Lavrov: Vyhošťování Rusů je výsledek amerického vydírání

„Je to vydírání ze strany Spojených států,“ tak vidí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhošťování ruských diplomatů. Reagoval  tak na kroky USA a více než dvou desítek převážně evropských zemí včetně Česka, které v těchto dnech vypověděly 140 diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů. Moskva chystá odvetu.

Lavrov během své úterní cesty do Uzbekistánu řekl, že USA použily „kolosální tlak, kolosální vydírání, které se staly hlavním nástrojem Washingtonu na mezinárodní scéně“.

Podle ruských agentur Lavrov také řekl, že Rusko bude muset odpovědět odvetnými opatřeními, protože „takovou neurvalost nelze tolerovat“.

Moskva opakovaně popírá, že by měla podíl na kauze bývalého příslušníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala, který v minulosti přešel do služeb britské tajné služby a tento měsíc byl v jihoanglickém Salisbury i se svojí dcerou otráven. Oba byli ve vážném stavu hospitalizováni a jejich stav je označován jako kritický.

Se dvěma ruskými diplomaty se rozloučí i u protinožců, Irsko pošle domů jednoho

„Společně se Spojeným královstvím a dalšími spojenci a partnery přistoupila Austrálie k odpovědi na nedávný útok nervovou látkou v Salisbury v Británii,“ uvedl australský premiér Malcolm Turnbull v prohlášení. Dodal, že australská vláda se rozhodla vypovědět dvojici ruských diplomatů, u nichž bylo zjištěno, že pracují pro tajné služby.

Vyhoštění ruských diplomatů krátce před Turnbullovým prohlášením naznačil australský ministr financí Scott Morrison. Ten v rozhovoru se stanicí Sky News ocenil postoj zemí, které se rozhodly Rusy vypovědět.

Dublin se rozhodl vyhostit jednoho diplomata. „Ministerstvo zahraničních věcí hovořilo s velvyslancem Ruské federace a informovalo ho, že pověření člena jeho sboru s diplomatickým statusem bude ukončeno v souladu s ustanoveními Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,“ sdělil irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Irsko podnikne kroky, které jsou odpovídající a které ve světle událostí prokážou solidaritu s našimi nejbližšími sousedy,“ avizoval už dříve šéf irské diplomacie.

V pondělí většina zemí Evropské unie, ale i Spojené státy, Kanada, Ukrajina, Norsko, Albánie a Makedonie oznámily, že vypoví více než stovku diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů.

Agentura APA vyzdvihuje, že ke kroku přistoupily i Česko a Maďarsko, považované za proruské. Země jako Slovensko, Slovinsko nebo Portugalsko zatím vyčkávají. Rakousko zřejmě nevyhostí Rusy ani v případě, že bude dokázána vina Moskvy, sdělila tamní ministryně zahraničí Karin Kneisslová ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Londýn poděkoval za globální reakci

Silnou reakci ze světa ocenil britský ministr zahraničí Boris Johnson. „To, co svět dnes říká, je, že tento způsob chování je nepřijatelný. Projevuje se po celém světě - od Sýrie až po Salisbury a lidé ho mají dost. A proto si myslím, že přišla velmi silná globální reakce,“ podotkl šéf britské diplomacie.

Jako projev solidarity s Británií i Moldavsko vypovědělo tři ruské diplomaty, kteří by měli Kišiněv opustit do sedmi dnů. Oznámilo to moldavské ministerstvo zahraničí s tím, že příslušnou nótu v úterý převzal ruský velvyslanec Farid Muchametšin.

Česká reakce patří vzhledem k velikosti země i zastupitelského úřadu mezi ty silnější. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že zemi budou muset opustit tři zaměstnanci ruské ambasády.

Je to trochu pozdě a také je to trochu symbolické. Naše vlády prostřednictvím kontrarozvědky dávno věděly, že diplomatů (z Ruska) je tu příliš mnoho a že to neodpovídá skutečnému obsazení velvyslanectví. Pozitivní ovšem je, že se tím naše vláda hlásí k Evropské unii konečně nějakým pozitivním krokem, jimž je vyjádřena solidarita mezi členskými státy.
Luboš Dobrovský

Prezident Miloš Zeman mezitím uložil Bezpečnostní informační službě (BIS), aby prošetřila, jestli byl jed typu novičok na území Česka někdy vyvíjený nebo skladovaný, jak tvrdí Rusko. Česká vláda přitom toto tvrzení opakovaně odmítla.

Kiska kritizoval slovenskou vládu, že nevyhostila ruské diplomaty

Slovenský prezident Andrej Kiska zkritizoval vládu, že se Slovensko nepřidalo k dalším zemím EU včetně visegrádské čtyřky a nevyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. Kiska zároveň vybídl nového premiéra Petera Pellegriniho k zásadnímu postoji Bratislavy ohledně projevu solidarity s Británii.

Slovenské ministerstvo v zahraničí v pondělí uvedlo, že se v souvislosti se zmiňovanou kauzou rozhodlo jen předvolat ruského velvyslance na Slovensku.

  • Spojené státy americké – 60 diplomatů 
  • Ukrajina – 13 diplomatů
  • Kanada – 4 diplomaté
  • Albánie – 2 diplomaté
  • Norsko – 1 diplomat
  • Makedonie - 1 diplomat
  • Moldávie - 3 diplomaté
  • EU:
  • Německo – 4 diplomaté
  • Francie – 4 diplomaté
  • Polsko – 4 diplomaté
  • Česko – 3 diplomaté
  • Litva – 3 diplomaté, kromě toho prohlásí 44 Rusů za nežádoucí osoby
  • Itálie – 2 diplomaté
  • Španělsko – 2 diplomaté
  • Dánsko – 2 diplomaté
  • Nizozemsko – 2 diplomaté
  • Lotyšsko – 1 diplomat
  • Estonsko – 1 diplomat
  • Chorvatsko – 1 diplomat
  • Finsko – 1 diplomat
  • Švédsko – 1 diplomat
  • Rumunsko – 1 diplomat
  • Maďarsko – 1 diplomat
  • Irsko - 1 diplomat
  • Velká Británie – už 14. března oznámila, že vyhostí 23 ruských diplomatů
  • Austrálie - 2 diplomaté 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
Právě teď

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 46 mminutami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 1 hhodinou

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 2 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 6 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 6 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 7 hhodinami
Načítání...