Savčenková dostala 22 let. Porošenko nabízí její výměnu za zajaté Rusy

Soud v ruském Doněcku poslal ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou na 22 let za mříže. Ukrajinka je podle rozsudku vinna ze spoluúčasti na vraždě dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny. Proti rozsudku se Savčenková nehodlá odvolat. Ukrajinský prezident Porošenko řekl, že mu Vladimir Putin přislíbil navrácení Savčenkové na Ukrajinu. Moskvě nabídl k výměně dva Rusy zajaté během bojů na východní Ukrajině. Kreml reagoval na nabídku vyhýbavě.

„Jsem připraven předat Rusku dva ruské vojáky, zadržené na našem území kvůli účasti v ozbrojené agresi proti Ukrajině. Soud s nimi je v závěrečném stádiu. Hned poté jsem připraven cestou příslušných procedur zajistit jejich předání Rusku,“ oznámil Porošenko.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zdůraznil, že nastal čas, aby ruský prezident Vladimir Putin splnil slib, daný při jednáních s účastí německé kancléřky a francouzského prezidenta, že se Savčenková vrátí domů, což však před rozhodnutím soudu není možné. 

Porošenko měl podle médií zjevně na mysli ruské občany Jevgenije Jerofejeva a Alexandra Alexandrova, které ukrajinští vojáci zajali loni v květnu v přestřelce se separatisty na východě Ukrajiny. Nyní je soudí v Kyjevě jako teroristy. Podle Kyjeva jde o příslušníky ruských speciálních sil, ruské ministerstvo obrany tvrdí, že z armády odešli.

Kreml reagoval na Porošenkovu výzvu vyhýbavě. „Ruská strana bude postupovat v přísném souladu s národní legislativou,“ řekl agentuře TASS prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. „O ostatním může rozhodnout jedině prezident. A jaké to bude rozhodnutí, zatím nelze říct,“ dodal mluvčí.

Ruská agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruské justice upozornila, že Savčenkovou lze vydat do vlasti k odpykání trestu jedině poté, co Ukrajina odsuzující verdikt uzná.

Soudce: Náprava Savčenkové je možná jen v izolaci od společnosti

„Důkazy obžaloby jsou věrohodné a úplně vyvracejí verzi obhajoby o nevině Savčenkové,“ uvedl soudce Leonid Stěpaněnko a dodal, že „náprava Savčenkové je možná jen v izolaci od společnosti“. Obžalovaná následně přerušila čtení rozsudku zpěvem ukrajinské lidové písně. Výši trestu tak soudce ohlásil až po přestávce.

Obhájci si celou dobu vynášení rozsudku četli časopis. Soudní jednání totiž považovali za politicky motivované a zinscenované. Na závěr jednání chtěli příznivci Savčenkové roztáhnout vlajku, ale soudní stráž jim to znemožnila. Novináři nesměli natáčet ani fotit. Všichni jsme museli okamžitě soudní síň opustit.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase, jehož účast u soudu si Savčenková vyžádala, stráví pilotka následujících deset dní - dokud rozsudek nenabude pravomoci - ve vazební věznici. Teprve poté se rozhodne, ve které věznici si trest odpyká.

Podle obžaloby Savčenková v červnu 2014 na východě Ukrajiny jako příslušnice dobrovolnické jednotky bojující na straně vládních sil navedla palbu ukrajinské armády na ruské novináře, z nichž dva zahynuli. Podle obhajoby byla ale tou dobou již zajata proruskými separatisty, kteří ji předali Rusům. Žalobci žádali pro Ukrajinku trest 23 let odnětí svobody.

Imunita se na trest nevztahuje

Soudce uvedl, že imunita ukrajinské poslankyně a členky Parlamentního shromáždění Rady Evropy nebrání odsouzení Savčenkové, protože mandát získala až po spáchání inkriminovaných zločinů, jakož i po zatčení a uvalení vazby.

Za důvěryhodné označil svědky obžaloby, pocházející podle obhájců z řad proruských separatistů, jakož i důkazy usvědčující Ukrajinku. Důkazy a svědectví obhajoby o nevině obžalované soudce odmítl. Nevidí ani důvod žádat Ukrajinu o pomoc kvůli dalšímu ověřování alibi Savčenkové, které podle něj vyvrátili svědci a experti obžaloby.

Česká diplomacie vyzvala Moskvu, aby Savčenkovou „s ohledem na humanitární důvody a přijaté mezinárodně právní závazky“ neprodleně propustila a umožnila její návrat domů. Ministerstvo zahraničí v prohlášení odůvodnilo svou žádost naplňováním minských mírových dohod z loňského února, které ukládají bojujícím stranám propuštění všech vězněných osob.

Premiér Bohuslav Sobotka v pondělí prohlásil, že řešením pro Savčenkovou by mohla být výměna zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. „Podporujeme naplnění i té časti minských dohod, která se týká výměny válečných zajatců, a to podle mého názoru by mohlo být řešení pro paní Savčenkovou,“ řekl Sobotka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...