Lídr venezuelské opozice a prozatímní prezident Juan Guaidó v úterý vyzval armádu a lid ke svržení vlády úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura a uvedl, že má podporu mnoha vojáků. Ministr obrany Vladimir Padrino ale tvrdí, že celá armáda stojí za Madurem. Obrněné vozy v úterý najížděly do protestujících a vojáci použili i vodní děla. V centru města vzplálo několik aut. Podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského hlásí zraněné obě strany.
Guaidó oznámil, že začala závěrečná fáze svržení Madurovy vlády. Uvedl to na videu, obklopen několika vojáky a s opozičním lídrem Leopoldem Lópezem, který je už dva roky v domácím vězení. Podle několika zdrojů je ale už López na svobodě díky vojákům loajálním Guaidóovi. „Teď nastala ta chvíle. Nejen chvíle klidu a zdravého rozumu, ale také odvahy, díky které ve Venezuele opět zavládne mír,“ apeloval na voliče prozatimní prezident Venezuely Juan Guaidó.
Video bylo natočeno v úterý ráno na vojenské letecké základně Franciska Mirandy, nazývané též La Carlota, na okraji Caracasu. Základna leží ve stejné čtvrti, z níž venezuelský ministr komunikací Jorge Rodríguez hlásil potlačování menší skupiny zrádců režimu. Opoziční televize TV Venezuela posléze zveřejnila video z okolí letecké základny, na němž jsou vidět skupiny lidí a vojáků a kouř.
Jeden z ministrů Madurovy vlády krátce poté oznámil, že vládní jednotky potlačují „menší skupinu vojáků-zrádců“ v posádce na okraji Caracasu. Právě tam se podle opozičních médií nacházel i Guaidó, který za několik hodin odjel. „V současnosti čelíme malé skupině zrádců z řad vojenského personálu, která podporuje puč proti ústavě a míru v republice,“ uvedl venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez.
Odpůrci Madurova režimu vyšli do ulic a armáda proti nim na několika místech zasáhla. Vojáci věrní Nicolasi Madurovi proti nim před polednem nasadili vodní děla a obrněnce. Obrněné vozy najížděly do demonstrantů a použily vodní děla. Stávající prezident Nicolas Maduro tvrdí, že má armádu zcela na své straně a vzpouru potlačí.
Podle Reuters se několik mužů v uniformách, kteří doprovázeli Guaidóa, zúčastnilo před základnou přestřelky s vojáky podporujícími Madura. Tři hodiny po Guaidóově oznámení u základny nebyla patrná žádná vojenská aktivita a nejsou ani zprávy o zraněných z předchozí přestřelky.
„Od šesté hodiny ranní v Caracasu probíhají demonstrace, zároveň potyčky se složkami, které jsou stále věrné režimu, takže situace je poměrně nepřehledná, nelze v tuto chvíli říct, kolik vojáků stojí na straně opozice a kolik na straně vlády. Lidé se mohutně hrnou do ulic,“ uvedl pro Českou televizi odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey.
Provoz sociálních sítí je v zemi omezen
Podle Reuters se ke Guaidóovi a jeho vojenskému doprovodu připojilo u základny několik set civilistů a bezpečnostní složky na ně střílely slzný plyn. Ministr obrany Padrino řekl, že odmítá „toto pučistické hnutí, jehož cílem je rozpoutat násilí“. Dodal, že armáda „nadále rozhodně brání ústavu a legitimní úřady“ a že všechny vojenské jednotky v celé zemi „se hlásí jako normálně“ ve svých kasárnách a základnách.
V pozdějším televizním vystoupení ohlásil, že jeden voják věrný Madurovi byl zraněn střelbou u základny La Carlota. Pučisté jsou podle něj právě poráženi a většina se jich z ulic stáhla. Úterní události označil za nevýznamné. Armáda podle něj „tuto novou agresi“ opozice vedené Spojenými státy odmítá. O protistraně hovořil jako o „divoké opozici, která nemá smysl pro vlastenectví“.
Maduro na Twitteru vzkázal, že jeho nervy jsou z oceli a nemá strach, že by boj o vládu prohrál. Státní poskytovatel internetových služeb společnost CANTV v úterý omezila přístup ke službám YouTube a Google. Po určitou dobu byly problémy s připojením k sítím Twitter a Facebook.
Guaidó svolal demonstraci na 1. května
„Rozhodující fáze převzetí moci začala dnes. Armáda je na straně lidu a na straně ústavy,“ uvedl Guaidó na videu natočeném den před velkou demonstrací, kterou už dříve svolal na 1. května. Ta má být podle něj i podle některých analytiků rozhodující pro konec Madurova autoritářského režimu.
„Jako prezident Venezuely a legitimní šéf ozbrojených sil vyzývám všechny vojáky, aby nás podpořili v souladu s ústavou v tomto nenásilném boji,“ uvedl na videu Guaidó, který se letos v lednu z pozice šéfa parlamentu prohlásil prezidentem. Učinil tak poté, co poslanci neuznali nový Madurův mandát s tím, že vzešel z nesvobodných voleb.
Guaidó po Lópezově boku také uvedl, že má podporu mnoha vojáků. López patří k nejznámějším lídrům venezuelské opozice, za protivládní protesty z roku 2014 byl odsouzen ke 13 letům a devíti měsícům vězení za podněcování násilí. Několik let strávil za mřížemi, než byl v létě 2017 poslán do domácího vězení.
Venezuelská vláda oproti tomu vyzvala své příznivce, aby přišli před prezidentský palác bránit současný režim. Podle ministra obrany stojí armáda za Madurem.
