Zadržené ruské vojáky obvinil Kyjev z terorismu

Kyjev – Z pokusu o vytvoření teroristické skupiny byli na Ukrajině obviněni dva Rusové zadržení minulý víkend v Donbasu. Jevgenij Jerofejev a Alexandr Alexandrov se s obviněním seznámili v kyjevské vojenské nemocnici, kde si léčí střelná zranění. Hrozí jim 15 let vězení.

Zadržení Rusové jsou podle Kyjeva příslušníky třetí brigády speciálních sil ruské vojenské rozvědky GRU dislokované v povolžském městě Toljatti. Zadrženi byli v sobotu nedaleko města Ščasťa v Luhanské oblasti. Moskva nejdříve připustila, že jde o občany Ruské federace, v době zadržení ale prý příslušníky ruské armády nebyli. Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Jerofejev a Alexandrov „absolvovali službu v jedné z jednotek ruské armády a mají za sebou vojenský výcvik“.

Šéf luhanských vzbouřenců Igor Plotnickij prohlásil, že má k dispozici dokumenty svědčící o příslušnosti zadržených Rusů k luhanským policejním oddílům. Plotnickij počítá s tím, že se podaří je vyměnit za zajaté ukrajinské vojáky. Dříve se hovořilo také o možnosti vyměnit je za zajatou ukrajinskou pilotku Naděždu Savčenkovou.

Oba vojáky v Kyjevě navštívila delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže. Na povolení k návštěvě zatím marně čekají pracovníci ruského konzulátu. Jerofejev a Alexandrov mohou podle kyjevského rozhlasu používat telefon a jsou v kontaktu se svými blízkými.

Východoukrajinští vzbouřenci opustili projekt Nového Ruska

Zástupci povstaleckých „lidových republik“ na východě Ukrajiny se oficiálně zřekli projektu Nového Ruska, samostatného politického útvaru, jehož částí mělo být osm oblastí na jihovýchodě Ukrajiny. Podle vůdce novoruského „parlamentu“ Olega Carjova je rozhodnutí příspěvkem k plnění minských mírových dohod.

Takzvané Nové Rusko (Novorossija) mělo být novým státním útvarem zahrnujícím ruskojazyčné regiony Ukrajiny od Oděsy až po Charkov. Krátce po ruské anexi Krymu měl projekt podporu nejvyššího ruského vedení, sám prezident Vladimir Putin několikrát pojem Nové Rusko použil. Jádrem nového ruského satelitu měla být území Doněcké a Luhanské republiky kontrolovaná od loňského jara separatisty.

Doněcký „ministr zahraničí“ Alexandr Kofman ruským novinářům řekl, že plán na vytvoření Nového Ruska ztroskotal vinou chabého ohlasu v ruskojazyčných regionech. „Nedokázali jsme lidi udržet na mítincích,“ řekl Kofman. „Pokud si obyvatelé Charkova, Dněpropetrovska a Oděsy myslí, že doněcká republika musí přijít a osvobodit je od útlaku (kyjevské) junty, zatímco oni sami neudělají nic, pak neuvažují správně. Nemáme právo rozhodovat za ně,“ řekl Kofman.

Proruští separatisté
Zdroj: ČT24

Referendum o samostatnosti se loni uskutečnilo jen v částech Doněcké a Luhanské oblasti, nikoli na celém území budoucího státu, jak se původně předpokládalo, napsala Gazeta. Prakticky nikde na východě Ukrajiny nebyla pro projekt Nového Ruska patrná podpora srovnatelná s Krymem, připomněl server. Chybí také „centralizovaná“ podpora z Moskvy.

Projekt Nového Ruska se oficiálně zrodil loni 24. května, kdy východoukrajinští separatisté ohlásili záměr ovládnout v prvním kroku celé území Doněcké a Luhanské oblasti. To se jim navzdory řadě úspěšných ofenzív dodnes nepodařilo. Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko nicméně prohlásil, že se dosažení tohoto cíle separatisté nevzdávají.

Ukrajina prý potřebuje protiraketový štít proti Rusku

Ukrajina by prý měla uvažovat o rozmístění prvků protiraketové obrany na svém území, aby se uchránila před případným jaderným úderem z Ruska. Uvedl to tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Podle něj jde o reakci na rozmísťování nosičů ruských jaderných zbraní na anektovaném Krymu. Kreml, který přítomnost svých jaderných prostředků na Krymu oficiálně nepotvrdil, vzápětí pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, pokud by se Ukrajina zapojila do amerického protiraketového štítu.

„Ruské vedení vydalo pokyn rozmístit na Krymu pluk bombardérů Tu-22M3, které mohou nést rakety s jadernými hlavicemi, a tři oddíly s taktickými raketami Iskander-K a Iskander-M, také včetně jaderných hlavic. Kromě toho na okupovaném Krymu se Rusko chystá vytvořit silnou základnu pro flotilu ponorek, které mají být vyzbrojeny raketami, schopnými dopravit jaderné hlavice na vzdálenost 1500 až 2000 kilometrů,“ prohlásil Turčynov v rozhovoru s novináři z agentury Ukrinform.

Nahrávám video
Kyjev je ve válce s Ruskem, říká Porošenko
Zdroj: ČT24

Rusové podle něj už přepravili na poloostrov desítku raket Iskander-M. Současně opravují krymská letiště, aby z nich mohly operovat bombardéry, jakož i infrastrukturu nezbytnou pro obsluhu jaderných zbraní. Na Krymu se prý už také nalézají ruské protiraketové a protiletadlové zbraňové systémy S-400 a Pancir-S1M a také protilodní rakety Bal a Bastion. I ty prý mohou být vybaveny jadernými hlavicemi a ohrožovat značnou část Černého moře.

Kyjev, aby se ochránil před Ruskem, modernizuje své ozbrojené síly. „Posilujeme obranu před agresorem. Kromě toho, aniž bychom narušili mezinárodní dohody, obnovujeme náš raketový štít, jehož hlavním úkolem je obrana před ruskou agresí.“ Ale „se šílencem, který ohrožuje svět silným jaderným arzenálem“ si sama Ukrajina neporadí, nutná je „součinnost a systémová koordinace všech předních zemí světa“, řekl Turčynov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 7 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje.
před 17 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 25 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 1 hhodinou

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 5 hhodinami
Načítání...