Zadržené ruské vojáky obvinil Kyjev z terorismu

Kyjev – Z pokusu o vytvoření teroristické skupiny byli na Ukrajině obviněni dva Rusové zadržení minulý víkend v Donbasu. Jevgenij Jerofejev a Alexandr Alexandrov se s obviněním seznámili v kyjevské vojenské nemocnici, kde si léčí střelná zranění. Hrozí jim 15 let vězení.

Zadržení Rusové jsou podle Kyjeva příslušníky třetí brigády speciálních sil ruské vojenské rozvědky GRU dislokované v povolžském městě Toljatti. Zadrženi byli v sobotu nedaleko města Ščasťa v Luhanské oblasti. Moskva nejdříve připustila, že jde o občany Ruské federace, v době zadržení ale prý příslušníky ruské armády nebyli. Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Jerofejev a Alexandrov „absolvovali službu v jedné z jednotek ruské armády a mají za sebou vojenský výcvik“.

Šéf luhanských vzbouřenců Igor Plotnickij prohlásil, že má k dispozici dokumenty svědčící o příslušnosti zadržených Rusů k luhanským policejním oddílům. Plotnickij počítá s tím, že se podaří je vyměnit za zajaté ukrajinské vojáky. Dříve se hovořilo také o možnosti vyměnit je za zajatou ukrajinskou pilotku Naděždu Savčenkovou.

Oba vojáky v Kyjevě navštívila delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže. Na povolení k návštěvě zatím marně čekají pracovníci ruského konzulátu. Jerofejev a Alexandrov mohou podle kyjevského rozhlasu používat telefon a jsou v kontaktu se svými blízkými.

Východoukrajinští vzbouřenci opustili projekt Nového Ruska

Zástupci povstaleckých „lidových republik“ na východě Ukrajiny se oficiálně zřekli projektu Nového Ruska, samostatného politického útvaru, jehož částí mělo být osm oblastí na jihovýchodě Ukrajiny. Podle vůdce novoruského „parlamentu“ Olega Carjova je rozhodnutí příspěvkem k plnění minských mírových dohod.

Takzvané Nové Rusko (Novorossija) mělo být novým státním útvarem zahrnujícím ruskojazyčné regiony Ukrajiny od Oděsy až po Charkov. Krátce po ruské anexi Krymu měl projekt podporu nejvyššího ruského vedení, sám prezident Vladimir Putin několikrát pojem Nové Rusko použil. Jádrem nového ruského satelitu měla být území Doněcké a Luhanské republiky kontrolovaná od loňského jara separatisty.

Doněcký „ministr zahraničí“ Alexandr Kofman ruským novinářům řekl, že plán na vytvoření Nového Ruska ztroskotal vinou chabého ohlasu v ruskojazyčných regionech. „Nedokázali jsme lidi udržet na mítincích,“ řekl Kofman. „Pokud si obyvatelé Charkova, Dněpropetrovska a Oděsy myslí, že doněcká republika musí přijít a osvobodit je od útlaku (kyjevské) junty, zatímco oni sami neudělají nic, pak neuvažují správně. Nemáme právo rozhodovat za ně,“ řekl Kofman.

Proruští separatisté
Zdroj: ČT24

Referendum o samostatnosti se loni uskutečnilo jen v částech Doněcké a Luhanské oblasti, nikoli na celém území budoucího státu, jak se původně předpokládalo, napsala Gazeta. Prakticky nikde na východě Ukrajiny nebyla pro projekt Nového Ruska patrná podpora srovnatelná s Krymem, připomněl server. Chybí také „centralizovaná“ podpora z Moskvy.

Projekt Nového Ruska se oficiálně zrodil loni 24. května, kdy východoukrajinští separatisté ohlásili záměr ovládnout v prvním kroku celé území Doněcké a Luhanské oblasti. To se jim navzdory řadě úspěšných ofenzív dodnes nepodařilo. Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko nicméně prohlásil, že se dosažení tohoto cíle separatisté nevzdávají.

Ukrajina prý potřebuje protiraketový štít proti Rusku

Ukrajina by prý měla uvažovat o rozmístění prvků protiraketové obrany na svém území, aby se uchránila před případným jaderným úderem z Ruska. Uvedl to tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Podle něj jde o reakci na rozmísťování nosičů ruských jaderných zbraní na anektovaném Krymu. Kreml, který přítomnost svých jaderných prostředků na Krymu oficiálně nepotvrdil, vzápětí pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, pokud by se Ukrajina zapojila do amerického protiraketového štítu.

„Ruské vedení vydalo pokyn rozmístit na Krymu pluk bombardérů Tu-22M3, které mohou nést rakety s jadernými hlavicemi, a tři oddíly s taktickými raketami Iskander-K a Iskander-M, také včetně jaderných hlavic. Kromě toho na okupovaném Krymu se Rusko chystá vytvořit silnou základnu pro flotilu ponorek, které mají být vyzbrojeny raketami, schopnými dopravit jaderné hlavice na vzdálenost 1500 až 2000 kilometrů,“ prohlásil Turčynov v rozhovoru s novináři z agentury Ukrinform.

Nahrávám video

Rusové podle něj už přepravili na poloostrov desítku raket Iskander-M. Současně opravují krymská letiště, aby z nich mohly operovat bombardéry, jakož i infrastrukturu nezbytnou pro obsluhu jaderných zbraní. Na Krymu se prý už také nalézají ruské protiraketové a protiletadlové zbraňové systémy S-400 a Pancir-S1M a také protilodní rakety Bal a Bastion. I ty prý mohou být vybaveny jadernými hlavicemi a ohrožovat značnou část Černého moře.

Kyjev, aby se ochránil před Ruskem, modernizuje své ozbrojené síly. „Posilujeme obranu před agresorem. Kromě toho, aniž bychom narušili mezinárodní dohody, obnovujeme náš raketový štít, jehož hlavním úkolem je obrana před ruskou agresí.“ Ale „se šílencem, který ohrožuje svět silným jaderným arzenálem“ si sama Ukrajina neporadí, nutná je „součinnost a systémová koordinace všech předních zemí světa“, řekl Turčynov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
12:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
16:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 6 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 6 hhodinami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.