Toronto, Boston, Nairobi, Sydney, Dillí, Londýn. V těchto světových velkoměstech a na řadě dalších míst probíhají manifestace za práva žen. Globální akce pod názvem „The Women's March“ si klade za cíl upozornit i na práva menšin a obecně na problematiku lidských práv. Řada občanů však pojala svou účast jako vyjádření protestu vůči novému prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi. Ve Washingtonu na akci dorazilo více lidí, než zde bylo přítomno na páteční Trumpově inauguraci.
Celosvětové pochody za práva žen. Miliony lidí tím daly najevo svůj nesouhlas s Trumpem
Manifestace za práva žen se proměnila v obří protest proti Trumpovi (zdroj: ČT24)
Epicentrem dění se stala americká metropole Washington, kde se očekávala účast až čtvrt milionu lidí, tedy větší návštěvnost, než měla páteční Trumpova inaugurace. Ovšem úřady, které byly původně v odhadech střízlivější, nakonec hovořily o zhruba 500 000 účastnících. Objevily se i údaje, že na shromáždění přišel možná až milion lidí.
GALERIE
Celosvětové pochody za práva žen. Miliony lidí tím daly najevo svůj nesouhlas s Trumpem
Protesty ilustrují hloubku hněvu v hluboce rozdělené americké společnosti, která se stále ještě zotavuje z traumatizující kampaně před prezidentskými volbami.
Právě kvůli velkému počtu shromážděných se chvíli uvažovalo o zrušení plánovaného průvodu k Bílému domu. Organizátoři pak přece jen pochod zahájili, a to po Ústavní třídě. Mnozí z účastníků se vydali i mimo vytyčenou trasu a k Bílému domu vyrazili po jiných cestách, třeba po bulváru Madison Drive či po Pensylvánské třídě.
- Trump v době pochodu zavítal v hlavním městě na tradiční bohoslužbu v Národní katedrále svatého Petra a Pavla při příležitosti svého uvedení do funkce hlavy státu. Obřad vedl biskup evangelické církve naděje Harry Jackson, který „poprosil Boha, aby obdařil prezidenta a jeho spolupracovníky moudrostí a milostí při výkonu jejich funkcí“.
Mimořádně početnou účast ve Washingtonu potvrdila data od městského dopravního podniku WMATA. Ten informoval, že velkokapacitní záchytná parkoviště na konečných stanicích metra se ocitla na kraji svých kapacit, což v pátek nebylo. Informace o počtu cestujících metrem hovořily v tom směru, že do sobotních 11 hodin místního času podzemní dráhu využilo 275 000 lidí, zatímco v pátek ve stejný čas to bylo 193 000 lidí.
Do pochodu ve Washingtonu se zapojil i exministr zahraničí USA John Kerry
Řečníci, mezi kterými byli zákonodárci, umělci či veřejně známé osobnosti, se z velké části jasně postavili proti Trumpovi a nového prezidenta kritizovali. „Prezident není Amerika. Jeho kabinet není Amerika. Kongres není Amerika. Amerika jsme my a my jsme tady a nikam nepůjdeme,“ řekla americká herečka America Ferrerová, jejíž rodiče přišli do USA z Hondurasu. „Tohle je pouze první den našeho hnutí,“ dodala.
„Lidé jmenovaní do vlády reprezentují fanatismus a nenávist. Tito lidé nás nereprezentují. Nereprezentují naši zemi,“ poznamenala Karen, jedna z demonstrantek, v rozhovoru pro Českou televizi.
„Jsem tady, abyste viděli, že Washington má v čele ženu,“ oslovila shromáždění washingtonská starostka Muriel Bowserová. Prohlásila, že mluví jménem všech žen zvolených do veřejných funkcí, které se cítí ponižovány či nespravedlivě hodnoceny.
Organizátoři akce ujistili, že bude nenásilná. Některá americká média se přesto obávala, že pochod přiláká i výtržníky, kteří do města přijeli na páteční demonstrace proti inauguraci Trumpa. Někdejší washingtonský policejní šéf Charles Ramsey nicméně v rozhovoru pro CNN řekl, že páteční protesty, z nichž některé přerostly v potyčky s policií, a sobotní pochod považuje za dvě zcela odlišné akce.
Manifestace, o nichž účastníci a média informovali pod hashtagem #WomensMarch, se konaly ve více než 600 městech všech světadílů. Jako první vyšli do ulic aktivisté v australském Sydney a novozélandském Wellingtonu. Zapojili se i výzkumníci v daleké Antarktidě. Sjednocujícím znamením účastníků pochodů byla růžové čepice a růžová trička.
Na 200 lidí se sešlo i na pražském Václavském náměstí, kde účastníci měli transparenty vyzývající ke změnám ve společnosti i politice, k začátku skutečné péče o Zemi ohroženou globální klimatickou změnou, s výzvami k boji proti fašismu, k empatii jednoho k druhému a ke stavění mostů mezi lidmi, nikoli zdí.