Ze symbolu vzdoru proti Rusku vlastizrádkyní. Soud se Savčenkovou přerušil nález bomby

3 minuty
Příběh Savčenkové: Z ruské zajatkyně ukrajinskou vlastizrádkyní
Zdroj: ČT24

Ostře sledovaný proces s ukrajinskou vojenskou pilotkou Nadijou Savčenkovou přerušil v pondělí nález výbušného zařízení, informovala místní média. Vášnivá aktivistka a urputná vojačka, dříve vězněná v Rusku, čelí na Ukrajině obvinění z pokusu o státní převrat. Minulý týden si Savčenková postěžovala, že po týdnu protestní hladovky částečně ztratila zrak a sluch.

Savčenková je jednou z prvních pilotek ukrajinské armády a veteránkou z Iráku. Po roce 2014 čelila spolu s praporem Ajdar proruským povstalcům na východě Ukrajiny. Později strávila dva roky v ruském vězení, kde držela protestní hladovku a stala se symbolem vzdoru proti Rusku.

Savčenková mluví na nahrávce o puči a „fyzické likvidaci“

Po výměně za ruské vojáky se Savčenková dostala na svobodu a stala se poslankyní. „Ukrajinci, pokud mě potřebujete za prezidentku, dobře, budu prezidentka,“ tvrdila v květnu 2016. Letos v březnu se ale z národní hrdinky stala vlastizrádkyně. Objevila se totiž nahrávka, na níž nabádá k útoku na vládu a parlament. „Co navrhuje Voloďa, je revoluce. Já navrhuji puč. Musí být všichni naráz fyzicky zlikvidováni,“ říká Savčenková na nahrávce.

Její slova otřásla nejen důvěrou Ukrajinců, ale i řady evropských politiků. „V Evropském parlamentu jsme psali dopisy, dokonce jsme drželi řetězovou hladovku, určitě to tak bylo správně, bohužel ten další vývoj byl trochu odlišný od našeho očekávání,“ konstatoval europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který se se Savčenkovou setkal při její návštěvě Prahy.

Ukrajinka ztratila imunitu a znovu skončila za mřížemi. Sama tvrdí, že svými slovy na nahrávce jen tahala tajné služby za nos. „Mně tahle výmluva připadá tragikomická – tohle jsou věci, které se v dobách nevyhlášené rusko-ukrajinské války prostě nedělají,“ míní komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.

Savčenková vyhlásila 5. prosince hladovku, aby tak protestovala proti údajnému nátlaku, který na ni a jejího obhájce vykonává tajná služba. Po šesti dnech oznámila, že zhubla o sedm kilogramů a že hladovku ukončí 13. prosince, protože prý již donutila úřady k ústupkům.

Minulý týden v dopise uvedla, že není fyzicky schopná zúčastnit se jednání, protože trpí závratěmi, částečnou ztrátou zraku a sluchu a silnou dušností, činící chůzi bolestivou.

Řada lidí vidí za pádem Savčenkové její problémovou osobnost i trauma z boje. Podle prezidenta Petra Porošenka se dokonce spojila s Rusy. „Hodně věcí o tom vypovídá, tvrdit to ale s jistotou prostě nemůžeme,“ upozornil Dvořák.

Kauza Savčenkové se teď stává součástí boje o moc na Ukrajině. Průzkumy předpovídají současné vládnoucí garnituře v blížících se volbách porážku. A opozice obviňuje vládu, že případ zneužívá ve svůj vlastní prospěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...