Budoucí prezidentka Ukrajiny, nebo zrádkyně? Do Česka přijíždí pilotka a politička Savčenková

„Budu se bavit třeba s čertem, pokud to pomůže“. Takhle mluvila ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, když se po propuštění z dvouletého věznění v Rusku vrátila do Kyjeva. Komentovala tak svůj úmysl zasadit se o propuštění ukrajinských zajatců na Donbase. Když se ale kvůli tomu loni setkala s vůdci proruských separatistů, sklidila kritiku. Z ženy, o které se dokonce mluvilo jako o možné ukrajinské prezidentce, byla zrádkyně. Savčenková dnes přijíždí na pozvání europoslance Pavla Svobody do České republiky. Setká se se zástupci nevládních organizací.

Savčenková v prosinci přiznala, že se v Minsku setkala s vůdci proruských separatistů Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým. Předem o tom ale neinformovala politickou stranu Vlast, kterou reprezentovala v ukrajinském parlamentu. Zvolena byla v říjnu 2014, kdy již byla ve vězení. Šéfka strany a expremiérka Julija Tymošenková Savčenkovou tehdy demonstrativně zařadila na první místo kandidátky.

Její schůzku se separatisty strana označila za nepřijatelnou a pilotka uskupení později opustila. „My, strana Vlast, nepodporujeme žádné styky se separatisty,“ zareagovala na schůzku Tymošenková. Kyjev považuje separatisty za „teroristy“, kterým Rusko dodává peníze, lidi i těžké zbraně.

Savčenkovou kritizovala i ukrajinská média. Deník Ukrajinska pravda označil pilotku, jejíž popularita zprvu sváděla k úvahám o příští prezidentce, za ukázkový příklad, jak lze během pár měsíců přijít o veškerou reputaci. Agentura AP uvedla, že po schůzce Savčenkové s vůdci separatistů byly propuštěny dvě Ukrajinky – soudkyně a novinářka – které rebelové podezřívali ze špionáže.

Savčenková před ruským soudem
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Savčenková také v úterý zveřejnila seznamy ukrajinských zajatců v rukou proruských separatistů a ukrajinských vězňů v ruských věznicích, jejichž vydání se domáhá Kyjev. Současně zveřejnila i seznamy zajatých rebelů a ruských vězňů, jejichž vydání se na oplátku od Kyjeva domáhají separatisté.

Podle Savčenkové má zveřejnění seznamů napomoci k rychlé výměně všech zajatců a vězňů mezi znepřátelenými stranami, jakož i k objasnění osudu stovek nezvěstných.

Ukrajinská tajná služba SBU ale už dříve Savčenkovou veřejně varovala, že platí ochrana osobních údajů a že seznamy zajatců nelze zveřejnit jen „kvůli zištným cílům, manipulaci či politické reklamě“. A v „žádném případě“ je nelze zveřejnit, protože by to mohlo uškodit zajatcům i jejich rodinám. 

K jednání se separatisty vyzvala Savčenková už po svém návratu do Kyjeva na jaře loňského roku, čímž rozzuřila některé ukrajinské politiky a vysloužila si od nich označení „zrádkyně“. Sama Savčenková v souvislosti se schůzkou řekla televizi 112, že mezi separatisty, se kterými je v kontaktu, jsou i lidé, kteří ji v roce 2014 unesli.

Výměna za ruské vojáky

Savčenková totiž získala na Ukrajině aureolu hrdinky především díky dvěma letům, které strávila v zajetí v Rusku. Za údajný podíl na vraždě dvou ruských novinářů a nezákonné překročení hranic, dostala 22 let vězení.

Na Ukrajinu se vrátila v květnu 2016, když ji Kyjev vyměnil za dva ruské vojáky zadržené na Donbasu. „Miluji létání a chci létat. Bude-li ale zapotřebí, budu prezidentem nebo kýmkoli jiným,“ prohlásila po svém návratu.

V dramatickém projevu hovořila o odhodlání položit život za vlast a dosadit ukrajinské ozbrojence z Donbasu do lavic ukrajinského parlamentu. Houževnatá a přímočará Savčenková se okamžitě stala novou národní hrdinkou, někteří komentátoři a analytici ale upozorňovali, že její návrat může pro Kyjev představovat problém.

Šéf ukrajinského Institutu euroatlantické spolupráce Oleksander Suško tehdy odhadoval, že „Savčenková má charakter, nenechá se snadno koupit, ale má i slabiny, na něž zkusí hrát zkušení loutkoherci.“ Právě na to, že očekávání od ukrajinské „Johanky z Arku“ byla příliš vysoká, upozornil v souvislosti se schůzkou Savčenkové s proruskými separatisty i deník Ukrajinská pravda.

Sama poslankyně podle něj přispěla k nynějšímu rozčarování, a to i vyjednáváním s „loutkami Moskvy“, které zapadá do ruského scénáře řešení konfliktu na Donbasu, uvedl list. „Kapitulace je také forma míru, ale nám se nelíbí,“ zdůraznil deník na adresu Savčenkové.

Savčenková po rozchodu s politickou stranou Vlast oznámila založení nového hnutí, které nazvala RUNA, což podle ní odkazuje k „pohybu, reformám, revoluci ukrajinského lidu“. Nemá jít o „politický projekt“, ale spíše o „mechanismus“, který popsala jako „přirozené sdružení lidí“, kteří neslyší na „populistické slogany“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Povstalci v Kongu obsazují další velké město, vládní jednotky se stahují

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou podle agentur AP a AFP obsadila milionové město Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Agentura Reuters zatím uvádí, že rebelové postoupili dále do centra města, přičemž se setkali s malým odporem vládních jednotek. Velitel povstalců Bernard Byamungu Reuters tvrdí, že M23 má město pod kontrolou od poloviny dne.
05:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelci se vrací do pohraničních kibuců, ne všichni ale zůstávají

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.
před 13 hhodinami

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ruský útok na Mykolajiv připravil sto tisíc lidí o teplo

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinský Mykolajiv v noci na neděli poškodil místní elektrárnu, informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, napsal na Telegramu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho člověka úder okupantů zranil. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pavel k Ukrajině: Má-li Evropa převzít odpovědnost, musí být u jednání

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Útok v rakouském Villachu měl podle vyšetřovatelů islamistický motiv

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
před 22 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
včera v 09:27
Načítání...