Budoucí prezidentka Ukrajiny, nebo zrádkyně? Do Česka přijíždí pilotka a politička Savčenková

„Budu se bavit třeba s čertem, pokud to pomůže“. Takhle mluvila ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, když se po propuštění z dvouletého věznění v Rusku vrátila do Kyjeva. Komentovala tak svůj úmysl zasadit se o propuštění ukrajinských zajatců na Donbase. Když se ale kvůli tomu loni setkala s vůdci proruských separatistů, sklidila kritiku. Z ženy, o které se dokonce mluvilo jako o možné ukrajinské prezidentce, byla zrádkyně. Savčenková dnes přijíždí na pozvání europoslance Pavla Svobody do České republiky. Setká se se zástupci nevládních organizací.

Savčenková v prosinci přiznala, že se v Minsku setkala s vůdci proruských separatistů Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým. Předem o tom ale neinformovala politickou stranu Vlast, kterou reprezentovala v ukrajinském parlamentu. Zvolena byla v říjnu 2014, kdy již byla ve vězení. Šéfka strany a expremiérka Julija Tymošenková Savčenkovou tehdy demonstrativně zařadila na první místo kandidátky.

Její schůzku se separatisty strana označila za nepřijatelnou a pilotka uskupení později opustila. „My, strana Vlast, nepodporujeme žádné styky se separatisty,“ zareagovala na schůzku Tymošenková. Kyjev považuje separatisty za „teroristy“, kterým Rusko dodává peníze, lidi i těžké zbraně.

Savčenkovou kritizovala i ukrajinská média. Deník Ukrajinska pravda označil pilotku, jejíž popularita zprvu sváděla k úvahám o příští prezidentce, za ukázkový příklad, jak lze během pár měsíců přijít o veškerou reputaci. Agentura AP uvedla, že po schůzce Savčenkové s vůdci separatistů byly propuštěny dvě Ukrajinky – soudkyně a novinářka – které rebelové podezřívali ze špionáže.

Savčenková před ruským soudem
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Savčenková také v úterý zveřejnila seznamy ukrajinských zajatců v rukou proruských separatistů a ukrajinských vězňů v ruských věznicích, jejichž vydání se domáhá Kyjev. Současně zveřejnila i seznamy zajatých rebelů a ruských vězňů, jejichž vydání se na oplátku od Kyjeva domáhají separatisté.

Podle Savčenkové má zveřejnění seznamů napomoci k rychlé výměně všech zajatců a vězňů mezi znepřátelenými stranami, jakož i k objasnění osudu stovek nezvěstných.

Ukrajinská tajná služba SBU ale už dříve Savčenkovou veřejně varovala, že platí ochrana osobních údajů a že seznamy zajatců nelze zveřejnit jen „kvůli zištným cílům, manipulaci či politické reklamě“. A v „žádném případě“ je nelze zveřejnit, protože by to mohlo uškodit zajatcům i jejich rodinám. 

K jednání se separatisty vyzvala Savčenková už po svém návratu do Kyjeva na jaře loňského roku, čímž rozzuřila některé ukrajinské politiky a vysloužila si od nich označení „zrádkyně“. Sama Savčenková v souvislosti se schůzkou řekla televizi 112, že mezi separatisty, se kterými je v kontaktu, jsou i lidé, kteří ji v roce 2014 unesli.

Výměna za ruské vojáky

Savčenková totiž získala na Ukrajině aureolu hrdinky především díky dvěma letům, které strávila v zajetí v Rusku. Za údajný podíl na vraždě dvou ruských novinářů a nezákonné překročení hranic, dostala 22 let vězení.

Na Ukrajinu se vrátila v květnu 2016, když ji Kyjev vyměnil za dva ruské vojáky zadržené na Donbasu. „Miluji létání a chci létat. Bude-li ale zapotřebí, budu prezidentem nebo kýmkoli jiným,“ prohlásila po svém návratu.

V dramatickém projevu hovořila o odhodlání položit život za vlast a dosadit ukrajinské ozbrojence z Donbasu do lavic ukrajinského parlamentu. Houževnatá a přímočará Savčenková se okamžitě stala novou národní hrdinkou, někteří komentátoři a analytici ale upozorňovali, že její návrat může pro Kyjev představovat problém.

Šéf ukrajinského Institutu euroatlantické spolupráce Oleksander Suško tehdy odhadoval, že „Savčenková má charakter, nenechá se snadno koupit, ale má i slabiny, na něž zkusí hrát zkušení loutkoherci.“ Právě na to, že očekávání od ukrajinské „Johanky z Arku“ byla příliš vysoká, upozornil v souvislosti se schůzkou Savčenkové s proruskými separatisty i deník Ukrajinská pravda.

