Reakce EU na vraždu Chášakdžího byla slabá. Nejde o nic menšího, než je kauza Skripal, říká Zaorálek

Nahrávám video

„Pohráváme si s tím, že znovu předvedeme světu dvojí metr – nevidím důvod, aby se v případě zavražděného saúdskoarabského novináře postupovalo jinak než v aféře Skripal,“ uvedl bývalý ministr zahraničí a předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) k reakci Evropy na vraždu Džamála Chášakdžího. Pokud se k tomuto brutálnímu činu nedokáže postavit, hrozí jí podle Zaorálka ztráta důvěryhodnosti.

„Připadá mi, že z Evropy přicházejí velmi rozpačitá stanoviska, stanovisko EU bylo velmi krotké. Obecné prohlášení, aby se to vyšetřilo, to je v tuto chvíli velice slabé,“ upozornil Zaorálek.

Připomněl, že v kauze otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury Evropa reagovala jednoznačně a jednotně. „Tady se nestalo nic menšího,“ zdůraznil bývalý šéf ministerstva zahraničí s odkazem na vraždu saúdskoarabského novináře na konzulátu v tureckém Istanbulu.

„Byl to brutální čin, který se stal na území jednoho z aliančních států, a jestli si tohle necháme líbit, tak se v budoucnu může stát, že takto necivilizovaně, brutálně si kdekterý jiný autoritář bude vyřizovat věci na našem území,“ varoval.

Evropa navíc podle něj riskuje ztrátu důvěryhodnosti. „A na téhle linii postupujeme,“ podotkl Zaorálek. Obává se, že kauza nakonec může skončit zametená pod koberec.

Odzbrojovací dohoda by se měla rozšiřovat, ne rušit, míní Zaorálek

Riziko do budoucna vidí předseda zahraničního výboru sněmovny i v dalším aktuálním tématu, kterým je oznámení Spojených států, že vypovědí dohodu o raketách středního a kratšího doletu podepsanou s tehdejším Sovětským svazem v roce 1987.

Podle Zaorálka byla tato dohoda pro Evropu nesmírně důležitá a Spojené státy svůj avizovaný krok měly konzultovat se spojenci.

Dohoda by se podle něj měla místo zrušení naopak rozšířit o další státy. „Dnes se zbrojí všude. Nejsou to jen Rusko a Spojené státy. Roste jaderný arzenál Číny, Indie a dalších zemí,“ upozornil. Vyplatilo by se podle něj zasednout ke stolu a hledat, v čem je dohoda nedostatečná nebo porušovaná a napravit ji.

Kritizoval také, že podobně Spojené státy přistoupily i k dohodě s Íránem a příkladem špatné politiky jsou podle Zaorálka i americká cla uvalená na Čínu.

Rozhovor se dotkl i tématu postupného odchodu německé kancléřky Angely Merkelové z politiky nebo blížících se amerických voleb do Kongresu. Pořad si můžete pustit ve videu na začátku článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...