„V NATO není žádný dlužní účet.“ Německá ministryně se ohradila proti Trumpovi

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová se v neděli ohradila proti tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Německo dluží Severoatlantické alianci ohromné množství peněz. Šéf Bílého domu to napsal v sobotu na Twitteru po setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou. Cíl zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP zpochybnil německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

„V NATO neexistuje žádný dlužní účet. Že jsou dvě procenta (z HDP) na obranu, jichž chceme dosáhnout v polovině příštího desetiletí, určena výhradně pro NATO, není pravda,“ citovalo podle agentury DPA vyjádření Ursuly von der Leyenové její ministerstvo. 

Americký prezident Donald Trump v sobotu ve dvou na sebe navazujících tweetech poslaných z floridského letoviska v Palm Beach, kde tráví víkend, nejprve napsal, že navzdory „nepravdivým zprávám“ byla jeho schůzka s německou kancléřkou Merkelovou skvělá.

Nicméně zejména německá média v ohlasech na setkání Trumpa a Merkelové konstatují, že soudě podle výrazu obou politiků při fotografování a tiskové konferenci to na vřelé přátelství příliš nevypadá.

Tomu nasvědčuje poznámka v druhé části Trumpova rozděleného tweetu, že Německo dluží Severoatlantické alianci „ohromné množství peněz“ a že by mělo za obranu poskytovanou Spojenými státy platit víc.

„Navzdory tomu, co jste slyšeli z nepravdivých zpráv, jsem měl s německou kancléřkou Angelou Merkelovou skvělou schůzku. Nicméně Německo dluží NATO ohromné množství peněz & Spojené státy musejí být placeny víc za silnou a velmi drahou obranu, kterou poskytují Německu!“ napsal Trump.

Trump si již dříve důrazně stěžoval, že řada členských zemí Aliance nedává na obranu dostatečné prostředky. Výdaje na obranu ale podle Ursuly von der Leyenové zahrnují také mírové mise Spojených národů, evropské mise a také účast na boji proti terorismu Islámského státu. 

Sigmar Gabriel: NATO se nikdy neusneslo na dvou procentech

Cíl zvýšit výdaje na obranu v příštích letech na dvě procenta hrubého domácího produktu zpochybnil také německý ministr zahraničí a odcházející předseda sociální demokracie Sigmar Gabriel. Na mimořádném sjezdu SPD v Berlíně uvedl, že neví, kde by na to Německo vzalo.

Sigmar Gabriel
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Gabriel má zato, že není správné uvažovat o výdajích na obranu ve výši dvou procent HDP ve chvíli, kdy Německo usiluje o splnění cíle dávat 0,7 procenta HDP na rozvojovou pomoc. „Obráceně bych tomu rozuměl, ale takto to nebudeme dělat,“ prohlásil za potlesku delegátů.

Spolková republika by podle něj na obranu musela dávat zhruba 65 miliard eur ročně. Gabriel poznamenal, že neví, kdo si něco takového dokáže představit a kde by se na to vzalo. „NATO se nikdy neusneslo na dvou procentech, ale dělá se, že se tak stalo,“ uvedl také na adresu dohody členských zemí Aliance ze summitu ve Walesu.

  • V závěrech summitu ve Walesu z roku 2014 stojí, že členské země NATO, které zatím cíl nesplňují, budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Západní politici ale závazek většinou vykládají tak, že by členské státy měly do roku 2024 odvádět dvě procenta HDP na obranu.

Trvá na tom zejména americký prezident Donald Trump, podle něhož je nespravedlivé, aby Spojené státy nesly nepřiměřenou část zátěže za společnou obranu. Kancléřka Merkelová uvedla, že Německo se bude snažit závazek splnit. Nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP.

Angela Merkelová zároveň, podobně jako německá ministryně obrany, vyjádřila přesvědčení, že oblast bezpečnosti a obrany má celou řadu aspektů, ke kterým patří také rozvojová pomoc nebo podpora misím, které směrují ke stabilizaci zemí v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...