Nově zvolený předseda SPD Schulz označil vlády USA, Maďarska či Polska za nepřátele svobody

Nahrávám video

Kandidát německé sociální demokracie na kancléře Martin Schulz tvrdě kritizoval vlády ve Spojených státech, Turecku, Maďarsku i Polsku. Označil je za nepřátele svobody, kterým je podle Schulze třeba se jasně postavit. Na mimořádném sjezdu SPD také prohlásil, že budou mít v sociální demokracii rozhodného protivníka. Odpoledne ho delegáti zvolili novým předsedou strany, když ve volbě obdržel všechny platné hlasy. To se žádnému jinému předsedovi SPD v poválečné éře nepodařilo.

Schulz řekl, že ho velmi zaujaly nedávné protesty statisíců žen proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho „ženám a demokracii nepřátelským vyjádřením i rasistickým výrokům“.

„Ale nemusíme jezdit do Spojených států, abychom viděli pokus, jak má být v západních státech kolo svobody otočeno zpět,“ řekl Schulz. Konkrétně jmenoval Turecko, Maďarsko a Polsko. 

„Jako šéf Evropského parlamentu jsem měl řadu zkušeností, jak tito nepřátelé svobody pracují, každý den se snaží o kousek dále posunout hranici, každý den prolomit další tabu,“ uvedl.

Zmínil přitom údajné omezování opozice, umělců nebo médií. Když někdo stigmatizuje média jako americký prezident Trump, dává sekeru na kořeny demokracie, dodal Schulz s tím, že je na čase postavit se za svobodu a demokracii.

Kritika nového amerického prezidenta Trumpa je stálou součástí Schulzových projevů. Podle pozorovatelů tak 61letý politik cílí na německé voliče, u nichž je americký prezident značně nepopulární. I ostrá slova na jeho adresu by tak mohla napomoci Schulzovým šancím, aby se po zářijových parlamentních volbách stal kancléřem.

Tématem německé volební kampaně se mohou stát i napjaté vztahy s Tureckem. Schulz v neděli tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana varoval před tím, aby dnešní Německo znovu srovnával s tím nacistickým a poštvával proti sobě lidi s tureckými kořeny, kteří žijí ve spolkové republice.

Schulz dostal ve volbě všechny platné hlasy

Delegáti mimořádného sjezdu SPD v neděli zvolili Schulze  do čela strany a také jej potvrdili jako kandidáta na kancléře. Schulz střídá v čele SPD Sigmara Gabriela, který se letos na konci ledna překvapivě rozhodl, že se postu v čele sociální demokracie vzdá.

Ve volbě předsedy odevzdalo svůj hlas 608 delegátů, tři z nich byly neplatné. Všech 605 platných hlasů získal Schulz, což se žádnému jinému šéfovi SPD v poválečné historii nepodařilo. „Děkuji vám za důvěru. Věřím, že tento výsledek představuje začátek cesty k dobytí kancléřství. A proto volbu přijímám,“ prohlásil dlouholetý evropský politik po oznámení výsledků.

Delegáti mimořádného sjezdu SPD
Zdroj: ČTK/AP

Děkoval také svému předchůdci ve funkci Sigmaru Gabrielovi. „Sigmare, byl to velký politický a zejména osobní krok,“ ocenil svého předchůdce, který se rozhodl nekandidovat na kancléře. Podle Schulze tím upřednostnil prospěch strany před svým vlastním.

Po lednovém rozhodnutí Gabriela, kterému se v neděli dostalo dlouhého potlesku vstoje, zachvátila sociální demokracii euforie. Do strany za necelé dva měsíce vstoupilo 13 tisíc nových členů a v preferencích se vyrovnala do té doby jasně vedoucí konzervativní unii CDU/CSU, s níž od roku 2013 vládne na celostátní úrovni.

Největší spor se rýsuje kolem sociální politiky a daní

Cíl Martina Schulze je jasný. Úspěch SPD v nadcházejících zemských volbách a hlavně na podzim ve volbách spolkových. Po nich chce jako vítěz vejít hlavním vchodem do sídla kancléřství. 

Největší střet mezi SPD a CDU/CSU se zatím rýsuje kolem sociální politiky a daní. Martin Schulz chce zvrátit část liberálních reforem, se kterými před lety přišel někdejší šéf SPD a kancléř Gerhard Schröder a za své je přijala i unie CDU/CSU. „Člověk má pocit, že se za ty reformy snad stydí. Na každý pád sami sebe popírají. Sociální demokraté se stále zabývají minulostí. My tvoříme budoucnost,“ kritizovala postoj sociálních demokratů v únoru Angela Merkelová. 

Schulz naopak kritizuje unii CDU/CSU, že zanedbává nejchudší vrstvy. Sám o sobě pak tvrdí, že není pošpiněn politikařením v Berlíně. Jenže unie připomíná, že se SPD roky podílí na vládě a její nový předseda je dlouholetou součástí establishmentu.

Narodil se 20. prosince 1955 v Hehlrathu (dnes součást města Eschweiler v Severním Porýní-Vestfálsku). Vyučil se knihkupcem a poté pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994.

Již jako devatenáctiletý vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení. V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou.

Europoslancem je od roku 1994. Působil v podvýboru pro lidská práva a poté v letech 1996 až 2000 ve výboru pro občanské svobody. Od roku 2000 čtyři roky předsedal skupině Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v EP.

Od července 2004 šéfoval druhé nejsilnější frakci v EP – Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D, dříve Strana evropských socialistů, PES).

Předsedou EP byl od ledna 2012 do letošního ledna; v červnu 2014 rezignoval, funkce se pak do 1. července 2014 ujal první místopředseda EP Gianni Pittella, na první schůzi nově zvoleného parlamentu byl pak Schulz znovu zvolen do jeho čela.

V dubnu 2014 se Schulz v Praze zúčastnil konference k 10. výročí vstupu ČR do EU, na níž představil svou vizi budoucí Unie. Podle ní by se část ztracené důvěry občanů v tuto instituci mohla vrátit přenesením části unijního rozhodování zpět na národní úroveň.

Je držitelem řady vyznamenání (mimo jiné francouzského Řádu čestné legie) a čestných doktorátů. V roce 2014 mu byla udělena Cena Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, za jeho zásluhy o posílení Evropského parlamentu a parlamentního systému vůbec.

Loni v listopadu zaujal média svou reakcí na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem slovy: „Panu Trumpovi se podařilo stát se praporečníkem strachu a obav milionů Američanů.“ Loni v září Schulz prohlásil, že Trump je nezodpovědný člověk a jeho zvolení by znamenalo velký problém pro celý svět, zároveň ale uvedl, že v případě jeho zvolení nebude mít problém se s ním setkat.

Zdroj: ČTK

Šéf europarlamentu Martin Schulz
Zdroj: Reuters/Eric Vidal

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 1 hhodinou

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 7 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 11 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 12 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 13 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...