Ministr zahraničí Jorge Arreaza řekl, že nejde o puč vedený armádou, a USA označil za organizátory, kteří dávají Guaidóovi pokyny. Za Guaidóa se postavily země, které ho podporovaly od počátku a v jejichž čele stojí USA. Rusko, jež je Madurovým spojencem, naopak opozici obvinilo z násilné konfrontace, provokování nepokojů a snahy zavléct do incidentů armádu.
Maduro tvrdí, že jsou mu armádní velitelé stále věrní, a vyzval národ k mobilizaci pro zajištění vítězství míru.
Guaidóův zástupce ve Washingtonu vyzval Venezuelany, aby „zůstali v ulicích“. Situace na místě není příliš přehledná. Televize Reuters zveřejnila snímky, na nichž je vidět auta národní gardy, jak najížděla do demonstrantů u vojenské základny v Caracasu. Lidé na auta házeli kamení a strkali do nich holemi.
Zahraniční lídři vyzvali ke klidné změně režimu
V reakci na úterní události ve Venezuele vyzvali někteří zahraniční politici k pokojnému přechodu země k demokracii a varovali před krveprolitím.
„Vyzýváme vojáky a lid Venezuely, aby se v tomto historickém okamžiku postavili na správnou stranu, odmítli diktaturu a uzurpování moci Madurem. Společně za svobodu a demokracii v čele s šéfem parlamentu a prezidentem Guaidóem,“ napsal na Twitteru kolumbijský prezident Iván Duque, jehož vláda v úterý také navrhla svolání mimořádné schůzky takzvané Limské skupiny. Ta sdružuje patnáctku amerických zemí a vznikla v létě 2017 právě kvůli stavu demokracie ve Venezuele.
Kolumbie spolu s USA stojí v čele mezinárodního diplomatického úsilí o svobodné volby ve Venezuele a podporuje Guaidóa, který se v lednu z pozice předsedy parlamentu prohlásil prezidentem. Učinil tak poté, co poslanci neuznali nový mandát Madura kvůli nesvobodným volbám.
Také bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton vyzval venezuelskou armádu, aby podpořila opozici. „Venezuelská armáda musí chránit ústavu a venezuelský lid. Měla by stát na straně parlamentu a legitimních institucí,“ napsal Bolton na Twitteru. Bílý dům předtím uvedl, že americký prezident Donald Trump situaci sleduje.
Americká vláda podle ministra zahraničí Mikea Pompea podporuje venezuelskou opozici ve snaze o svobodu a demokracii. Na Twitteru uvedl, že USA stojí za snahou venezuelského lidu o svobodu a demokracii. Jižní velitelství armády USA sleduje situaci ve Venezuele, na své misi zatím nic nemění, řekl její mluvčí.
K pokojné změně režimu vyzvala například také španělská ministryně Isabela Celaáová, která varovala před „krveprolitím“. „Podporujeme okamžité prezidentské volby,“ uvedla po zasedání vlády.
K témuž vyzval i šéf Organizace Amerických států (OAS) Luis Almagro. Za historický moment pro návrat demokracie a svobody do Venezuely označil úterní den předseda Evropského parlamentu (EP) Antonio Tajani, který přivítal i zprávu o osvobození významného opozičního lídra Leopolda Lópeze z domácího vězení. Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové v úterý uvedl, že britská vláda podporuje obnovu demokracie ve Venezuele, že tamní lid „už trpěl dost a Madurův režim musí skončit“.
Nejvyšší představitel Kuby Miguel Díaz-Canel odsoudil úterní Guaidóovu výzvu k masovým demonstracím a označil je za „pučistické hnutí, které chce zaplnit zemi násilím“. Podobně se v úterý vyjádřil i prezident Bolívie Evo Morales, podle něhož se USA „snaží vyprovokovat ve Venezuele násilí“.
Rusko označilo nepokoje za provokace
Podobně reagovalo také Rusko. Moskva obvinila venezuelskou opozici z násilné konfrontace, provokování nepokojů a snahy zavléct do incidentů armádu. Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení vyzvalo venezuelské opoziční síly k ukončení násilností, které by mohly přerůst v krveprolití.
Ministerstvo obvinilo „radikální opozici“, že se uchýlila k silovým a konfrontačním metodám. „Místo pokojného urovnání politických sporů zamířili k rozpoutání konfliktu, porušování veřejného pořádku a ke srážkám za účasti ozbrojených sil,“ uvádí se v prohlášení. Rozpory by přitom měly být podle Ruska vyřešeny vyjednáváním bez předběžných podmínek.
Za krajně důležité rovněž ruské ministerstvo považuje, aby sdělovací prostředky informovaly o událostech ve Venezuele objektivně. „Média by neměla šířit vylhané zprávy a měnit se v poslušný nástroj angažovaných politických sil, jejichž cílem je eskalace napětí ve Venezuele,“ uvádí se v prohlášení. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dnes novinářům oznámil, že o situaci ve Venezuele jednala ruská bezpečnostní rada za účasti prezidenta Vladimira Putina. O obsahu jednání se nezmínil.
Ruské velvyslanectví v Caracasu agentuře TASS sdělilo, že ruští „vojenští specialisté“, kteří byli vysláni do Venezuely, se do nepokojů v hlavním městě „samozřejmě nezapojují“. Vojáci podle ambasády přicestovali do Venezuely jako technický personál pro obsluhu a opravy techniky. V polovině března dorazila do venezuelské metropole Caracasu dvě letadla se stovkou ruských vojáků, není ale jasné, co přesně mají v úmyslu. Podle Moskvy je mise v souladu s bilaterálními dohodami obou zemí i venezuelskou ústavou.
