Mezinárodní trestní soud vydal minulý týden zatykač na ruského lídra Vladimira Putina. Podle české velvyslankyně v Nizozemsku Kateřiny Sequensové jde o odvážné rozhodnutí. Přestože soud pracuje relativně pomalu, vydání samotného zatykače je velmi omezující, upozornila. Bývalá soudkyně tribunálu v Haagu Ivana Janů se domnívá, že by to mohlo mít preventivní účinek a zabránit tak dalším přesunům dětí na ruské území. Obě byly hosty pořadu Události, komentáře.
Ministři spravedlnosti řady zemí v pondělí jednali v Londýně o trestání válečných zločinů na Ukrajině. Vyjádřili také podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, který v pátek vydal zatykač na Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou za deportace ukrajinských dětí do Ruska.
Podle žalobce soudu je to vůbec poprvé, co musel přijmout podobné opatření vůči hlavě státu, který je stálým členem Rady bezpečnosti OSN.
„Je to skvělá zpráva. Pojmenovávat věci je vždycky dobré,“ okomentovala vydání zatykače bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů. Krok by podle ní mohl zabránit páchání další trestné činnosti. „Uvidíme, jestli budou mizet další děti,“ doplnila.
„Je to velice unikátní. Má to obrovský symbolický účinek. Je to odvážné a přelomové rozhodnutí,“ domnívá se velvyslankyně Česka v Nizozemsku Kateřina Sequensová. Upozornila, že zatykač je pro Putina velmi omezující. Pokud se ruský lídr objeví na území 123 zemí zavázaných Římským statutem, měl by být zatčen a dodán k soudu do Haagu.
Podle Sequensové však jde o „běh na dlouhou trať“. Nejvyšší vojenské špičky zřejmě půjde dostat pouze po případné změně vlády v Rusku. „I tak má vydání zatykače obrovský vliv,“ řekla.
Komise vyšetřuje válečné zločiny už rok
Janů ocenila dosavadní činnost nezávislé komise, která se věnuje vyšetřování zločinů na Ukrajině. Její zpráva byla „skoro zjevením“, popsala. „Co všechno se tam už objevuje, jak se dávají procedury dohromady. Vede to velice dobře k systematické řetězově členěné odpovědnosti seshora dolů,“ uvedla.
Vyšetřovací komise se začala podle Sequensové zabývat činy na Ukrajině už zhruba před rokem. „Dávají důkazy dohromady, tak jak se (trestné činy – pozn. redakce) dějí v tuto chvíli. Soustředí se na analýzu místa činu, svědecké výpovědi a obrovské množství audio a video materiálů,“ přiblížila.
Komise pode Janů také došla k názoru, že je třeba změnit procesní pravidla. V současnosti může případy soudu dodat Rada bezpečnosti OSN, ta je ale paralyzovaná vety Ruska a Číny. Stejnou pravomoc by tak mohl mít například plenární orgán OSN, uvedla. Současné vyšetřování ale zahájil žalobce z vlastní iniciativy, podnět Rady bezpečnosti tak nebyl nutný.
Rusko v reakci stíhá soudce
Mezinárodní soud také nesoudí v nepřítomnosti obžalovaných, upozornila Janů. „Mezinárodní soudy v rámci ochrany lidských práv i potenciálních pachatelů to nedělají, to je velké zdržení. Ale normální národní soudy – u nás se může soudit v nepřítomnosti. Univerzální jurisdikce jednotlivých států je pořád ve hře. Nevidím to nijak černě,“ řekla.
Moskva v reakci na kroky zahájila stíhání členů Mezinárodního trestního soudu. „Nemyslím si, že by to mělo zkomplikovat vyšetřování, případně trestní řízení. Ale je důležité věnovat tomu pozornost,“ uvedla Sequensová.
„Musíme být na pozoru. Ne že by Putin přijel někoho ze soudců do Haagu zatknout, ale víme, jaké jsou praktiky tohoto režimu. To není jen Putin, to je celý systém, který používá různé metody,“ uvedla Janů s odkazem na otravu Sergeje Skripala ve Velké Británii. „Soudci asi dostanou ochranku,“ dodala.
