíme jako zásadní pro rozvoj života,“ popsala už dříve plány na zkoumání vesmíru Jennifer Burtová z Massachussetského technologického institutu.
