Budoucí prezidentka Ukrajiny, nebo zrádkyně? Do Česka přijíždí pilotka a politička Savčenková

„Budu se bavit třeba s čertem, pokud to pomůže“. Takhle mluvila ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, když se po propuštění z dvouletého věznění v Rusku vrátila do Kyjeva. Komentovala tak svůj úmysl zasadit se o propuštění ukrajinských zajatců na Donbase. Když se ale kvůli tomu loni setkala s vůdci proruských separatistů, sklidila kritiku. Z ženy, o které se dokonce mluvilo jako o možné ukrajinské prezidentce, byla zrádkyně. Savčenková dnes přijíždí na pozvání europoslance Pavla Svobody do České republiky. Setká se se zástupci nevládních organizací.

Savčenková v prosinci přiznala, že se v Minsku setkala s vůdci proruských separatistů Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým. Předem o tom ale neinformovala politickou stranu Vlast, kterou reprezentovala v ukrajinském parlamentu. Zvolena byla v říjnu 2014, kdy již byla ve vězení. Šéfka strany a expremiérka Julija Tymošenková Savčenkovou tehdy demonstrativně zařadila na první místo kandidátky.

Její schůzku se separatisty strana označila za nepřijatelnou a pilotka uskupení později opustila. „My, strana Vlast, nepodporujeme žádné styky se separatisty,“ zareagovala na schůzku Tymošenková. Kyjev považuje separatisty za „teroristy“, kterým Rusko dodává peníze, lidi i těžké zbraně.

Savčenkovou kritizovala i ukrajinská média. Deník Ukrajinska pravda označil pilotku, jejíž popularita zprvu sváděla k úvahám o příští prezidentce, za ukázkový příklad, jak lze během pár měsíců přijít o veškerou reputaci. Agentura AP uvedla, že po schůzce Savčenkové s vůdci separatistů byly propuštěny dvě Ukrajinky – soudkyně a novinářka – které rebelové podezřívali ze špionáže.

Savčenková před ruským soudem
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Savčenková také v úterý zveřejnila seznamy ukrajinských zajatců v rukou proruských separatistů a ukrajinských vězňů v ruských věznicích, jejichž vydání se domáhá Kyjev. Současně zveřejnila i seznamy zajatých rebelů a ruských vězňů, jejichž vydání se na oplátku od Kyjeva domáhají separatisté.

Podle Savčenkové má zveřejnění seznamů napomoci k rychlé výměně všech zajatců a vězňů mezi znepřátelenými stranami, jakož i k objasnění osudu stovek nezvěstných.

Ukrajinská tajná služba SBU ale už dříve Savčenkovou veřejně varovala, že platí ochrana osobních údajů a že seznamy zajatců nelze zveřejnit jen „kvůli zištným cílům, manipulaci či politické reklamě“. A v „žádném případě“ je nelze zveřejnit, protože by to mohlo uškodit zajatcům i jejich rodinám. 

K jednání se separatisty vyzvala Savčenková už po svém návratu do Kyjeva na jaře loňského roku, čímž rozzuřila některé ukrajinské politiky a vysloužila si od nich označení „zrádkyně“. Sama Savčenková v souvislosti se schůzkou řekla televizi 112, že mezi separatisty, se kterými je v kontaktu, jsou i lidé, kteří ji v roce 2014 unesli.

Výměna za ruské vojáky

Savčenková totiž získala na Ukrajině aureolu hrdinky především díky dvěma letům, které strávila v zajetí v Rusku. Za údajný podíl na vraždě dvou ruských novinářů a nezákonné překročení hranic, dostala 22 let vězení.

Na Ukrajinu se vrátila v květnu 2016, když ji Kyjev vyměnil za dva ruské vojáky zadržené na Donbasu. „Miluji létání a chci létat. Bude-li ale zapotřebí, budu prezidentem nebo kýmkoli jiným,“ prohlásila po svém návratu.

V dramatickém projevu hovořila o odhodlání položit život za vlast a dosadit ukrajinské ozbrojence z Donbasu do lavic ukrajinského parlamentu. Houževnatá a přímočará Savčenková se okamžitě stala novou národní hrdinkou, někteří komentátoři a analytici ale upozorňovali, že její návrat může pro Kyjev představovat problém.

Šéf ukrajinského Institutu euroatlantické spolupráce Oleksander Suško tehdy odhadoval, že „Savčenková má charakter, nenechá se snadno koupit, ale má i slabiny, na něž zkusí hrát zkušení loutkoherci.“ Právě na to, že očekávání od ukrajinské „Johanky z Arku“ byla příliš vysoká, upozornil v souvislosti se schůzkou Savčenkové s proruskými separatisty i deník Ukrajinská pravda.

Sama poslankyně podle něj přispěla k nynějšímu rozčarování, a to i vyjednáváním s „loutkami Moskvy“, které zapadá do ruského scénáře řešení konfliktu na Donbasu, uvedl list. „Kapitulace je také forma míru, ale nám se nelíbí,“ zdůraznil deník na adresu Savčenkové.

Savčenková po rozchodu s politickou stranou Vlast oznámila založení nového hnutí, které nazvala RUNA, což podle ní odkazuje k „pohybu, reformám, revoluci ukrajinského lidu“. Nemá jít o „politický projekt“, ale spíše o „mechanismus“, který popsala jako „přirozené sdružení lidí“, kteří neslyší na „populistické slogany“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 8 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 23 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 45 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...