Macron je mizerný prezident, uvedl Salvini. Francie odmítla „soutěž ve stupiditě“

4 minuty
Mezi Francií a Itálií sílí napětí, Salvini urazil Macrona
Zdroj: ČT24

Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží se prohlubuje. Francie si po sérii ostrých výroků politiků z Apeninského poloostrova předvolala italského velvyslance. Italský ministr vnitra Matteo Salvini například obvinil Francouze, že Afriku obírají o bohatství, a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nazval „mizerným prezidentem“. Francouzská diplomacie to označila za „nepřijatelné“.

Už v neděli Paříž pobouřil místopředseda italské vlády a lídr populistické strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi Di Maio, který označil Francii za příčinu migrace z Afriky do Evropy. „Bez afrických kolonií, které ožebračuje, by Francie byla patnáctou nejsilnější ekonomikou světa. Místo toho je mezi prvními, právě kvůli tomu, co dělá v Africe,“ prohlásil Di Maio.

Francie si následně předvolala italského velvyslance, jemuž prý byly připomenuty limity, kterými je třeba se řídit, aby francouzsko-italské vztahy zůstaly i nadále přátelské. 

Pomyslný olej do ohně pak ještě přilil Salvini, který sice v úterý v televizi Canale 5 uvedl, že s Di Maiem nesouhlasí, zároveň ale dodal, že Francie se „evidentně“ řadí mezi země, jež „nejsou v Africe, aby utvářely rozvoj, nýbrž aby braly bohatství národům tohoto kontinentu“. „Francie nemá žádný zájem situaci v Libyi stabilizovat, nejspíš proto, že má zájmy v ropě, které jdou proti těm italským,“ dodal.

Nepřijatelná tvrzení, ozývá se z Francie

Když pak záznam televizního interview sdílel Salvini na Facebooku, napsal k němu komentář, v němž si nebral servítky: „Ve Francii mají mizernou vládu a mizerného prezidenta republiky. (…) Francouzský lid si zaslouží lepší a v evropských volbách 26. května může vyslat pořádný vzkaz.“

Salviniho poznámka rozčílila francouzské ministerstvo zahraničí. „Tato neopodstatněná tvrzení by měla být chápána v kontextu domácí italské politiky. Jsou nepřijatelná,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Agnes von der Muhllová.

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová považuje Salviniho poznámky za „bezvýznamné“, protože Francie svou politiku stejně nezmění. Do Itálie vzkázala, že její země se nenechá zavléct do „soutěže ve stupiditě“.

Italští politici podpořili protestující žluté vesty

Tradičně přátelské vztahy mezi Itálií a Francií po nástupu koalice M5S a protiimigrační Ligy výrazně ochladly. Salvini a Di Maio kritizují francouzskou vládu opakovaně. Prezidenta Macrona obviňují z neochoty pomáhat při zvládání velkého počtu migrantů, kteří v posledních letech přicházejí do Evropy přes Středozemní moře.

Oba politici také v prosinci vyjádřili podporu protestnímu hnutí takzvaných žlutých vest, jehož členové se od poloviny listopadu bouří proti politice francouzské vlády. „Rodí se nová Evropa. Evropa žlutých vest, Evropa hnutí, Evropa přímé demokracie,“ uvedl Di Maio na blogu hnutí. Francouzským protestujícím vzkázal, aby „nepovolili“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...