Ve Francii už třináctý víkend po sobě protestovalo hnutí žlutých vest. V Paříži přerostly nepokoje ve střety s těžkooděnci, hlášen je nejméně jeden vážně zraněný a dvacet zadržených. Protestovalo se i v Itálii. Proti hospodářské politice vlády vyšly do ulic Říma demonstrovat desetitisíce odborářů, příznivců opoziční Demokratické strany (PD), studentské svazy a italská odnož žlutých vest.
Příznivci hnutí žlutých vest demonstrovali například v Paříži, Marseille, Bordeaux nebo Nice. Ministerstvo vnitra uvedlo, že po celé Francii demonstrovalo 12 tisíc lidí, z toho čtyři tisíce v metropoli. Skutečný počet demonstrantů byl ale zřejmě vyšší, protože nejmenovaní policejní činitelé sdělili agentuře Reuters, že mimo Paříž vyšlo do ulic asi 21 tisíc osob.
Dusno bylo opět ve francouzské metropoli. „Žluté vesty se shromáždily v okolí Vítězného oblouku. Schválená trasa by měla vést až k Eiffelově věži,“ sdělil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Žlutým vestám se nelíbí zákaz účasti na demonstracích
Demonstranti v Paříži provolávali slogany kritizující policejní násilí nebo ministra vnitra Christophea Castanera, jehož kontroverzní návrh zákona proti výtržníkům schválilo nedávno Národní shromáždění. Norma dává prefektům stojícím v čele regionů právo zakázat jednotlivcům účast na demonstracích.
Právě před budovou parlamentu se odehrály potyčky mezi demonstranty a policií, při kterých si jeden aktivista vážně poranil ruku. Policie uvedla, že přišel o čtyři prsty. Podle francouzských médií zranění způsobil granát s gumovými peletami používaný k rozhánění davu. Policie to oficiálně nepotvrdila, zároveň ale příčinu zranění neobjasnila. Agentura Reuters s odvoláním na policejní zdroje uvedla, že muž se granát pokusil zvednout.
Demonstranti podle AFP močili na plot kolem rekonstruované budovy a pokusili se svrhnout hrazení chránící vchod do poslanecké sněmovny. Pořádkové síly na to reagovaly mimo jiné slzným plynem.
„Nesmíme polevit, musíme zvítězit, pokud máme v této zemi dosáhnout větší sociální a fiskální spravedlnosti,“ citovala AFP 63letého demonstranta, který držel transparent s nápisem „Vraťte nám ISF“. ISF je zkratka pro solidární daň z bohatství, kterou loni vláda zrušila.
Podle Šmída přišly i výzvy k demonstracím na hranici Francie s Itálií. Mezi státy panuje napětí z důvodu aktuální diplomatické roztržky, kvůli níž Paříž dočasně stáhla svého velvyslance.
Vlna protestů začala v polovině listopadu kvůli plánovanému zdražení pohonných hmot. Francouzský kabinet nakonec od záměru ustoupil, hnutí ale začalo postupně kritizovat všeobecné politické směřování Francie v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem.
V Itálii vyšly do ulic značně nesourodé skupiny
Do ulic vyšli v sobotu rovněž Italové. S účastníky vyjelo do Říma 12 mimořádných vlaků a 1300 autobusů a část demonstrantů dopravilo několik letů nízkonákladových společností.
Demonstranti se sešli na centrálním náměstí Piazza della Repubblica a jejich zástupy se táhly až k bazilice svatého Jana Lateránského, uvedla agentura APA. Řada lidí měla transparenty s hlavním heslem demonstrace, které zní „Futuro al lavoro“ (Budoucnost v práci).
„Na demonstraci se sešlo podle některých zdrojů padesát tisíc, podle jiných zdrojů až sto tisíc lidí. Organizovaly ji odborové svazy, ale tentokrát se připojili i zástupci podnikatelů. Zastoupeni byli i studenti, učitelé nebo zdravotníci, stavbaři,“ prohlásila spolupracovnice ČT Vědunka Lunardi.
Vůdcem protestu, který svolaly velké odborové svazy CGIL a CISL, je nový šéf prvně jmenované centrály Maurizio Landini. Ten je hlasitým kritikem vlády složené ze zástupců protestního Hnutí pěti hvězd a euroskeptické a protiimigrační Ligy. Landini připomněl, že za minulých deset let se investice snížily o 30 procent.
Odboráři mají za to, že současná populistická vláda je přehlíží. „Je příznačné, že vicepremiér má čas na to, aby se sešel s oponenty vlády sousední země, ale nemá čas sejít se s domácí opozicí, tedy s odboráři,“ řekl Landini. Reagoval tak na setkání vicepremiéra Luigia Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest ve Francii.
Protestující chtějí podpořit růst
Demonstranti požadují, aby kabinet přijal opatření k posílení hospodářského růstu a zaměstnanosti a aby snížil daňovou zátěž. Kritizují také vládní plán zavedení nepodmíněného příjmu 780 eur, který podle nich sníží motivaci lidí hledat si práci.
„Hnutí pěti hvězd jako hlavní složka vládní koalice razí heslo ,Šťastná Itálie bez růstu' a ,Bojujeme za zájmy lidu'. To není vtip. Schválili základní příjem, i když platy u některých lidí této výše ani nedosáhnou. Odsouhlasili také volnost odchodu do důchodu i dříve než v 67 letech. Je zřejmé, že to je neudržitelný systém,“ poznamenala Lunardi.
Zástupci žlutých vest mají ještě radikálnější požadavky – chtějí mimo jiné snížení spotřebních daní z paliva, ale také zestátnění bank a pojišťoven nebo vystoupení Itálie z Evropské unie.
