Budoucí prezidentka Ukrajiny, nebo zrádkyně? Do Česka přijíždí pilotka a politička Savčenková

„Budu se bavit třeba s čertem, pokud to pomůže“. Takhle mluvila ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, když se po propuštění z dvouletého věznění v Rusku vrátila do Kyjeva. Komentovala tak svůj úmysl zasadit se o propuštění ukrajinských zajatců na Donbase. Když se ale kvůli tomu loni setkala s vůdci proruských separatistů, sklidila kritiku. Z ženy, o které se dokonce mluvilo jako o možné ukrajinské prezidentce, byla zrádkyně. Savčenková dnes přijíždí na pozvání europoslance Pavla Svobody do České republiky. Setká se se zástupci nevládních organizací.

Savčenková v prosinci přiznala, že se v Minsku setkala s vůdci proruských separatistů Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým. Předem o tom ale neinformovala politickou stranu Vlast, kterou reprezentovala v ukrajinském parlamentu. Zvolena byla v říjnu 2014, kdy již byla ve vězení. Šéfka strany a expremiérka Julija Tymošenková Savčenkovou tehdy demonstrativně zařadila na první místo kandidátky.

Její schůzku se separatisty strana označila za nepřijatelnou a pilotka uskupení později opustila. „My, strana Vlast, nepodporujeme žádné styky se separatisty,“ zareagovala na schůzku Tymošenková. Kyjev považuje separatisty za „teroristy“, kterým Rusko dodává peníze, lidi i těžké zbraně.

Savčenkovou kritizovala i ukrajinská média. Deník Ukrajinska pravda označil pilotku, jejíž popularita zprvu sváděla k úvahám o příští prezidentce, za ukázkový příklad, jak lze během pár měsíců přijít o veškerou reputaci. Agentura AP uvedla, že po schůzce Savčenkové s vůdci separatistů byly propuštěny dvě Ukrajinky – soudkyně a novinářka – které rebelové podezřívali ze špionáže.

Savčenková před ruským soudem
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Savčenková také v úterý zveřejnila seznamy ukrajinských zajatců v rukou proruských separatistů a ukrajinských vězňů v ruských věznicích, jejichž vydání se domáhá Kyjev. Současně zveřejnila i seznamy zajatých rebelů a ruských vězňů, jejichž vydání se na oplátku od Kyjeva domáhají separatisté.

Podle Savčenkové má zveřejnění seznamů napomoci k rychlé výměně všech zajatců a vězňů mezi znepřátelenými stranami, jakož i k objasnění osudu stovek nezvěstných.

Ukrajinská tajná služba SBU ale už dříve Savčenkovou veřejně varovala, že platí ochrana osobních údajů a že seznamy zajatců nelze zveřejnit jen „kvůli zištným cílům, manipulaci či politické reklamě“. A v „žádném případě“ je nelze zveřejnit, protože by to mohlo uškodit zajatcům i jejich rodinám. 

K jednání se separatisty vyzvala Savčenková už po svém návratu do Kyjeva na jaře loňského roku, čímž rozzuřila některé ukrajinské politiky a vysloužila si od nich označení „zrádkyně“. Sama Savčenková v souvislosti se schůzkou řekla televizi 112, že mezi separatisty, se kterými je v kontaktu, jsou i lidé, kteří ji v roce 2014 unesli.

Výměna za ruské vojáky

Savčenková totiž získala na Ukrajině aureolu hrdinky především díky dvěma letům, které strávila v zajetí v Rusku. Za údajný podíl na vraždě dvou ruských novinářů a nezákonné překročení hranic, dostala 22 let vězení.

Na Ukrajinu se vrátila v květnu 2016, když ji Kyjev vyměnil za dva ruské vojáky zadržené na Donbasu. „Miluji létání a chci létat. Bude-li ale zapotřebí, budu prezidentem nebo kýmkoli jiným,“ prohlásila po svém návratu.

V dramatickém projevu hovořila o odhodlání položit život za vlast a dosadit ukrajinské ozbrojence z Donbasu do lavic ukrajinského parlamentu. Houževnatá a přímočará Savčenková se okamžitě stala novou národní hrdinkou, někteří komentátoři a analytici ale upozorňovali, že její návrat může pro Kyjev představovat problém.

Šéf ukrajinského Institutu euroatlantické spolupráce Oleksander Suško tehdy odhadoval, že „Savčenková má charakter, nenechá se snadno koupit, ale má i slabiny, na něž zkusí hrát zkušení loutkoherci.“ Právě na to, že očekávání od ukrajinské „Johanky z Arku“ byla příliš vysoká, upozornil v souvislosti se schůzkou Savčenkové s proruskými separatisty i deník Ukrajinská pravda.

Sama poslankyně podle něj přispěla k nynějšímu rozčarování, a to i vyjednáváním s „loutkami Moskvy“, které zapadá do ruského scénáře řešení konfliktu na Donbasu, uvedl list. „Kapitulace je také forma míru, ale nám se nelíbí,“ zdůraznil deník na adresu Savčenkové.

Savčenková po rozchodu s politickou stranou Vlast oznámila založení nového hnutí, které nazvala RUNA, což podle ní odkazuje k „pohybu, reformám, revoluci ukrajinského lidu“. Nemá jít o „politický projekt“, ale spíše o „mechanismus“, který popsala jako „přirozené sdružení lidí“, kteří neslyší na „populistické slogany“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 40 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...