Opakování voleb v Istanbulu spustilo bouři. „Nemá v EU co dělat,“ prohlásil Kurz na adresu Turecka

Nahrávám video

Anulování výsledků voleb v Istanbulu podle opozice poškozuje principy právního státu v zemi. Rozhodnutí turecké ústřední volební komise kritizovali také německý ministr zahraničí Heiko Maas a rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Kdo neakceptuje demokratické volby, nemá v EU co dělat,“ prohlásil Kurz. Stoupenci opozice vyšli na protest do ulic Istanbulu. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana opakování voleb naopak posílí demokracii.

Rozhodnutí o novém hlasování, které se bude konat 23. června, vyvolalo v pondělí protesty po celém Istanbulu. Stovky lidí se shromáždily v řadě čtvrtí, kde bouchali do hrnců a pánví a pokřikovali protivládní slogany.

„Jakékoli neohlášené protesty, zvlášť na těch nejexponovanějších místech, jsou velmi pečlivě hlídány a okamžitě ukončovány policií,“ informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nahrávám video

Erdogan ale rozhodnutí hájí. V projevu v parlamentu uvedl, že místní volby v Istanbulu poznamenaly nesrovnalosti a „organizovaná korupce“. Jejich opakování podle něj pomůže posílit demokracii. Odsoudil také vyjádření zástupců podnikatelských sdružení, která rozhodnutí o nových volbách kritizovala.

Kritické ohlasy se ozývají rovněž z Evropy. „Rozhodnutí ústřední volební komise anulovat místní volby v Istanbulu podle nás není transparentní ani pochopitelné,“ uvedl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Podle něj je třeba dodržovat demokratické principy.

EU požaduje férové volby

„Kdo neakceptuje demokratické volby, nemá v EU co dělat,“ míní rakouský kancléř Kurz. Podle něj by měla Unie ukončit přístupové rozhovory s Ankarou. Připomněl, že Turecko systematicky omezuje svobodu projevu a tisku.

„Zajištění svobodného, férového a transparentního volebního procesu je nezbytné pro každou demokracii a stojí v centru vztahů Unie s Tureckem,“ upozornila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. V podobném duchu se vyjádřila také francouzská vláda.

Evropský parlament varoval, že krok naruší důvěryhodnost demokratických voleb v Turecku. „Toto nehorázné rozhodnutí ukazuje, že se Erdoganovo Turecko pohybuje směrem k diktatuře,“ uvedl na Twitteru europoslanec a šéf liberální frakce v Evropském parlamentu Guy Verhofstad.

Turecký opoziční lídr Ekrem Imamoglu z Lidové republikánské strany (CHP) mluví o zradě, potvrdil však opětovnou kandidaturu. „Naše demokracie utržila velkou ránu. Musíme to společně napravit,“ řekl Imamoglu.

Velmi těsný výsledek

Boj o křeslo starosty patnáctimilionové metropole znovu svede s tureckým expremiérem Binalim Yildirimem z vládní Erdoganovy konzervativní strany AKP, který koncem října v Istanbulu prohrál o 13 tisíc hlasů.

AKP výsledky napadla a volební komise jí v pondělí dala za pravdu. Ve svém zdůvodnění uvedla, že pochybení nastalo kvůli tomu, že někteří lidé pracující ve volebních místnostech nebyli zaměstnanci státní správy. „Druhá výtka byla, že ne všechny listiny s oficiálními výsledky byly podepsány,“ doplnil zpravodaj Černohorský.

Příznivci Imamoglua se se zrušením místních voleb nehodlají smířit. Pro ně zůstává starostou Istanbulu dál. „Neplatí žádná práva, žádné zákony, ale půjdeme k znovu k volebním urnám a budeme volit. Vše bude v pořádku a tentokrát zvítězíme s více hlasy,“ je přesvědčena obyvatelka Istanbulu Senay Canová.

Anulování voleb naopak přivítali v táboře AKP. Pro ni je to příležitost alespoň částečně odčinit porážku, kterou strana utrpěla v největších městech včetně Ankary.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 59 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 3 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 10 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 13 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 15 hhodinami
Načítání...