
Čtyřicet let od revoluce v Íránu plánuje řada mladých lidí stěhování za hranice
Vzdělání v Íránu znamená vstupenku na Západ. „Nikdo tu nechce zůstat. Každý, koho znám, plánuje dokončit doktorát, získat někde grant a odejít z Íránu,“ uvedla studentka Teheránské univerzity Manila Filumová.
Chybí tu pokrok, stěžuje si studentka
Té se nelíbí hlavně izolace, ve které se její země ocitla. Zdejší teokratický režim, na který po desetiletí tvrdě dopadaly mezinárodní sankce, nemá vzdělaným ženám ze střední třídy příliš co nabídnout.
„Japonci mohli také po vybombardování Hirošimy říct, že Amerika je jejich úhlavní nepřítel. Ale neudělali to, užívali si benefitů spojenectví a učinili obří pokrok. Ale Írán bohužel ne, raději tady dál trváme na tom, že USA jsou zlo,“ upozornila Filumová.
Írán patří mezi největší a nejlidnatější země světa s velmi mladou populací. Osmdesátimilionový stát je ale hluboce pod svým potenciálem. Velké peníze vynaložil třeba na nedávné pokusy o vypuštění vlastních satelitů na oběžnou dráhu.
Někteří Íránci jsou na jaderný program hrdí
Finanční rezervy režim rozpustil ve zbrojení a v programu na obohacování uranu, který měl podle Spojených států i Evropy potají dovést Teherán k jaderné bombě. „Je to skvělý pocit. Jsme hrdí na náš jaderný program. Některé země na nás sice uvalily sankce, ale stojí to za to,“ myslí si kuchař Muhammad Abádí.
Jiní si ale spíš stěžují. „Někdy si nemůžeme dovolit ani zajít si na kafe. Tak moc špatné to tu je. Jen přežívám, nemám peníze na zábavu ani nákupy,“ podotkla Zakáriová, která studuje na Teheránské univerzitě.