Premiér Andrej Babiš po návštěvě varšavské centrály Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) zmírnil své předchozí výhrady a ocenil její práci zejména, co se týká vracení lidí bez nároku na azyl nebo ochranu do vlasti. Stejně jako jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki ale pochybuje o účelnosti navýšení pracovníků a rozpočtu agentury, jak to navrhla Evropská komise.
„Jsem vlastně první premiér v Evropské unii po polském premiérovi, který Frontex navštívil,“ řekl Babiš. „Návštěva byla důležitá, protože jsem získal informace, které jsem neměl,“ dodal.
„Viděl jsem přímo v centru akci, kdy byl identifikován kamion, jeho řidič telefonoval, za chvíli přišli migranti, naložil je. Frontex podal zprávu dané zemi a ta ten kamion zadržela,“ řekl. „Z hlediska monitoringu dělají skvělou práci,“ připustil Babiš s tím, že nejde jen o pašování lidí, ale i drog, zbraní či cigaret.
Ocenil také, že „dobrou práci“ Frontex odvádí i při návratu migrantů: v roce 2014 vypravil čtyři desítky letů, v roce 2017 pak 430 letů. V EU podle Babiše pobývá nelegálně na 700 tisíc lidí.
Nadále ale pochybuje o návrhu Evropské komise agenturu finančně i personálně posílit. Podle návrhu by se měl navýšit do roku 2020 počet zaměstnanců Frontexu z 1500 na deset tisíc lidí a rozpočet by měl během sedmi let vzrůst na deset miliard eur.
Podle Babiše je otázka, zda by se tyto prostředky nedaly lépe využít například na posílení spolupráce se severoafrickými státy. „Když nám klesla migrace o 90 procent, tak je otázka, proč máme navyšovat (početní stav Frontexu) z 1500 na 10 tisíc lidí,“ řekl s tím, že potřebné posily by v případě potřeby mohly dodat postižené zemi ostatní členské státy.
Důvod agenturu zásadně rozšířit a prudce zvýšit její rozpočet nevidí ani Morawiecki, se kterým Babiš v Polsku jednal. „Obáváme se, že zvětšení prostředků na Frontex by znamenalo zmenšení prostředků ve strukturálních a regionálních fondech EU,“ řekl Morawiecki.
Babiš chce v Sýrii vybudovat školy a postavit byty
Babiš také odmítl kritiku šéfa EK Jeana-Clauda Junckera ohledně české neochoty ujmout se alespoň osiřelých dětí uprchlíků. Podle Babiše je záhodno pomoci těmto dětem přímo v Sýrii. „Pomůžeme dětem tam, kde se narodily a žily, tedy v Sýrii,“ řekl premiér. „Mám projekt. Momentálně tam hledáme pozemek, že bychom tam pro ty děti postavili byty, školu, školku, jídelnu,“ dodal.
Sýrie podle něj potřebuje mír i Marshallův plán obnovy, čemuž Česko hodlá napomáhat. Junckerovi vzkázal, že „je zbytečné, aby se míchal do politiky, protože to není jeho role“.
Oba premiéři se ve většině témat shodli
Také Morawiecki odmítl opakované výzvy k přijímání lidí hledajících v Evropě ochranu před válkou, diktaturou nebo bídou. „Máme jednoznačné stanovisko, že ochrana našich hranic je naší věcí. Neexistuje, abychom byli přinuceni přijímat migranty,“ zdůraznil. „Uprchlíkům je třeba pomáhat v zemích, odkud pocházejí, a je třeba posilovat vnější hranice. Toto stanovisko jsme (na červnovém summitu EU) ubránili a určitě od tohoto postoje neustoupíme,“ dodal polský premiér.
Podle Babiše by státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) po úspěchu na červnovém summitu EU měly ohledně migrace předkládat Unii vlastní návrhy. Například že by lidé do EU přicházeli na pracovní víza tak, jak se to děje se zahraničními pracovníky v Česku.
„Evropa by se měla soustředit, aby se do schengenského prostoru dostaly další země, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. Nemá totiž logiku, abychom bránili území, které není ucelené,“ poznamenal šéf českého kabinetu.
Babiš souhlasí s polským premiérem i v otázce brexitu. „Máme zájem, aby brexit proběhl dohodou, aby byl rozumný,“ zdůraznil. Polsko se podle Morawieckého snaží „udržet nějakou střední cestu“, tedy „ani tvrdý brexit, ani velké ústupky Británii“. Britům v Polsku zaručíme stejná práva jako dosud, protože britská premiérka Theresa Mayová zaručila Polákům na ostrovech stejná práva jako dosud, dodal Morawiecki.
