Savčenková dostala 22 let. Porošenko nabízí její výměnu za zajaté Rusy

Soud v ruském Doněcku poslal ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou na 22 let za mříže. Ukrajinka je podle rozsudku vinna ze spoluúčasti na vraždě dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny. Proti rozsudku se Savčenková nehodlá odvolat. Ukrajinský prezident Porošenko řekl, že mu Vladimir Putin přislíbil navrácení Savčenkové na Ukrajinu. Moskvě nabídl k výměně dva Rusy zajaté během bojů na východní Ukrajině. Kreml reagoval na nabídku vyhýbavě.

„Jsem připraven předat Rusku dva ruské vojáky, zadržené na našem území kvůli účasti v ozbrojené agresi proti Ukrajině. Soud s nimi je v závěrečném stádiu. Hned poté jsem připraven cestou příslušných procedur zajistit jejich předání Rusku,“ oznámil Porošenko.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zdůraznil, že nastal čas, aby ruský prezident Vladimir Putin splnil slib, daný při jednáních s účastí německé kancléřky a francouzského prezidenta, že se Savčenková vrátí domů, což však před rozhodnutím soudu není možné. 

Porošenko měl podle médií zjevně na mysli ruské občany Jevgenije Jerofejeva a Alexandra Alexandrova, které ukrajinští vojáci zajali loni v květnu v přestřelce se separatisty na východě Ukrajiny. Nyní je soudí v Kyjevě jako teroristy. Podle Kyjeva jde o příslušníky ruských speciálních sil, ruské ministerstvo obrany tvrdí, že z armády odešli.

Kreml reagoval na Porošenkovu výzvu vyhýbavě. „Ruská strana bude postupovat v přísném souladu s národní legislativou,“ řekl agentuře TASS prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. „O ostatním může rozhodnout jedině prezident. A jaké to bude rozhodnutí, zatím nelze říct,“ dodal mluvčí.

Ruská agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruské justice upozornila, že Savčenkovou lze vydat do vlasti k odpykání trestu jedině poté, co Ukrajina odsuzující verdikt uzná.

Soudce: Náprava Savčenkové je možná jen v izolaci od společnosti

„Důkazy obžaloby jsou věrohodné a úplně vyvracejí verzi obhajoby o nevině Savčenkové,“ uvedl soudce Leonid Stěpaněnko a dodal, že „náprava Savčenkové je možná jen v izolaci od společnosti“. Obžalovaná následně přerušila čtení rozsudku zpěvem ukrajinské lidové písně. Výši trestu tak soudce ohlásil až po přestávce.

Obhájci si celou dobu vynášení rozsudku četli časopis. Soudní jednání totiž považovali za politicky motivované a zinscenované. Na závěr jednání chtěli příznivci Savčenkové roztáhnout vlajku, ale soudní stráž jim to znemožnila. Novináři nesměli natáčet ani fotit. Všichni jsme museli okamžitě soudní síň opustit.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase, jehož účast u soudu si Savčenková vyžádala, stráví pilotka následujících deset dní - dokud rozsudek nenabude pravomoci - ve vazební věznici. Teprve poté se rozhodne, ve které věznici si trest odpyká.

Podle obžaloby Savčenková v červnu 2014 na východě Ukrajiny jako příslušnice dobrovolnické jednotky bojující na straně vládních sil navedla palbu ukrajinské armády na ruské novináře, z nichž dva zahynuli. Podle obhajoby byla ale tou dobou již zajata proruskými separatisty, kteří ji předali Rusům. Žalobci žádali pro Ukrajinku trest 23 let odnětí svobody.

Imunita se na trest nevztahuje

Soudce uvedl, že imunita ukrajinské poslankyně a členky Parlamentního shromáždění Rady Evropy nebrání odsouzení Savčenkové, protože mandát získala až po spáchání inkriminovaných zločinů, jakož i po zatčení a uvalení vazby.

Za důvěryhodné označil svědky obžaloby, pocházející podle obhájců z řad proruských separatistů, jakož i důkazy usvědčující Ukrajinku. Důkazy a svědectví obhajoby o nevině obžalované soudce odmítl. Nevidí ani důvod žádat Ukrajinu o pomoc kvůli dalšímu ověřování alibi Savčenkové, které podle něj vyvrátili svědci a experti obžaloby.

Česká diplomacie vyzvala Moskvu, aby Savčenkovou „s ohledem na humanitární důvody a přijaté mezinárodně právní závazky“ neprodleně propustila a umožnila její návrat domů. Ministerstvo zahraničí v prohlášení odůvodnilo svou žádost naplňováním minských mírových dohod z loňského února, které ukládají bojujícím stranám propuštění všech vězněných osob.

Premiér Bohuslav Sobotka v pondělí prohlásil, že řešením pro Savčenkovou by mohla být výměna zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. „Podporujeme naplnění i té časti minských dohod, která se týká výměny válečných zajatců, a to podle mého názoru by mohlo být řešení pro paní Savčenkovou,“ řekl Sobotka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 11 mminutami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
před 1 hhodinou

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 1 hhodinou

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečností zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times od Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, kterou během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
před 3 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 7 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 10 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...