Macron je mizerný prezident, uvedl Salvini. Francie odmítla „soutěž ve stupiditě“

Nahrávám video
Mezi Francií a Itálií sílí napětí, Salvini urazil Macrona
Zdroj: ČT24

Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží se prohlubuje. Francie si po sérii ostrých výroků politiků z Apeninského poloostrova předvolala italského velvyslance. Italský ministr vnitra Matteo Salvini například obvinil Francouze, že Afriku obírají o bohatství, a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nazval „mizerným prezidentem“. Francouzská diplomacie to označila za „nepřijatelné“.

Už v neděli Paříž pobouřil místopředseda italské vlády a lídr populistické strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Luigi Di Maio, který označil Francii za příčinu migrace z Afriky do Evropy. „Bez afrických kolonií, které ožebračuje, by Francie byla patnáctou nejsilnější ekonomikou světa. Místo toho je mezi prvními, právě kvůli tomu, co dělá v Africe,“ prohlásil Di Maio.

Francie si následně předvolala italského velvyslance, jemuž prý byly připomenuty limity, kterými je třeba se řídit, aby francouzsko-italské vztahy zůstaly i nadále přátelské. 

Pomyslný olej do ohně pak ještě přilil Salvini, který sice v úterý v televizi Canale 5 uvedl, že s Di Maiem nesouhlasí, zároveň ale dodal, že Francie se „evidentně“ řadí mezi země, jež „nejsou v Africe, aby utvářely rozvoj, nýbrž aby braly bohatství národům tohoto kontinentu“. „Francie nemá žádný zájem situaci v Libyi stabilizovat, nejspíš proto, že má zájmy v ropě, které jdou proti těm italským,“ dodal.

Nepřijatelná tvrzení, ozývá se z Francie

Když pak záznam televizního interview sdílel Salvini na Facebooku, napsal k němu komentář, v němž si nebral servítky: „Ve Francii mají mizernou vládu a mizerného prezidenta republiky. (…) Francouzský lid si zaslouží lepší a v evropských volbách 26. května může vyslat pořádný vzkaz.“

Salviniho poznámka rozčílila francouzské ministerstvo zahraničí. „Tato neopodstatněná tvrzení by měla být chápána v kontextu domácí italské politiky. Jsou nepřijatelná,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Agnes von der Muhllová.

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová považuje Salviniho poznámky za „bezvýznamné“, protože Francie svou politiku stejně nezmění. Do Itálie vzkázala, že její země se nenechá zavléct do „soutěže ve stupiditě“.

Italští politici podpořili protestující žluté vesty

Tradičně přátelské vztahy mezi Itálií a Francií po nástupu koalice M5S a protiimigrační Ligy výrazně ochladly. Salvini a Di Maio kritizují francouzskou vládu opakovaně. Prezidenta Macrona obviňují z neochoty pomáhat při zvládání velkého počtu migrantů, kteří v posledních letech přicházejí do Evropy přes Středozemní moře.

Oba politici také v prosinci vyjádřili podporu protestnímu hnutí takzvaných žlutých vest, jehož členové se od poloviny listopadu bouří proti politice francouzské vlády. „Rodí se nová Evropa. Evropa žlutých vest, Evropa hnutí, Evropa přímé demokracie,“ uvedl Di Maio na blogu hnutí. Francouzským protestujícím vzkázal, aby „nepovolili“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...