Zadržené ruské vojáky obvinil Kyjev z terorismu

Kyjev – Z pokusu o vytvoření teroristické skupiny byli na Ukrajině obviněni dva Rusové zadržení minulý víkend v Donbasu. Jevgenij Jerofejev a Alexandr Alexandrov se s obviněním seznámili v kyjevské vojenské nemocnici, kde si léčí střelná zranění. Hrozí jim 15 let vězení.

Zadržení Rusové jsou podle Kyjeva příslušníky třetí brigády speciálních sil ruské vojenské rozvědky GRU dislokované v povolžském městě Toljatti. Zadrženi byli v sobotu nedaleko města Ščasťa v Luhanské oblasti. Moskva nejdříve připustila, že jde o občany Ruské federace, v době zadržení ale prý příslušníky ruské armády nebyli. Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Jerofejev a Alexandrov „absolvovali službu v jedné z jednotek ruské armády a mají za sebou vojenský výcvik“.

Šéf luhanských vzbouřenců Igor Plotnickij prohlásil, že má k dispozici dokumenty svědčící o příslušnosti zadržených Rusů k luhanským policejním oddílům. Plotnickij počítá s tím, že se podaří je vyměnit za zajaté ukrajinské vojáky. Dříve se hovořilo také o možnosti vyměnit je za zajatou ukrajinskou pilotku Naděždu Savčenkovou.

Oba vojáky v Kyjevě navštívila delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže. Na povolení k návštěvě zatím marně čekají pracovníci ruského konzulátu. Jerofejev a Alexandrov mohou podle kyjevského rozhlasu používat telefon a jsou v kontaktu se svými blízkými.

Východoukrajinští vzbouřenci opustili projekt Nového Ruska

Zástupci povstaleckých „lidových republik“ na východě Ukrajiny se oficiálně zřekli projektu Nového Ruska, samostatného politického útvaru, jehož částí mělo být osm oblastí na jihovýchodě Ukrajiny. Podle vůdce novoruského „parlamentu“ Olega Carjova je rozhodnutí příspěvkem k plnění minských mírových dohod.

Takzvané Nové Rusko (Novorossija) mělo být novým státním útvarem zahrnujícím ruskojazyčné regiony Ukrajiny od Oděsy až po Charkov. Krátce po ruské anexi Krymu měl projekt podporu nejvyššího ruského vedení, sám prezident Vladimir Putin několikrát pojem Nové Rusko použil. Jádrem nového ruského satelitu měla být území Doněcké a Luhanské republiky kontrolovaná od loňského jara separatisty.

Doněcký „ministr zahraničí“ Alexandr Kofman ruským novinářům řekl, že plán na vytvoření Nového Ruska ztroskotal vinou chabého ohlasu v ruskojazyčných regionech. „Nedokázali jsme lidi udržet na mítincích,“ řekl Kofman. „Pokud si obyvatelé Charkova, Dněpropetrovska a Oděsy myslí, že doněcká republika musí přijít a osvobodit je od útlaku (kyjevské) junty, zatímco oni sami neudělají nic, pak neuvažují správně. Nemáme právo rozhodovat za ně,“ řekl Kofman.

Proruští separatisté
Zdroj: ČT24

Referendum o samostatnosti se loni uskutečnilo jen v částech Doněcké a Luhanské oblasti, nikoli na celém území budoucího státu, jak se původně předpokládalo, napsala Gazeta. Prakticky nikde na východě Ukrajiny nebyla pro projekt Nového Ruska patrná podpora srovnatelná s Krymem, připomněl server. Chybí také „centralizovaná“ podpora z Moskvy.

Projekt Nového Ruska se oficiálně zrodil loni 24. května, kdy východoukrajinští separatisté ohlásili záměr ovládnout v prvním kroku celé území Doněcké a Luhanské oblasti. To se jim navzdory řadě úspěšných ofenzív dodnes nepodařilo. Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko nicméně prohlásil, že se dosažení tohoto cíle separatisté nevzdávají.

Ukrajina prý potřebuje protiraketový štít proti Rusku

Ukrajina by prý měla uvažovat o rozmístění prvků protiraketové obrany na svém území, aby se uchránila před případným jaderným úderem z Ruska. Uvedl to tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Podle něj jde o reakci na rozmísťování nosičů ruských jaderných zbraní na anektovaném Krymu. Kreml, který přítomnost svých jaderných prostředků na Krymu oficiálně nepotvrdil, vzápětí pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, pokud by se Ukrajina zapojila do amerického protiraketového štítu.

„Ruské vedení vydalo pokyn rozmístit na Krymu pluk bombardérů Tu-22M3, které mohou nést rakety s jadernými hlavicemi, a tři oddíly s taktickými raketami Iskander-K a Iskander-M, také včetně jaderných hlavic. Kromě toho na okupovaném Krymu se Rusko chystá vytvořit silnou základnu pro flotilu ponorek, které mají být vyzbrojeny raketami, schopnými dopravit jaderné hlavice na vzdálenost 1500 až 2000 kilometrů,“ prohlásil Turčynov v rozhovoru s novináři z agentury Ukrinform.

Nahrávám video

Rusové podle něj už přepravili na poloostrov desítku raket Iskander-M. Současně opravují krymská letiště, aby z nich mohly operovat bombardéry, jakož i infrastrukturu nezbytnou pro obsluhu jaderných zbraní. Na Krymu se prý už také nalézají ruské protiraketové a protiletadlové zbraňové systémy S-400 a Pancir-S1M a také protilodní rakety Bal a Bastion. I ty prý mohou být vybaveny jadernými hlavicemi a ohrožovat značnou část Černého moře.

Kyjev, aby se ochránil před Ruskem, modernizuje své ozbrojené síly. „Posilujeme obranu před agresorem. Kromě toho, aniž bychom narušili mezinárodní dohody, obnovujeme náš raketový štít, jehož hlavním úkolem je obrana před ruskou agresí.“ Ale „se šílencem, který ohrožuje svět silným jaderným arzenálem“ si sama Ukrajina neporadí, nutná je „součinnost a systémová koordinace všech předních zemí světa“, řekl Turčynov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
před 4 hhodinami

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 8 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 9 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 11 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 12 hhodinami

Evropský pohled