Během příměří na Blízkém východě propustilo teroristické hnutí Hamás část rukojmí, Izrael zase palestinské vězně. Izraelský ministr obrany dopředu upozornil, že po uplynutí klidu zbraní bude Jeruzalém pokračovat ve snaze teroristickou organizaci zničit. Minimálním cílem je rozbití vojenské infrastruktury Hamásu, předpokládá bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Velké Británii a Izraeli a zahraničněpolitický poradce prezidenta republiky Michael Žantovský. „Přesvědčení, že Izrael musí být zničen,“ podle něj však v Pásmu Gazy navzdory operaci zřejmě přetrvá, řekl v Interview ČT24.
„Je to jeden dílčí moment v konfliktu, který určitě neznamená jeho ukončení,“ komentuje aktuální situaci Žantovský. „Pro rodiny rukojmí je to ale strašně důležitý moment. Většina Izraelců asi doufá, že proces bude pokračovat a nakonec bude propuštěna naprostá většina z 240 rukojmí. Zatím je to jen začátek,“ věří.
Jde podle něj o rozporuplnou situaci. „Jde to proti cílům izraelské vojenské operace. Jde to i proti pocitu spravedlnosti většiny Izraelců. Zároveň je to něco, co je hluboce zakořeněné v izraelské společenské mentalitě – že každý život je nesmírně důležitý a je nutné za něj přinášet oběti, které nepůsobí hezky.“
K napětí přispívá také to, že v obdobných situacích není do poslední chvíle jisté, zda k výměně skutečně dojde. „Stačí jeden malý incident, jedna přestřelka a celý proces se vrací na začátek,“ ozřejmil. „Samozřejmě se také čeká, v jakém stavu budou propuštěná rukojmí. Co budou říkat o více než šesti nedělích strávených v zajetí,“ doplnil.
Hamás má podle něj typicky totalitní strukturu. „Vůdci disponují neomezenou mocí,“ řekl s tím, že v minulosti tvrdě trestali odpor či neposlušnost mezi svými členy. „Nikdo si hned tak nedovolí nedodržovat disciplínu. Ale takový případ se nakonec stát může,“ uvedl.
Příměří by neměli ohrozit ani izraelští osadníci, od roku 2005 v Pásmu Gazy nejsou žádné izraelské osady. „Žádní osadníci tam nejsou a nemohou ani samostatně operovat,“ řekl. Hrozbou pro příměří by však podle něj mohl být i „vážnější incident na Západním břehu“.
Zničení Hamásu
Izraelský ministr obrany Jo'av Galant uvedl, že příměří je pouze přestávkou, po níž bude operace na zničení Hamásu pokračovat. Podle Žantovského jsou jeho slova nezbytná. „Izrael si nemůže dovolit, aby se taková situace mohla někdy opakovat,“ řekl k útokům Hamásu ze 7. října.
„Na druhé straně ale budou sílit tlaky, aby se příměří změnilo v nějaký trvalejší proces, aby se omezila úroveň bojů a minimalizoval se počet obětí na civilním obyvatelstvu,“ doplnil.
Od okamžiku, kdy se Izrael stáhl z Pásma Gazy, tedy za posledních osmnáct let, se podle něj ukázalo, že Hamás oblast politicky ovládl a vytvořil také rozsáhlou vojenskou infrastrukturu. Minimálním cílem Izraele je tuto infrastrukturu zničit.
„Asi se nepodaří zničit Hamás do posledního muže a mentalita ničení terorismu proti civilnímu obyvatelstvu a náboženskému přesvědčení, že Izrael musí být zničen – to se asi v nějaké podobě zachová,“ předpokládá Žantovský.
Asymetrická dohoda
Podle dohody má být za padesát rukojmí vyměněno 150 palestinských zajatců. „Situace je zcela zřejmě asymetrická a není to poprvé,“ okomentoval Žantovský. „Početní nepoměr je vysvětlitelný číselně nevyjádřitelnou hodnotou, kterou Izrael přikládá jednomu lidskému životu,“ uvedl.
Asymetrie podle něj ale vyplývá i z jiných úhlů. „Výměna je nevyrovnaná už svou povahou. Na jedné straně jsou to vězni, většinou mladiství a několik žen, z izraelských věznic, kteří byli vězněni kvůli útokům na izraelské obyvatelstvo (…) Na druhé straně jsou to rukojmí odvlečená z jednoho státu do jiné enklávy,“ zdůraznil s tím, že braní rukojmí je válečným zločinem.
Žantovský připomněl, že zásadou celé řady zemí je s teroristy nevyjednávat a nepřistupovat na jejich požadavky ohledně propouštění vězňů. „Izrael takhle nikdy nepostupoval. Buď zorganizoval akci, kterou rukojmí osvobodil (…), nebo propouštěl velké množství vězňů z izraelských věznic,“ popsal. „Je to součást izraelské životní filozofie.“
Bývalý velvyslanec upozornil, že dohoda nevznikla mezi Izraelem a příslušníky Hamásu, obě strany jednaly skrze prostředníky. „Můžeme se jenom dohadovat, jak přesně probíhala a kolik prostředníků bylo. Ale víme bezpečně, že v tom sehrál úlohu Katar, Egypt a velmi pravděpodobně i Spojené státy.“
Hamás podle něj trestá neohlášený kontakt s Izraelem smrtí. Jiná situace podle něj panuje na Západním břehu Jordánu, kde Izraelci spolupracují s palestinskou autoritou „poloviditelně“ zejména v bezpečnostních otázkách. „Velmi důležitou složkou je společná obrana proti Hamásu, protože palestinská autorita se Hamásu bojí jen o něco méně než Izrael,“ uzavřel Žantovský.