Sama poslankyně podle něj přispěla k nynějšímu rozčarování, a to i vyjednáváním s „loutkami Moskvy“, které zapadá do ruského scénáře řešení konfliktu na Donbasu, uvedl list. „Kapitulace je také forma míru, ale nám se nelíbí,“ zdůraznil deník na adresu Savčenkové.

Savčenková po rozchodu s politickou stranou Vlast oznámila založení nového hnutí, které nazvala RUNA, což podle ní odkazuje k „pohybu, reformám, revoluci ukrajinského lidu“. Nemá jít o „politický projekt“, ale spíše o „mechanismus“, který popsala jako „přirozené sdružení lidí“, kteří neslyší na „populistické slogany“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Los Angeles se střetla policie s protestujícími proti raziím imigračního úřadu

Série razií americké imigrační a celní správy v centru Los Angeles v pátek vyvolala prudký odpor protestujících a místních činitelů, kteří označili opatření za krutá a zbytečná, píše server Los Angeles Times. Někteří protestující v jednu chvíli házeli na bezpečnostní složky kusy betonu, pořádkové síly proti nim zasáhly slzným plynem a pepřovým sprejem, popsala situaci agentura Reuters.
před 16 mminutami

Charkov utrpěl nejsilnější útok od začátku plošné invaze, úřady hlásí mrtvé

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině zemřeli tři lidé, dalších 22 osob je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Těrechova agentura AFP. Další dva lidé podle ukrajinských úřadů zemřeli v důsledku ruských útoků v Chersonské oblasti.
06:51Aktualizovánopřed 23 mminutami

Pomsta není cesta vpřed, míní matka zabitého izraelského mladíka s českým původem

„Všichni jsme lidské bytosti, a to na obou stranách,“ říká Keren Harelová, matka izraelského mladíka s českými kořeny Orana Elfasiho, kterého palestinští teroristé zabili během útoku 7. října 2023. „Na obou stranách matky oplakávají své děti,“ podotkla. Přestože má pochopení pro ty, kteří chtějí pomstu, tak to podle ní není cesta vpřed. A dodává, že to, co by jí pomohlo se zotavit, je konec bojů. „V Gaze jsou každý den zabíjeni lidé, stejně tak na Západním břehu Jordánu. Kolem nás je válka, a proto je těžké truchlit, když všude kolem vás někoho zabíjí,“ uzavřela.
před 41 mminutami

Čína podle Trumpa souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin

Čínský prezident Si Ťin-pching souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin do Spojených států, řekl v pátek americký prezident Donald Trump. Uvedl také, že se ještě nerozhodl, zda zavede další sankce proti Rusku, které zvažuje americký Senát. Dále dodal, že brzy rozhodne o příštím šéfovi centrální banky a pečlivě zváží, zda omezit vládní zakázky miliardáři Elonu Muskovi.
před 2 hhodinami

„Rozhodli se s tím nic nedělat.“ Oběti groomingových gangů si stěžují na nezájem

Oběti takzvaných groomingových gangů ve Velké Británii si stěžují na nedostatečný zájem policie a úřadů o jejich případy. Vadí jim, že je řada pachatelů stále na svobodě. Groomingové gangy opakovaně a dlouhodobě znásilňují emocionálně zmanipulované oběti. „Existoval záměr bagatelizovat tento druh zločinů. Byl tam strach z obvinění z islamofobie a vytváření sociálních nepokojů,“ uvedla bývalá policejní vyšetřovatelka v Manchesteru Maggie Oliverová.
před 2 hhodinami

Válka nezastavila výuku v charkovských školách. Přesunula se i do metra

Kvůli intenzivnímu ruskému ostřelování probíhá výuka dětí na východě Ukrajiny většinou na dálku on-line. V Charkově, vzdáleném od ruských hranic jen asi třicet kilometrů, mohou žáci základních škol využít i učebny schované v metru pod zemí. Pochvalují si na tom kontakt s vrstevníky. V Charkově natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 3 hhodinami

Do USA se vrátil neprávem deportovaný přistěhovalec

Salvadorský přistěhovalec Kilmar Abrego Garcia, který žil ve Spojených státech legálně, ale kterého americké úřady v březnu neprávem deportovaly, je zpět v USA, kde ale bude čelit trestnímu stíhání za pašování migrantů. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová podle agentury Reuters prohlásila, že po odpykání trestu očekává Garciovo opětovné vyhoštění do Salvadoru.
před 10 hhodinami

Chorvatsko chce zavést povinnou vojnu

Chorvatsko chce od ledna příštího roku obnovit povinnou vojenskou službu. Týkat by se měla všech mužů ve věku od osmnácti do třiceti let. Výcvik potrvá dva měsíce. Vláda odůvodňuje návrh zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě. Podporu má i ze strany opozice a prezidenta. Čtyřmilionová země zrušila vojnu v roce 2008.
před 11 hhodinami
Načítání...