Na hodnocení ukrajinské protiofenzivy na jihu země je brzy, mění ale dynamiku války, zhodnotil Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Univerzity obrany v 90' ČT24. Rusové měli čas na přípravu, morálku vojáků ale podrývají úspěšní partyzáni, míní. Aby ukrajinský tlak vydržel, Kyjev potřebuje další zbraně ze Západu, jenž zároveň musí zůstat jednotný, řekl Tomáš Klvaňa z New York University Prague.
S odstupem více než dne od prvních kusých informací už můžeme říct, že na jihu Ukrajiny spustili obránci protiofenzivu, konstatuje Řepa. Nejde už pouze o lokální útoky, ale o pokus získat zpět některá okupovaná území v hospodářsky významné části země. „Fronta byla stabilní a čekalo se na bod zlomu. Ten by tímto mohl přijít,“ říká s tím, že poslední měsíce se nesly ve znamení opotřebovací války.
Podotýká ale, že válka je dynamická a na relevantní hodnocení současných manévrů na jihu Ukrajiny je potřeba počkat až na konec operace. „Jak bude úspěšná, jestli budou mít Ukrajinci dál sílu postoupit do hloubi okupovaného území, se ukáže,“ předesílá. Kyjev navíc na informace z fronty, například o pohybu svých vojsk, uvalil přísné embargo, přičemž ruská tvrzení se vůbec nedají brát vážně, doplňuje expert z Univerzity obrany.
Připomíná také, že o protiofenzivě ve směru na Cherson se mluví už několik měsíců a Kyjev se záměrem útoku na pozice okupantů netajil. Invazní síly proto měly dlouhou dobu na přípravu.
Z videí dostupných na sociálních sítích je podle Řepy jasné, že se střílí právě v oblasti Chersonu, což může být dílo partyzánů či speciálních jednotek. Ve hře je také možnost, že se Ukrajincům podařilo rychle prolomit první linii ruské obrany. Varuje ale před ukvapenými soudy: „Nedělejme si iluze, že to teď bude nějak jednoznačné a že se Rusové hned zlomí, to určitě ne.“
Okupanti mají v oblasti dvacet až pětadvacet tisíc mužů, pokračuje Řepa s tím, že ukrajinská armáda se je snaží odříznout likvidací logistických tras, mostů nebo muničních skladů. „Z hlediska Ukrajinců je to velmi chytrá strategie,“ hodnotí analytik.
Partyzáni podrývají ruskou morálku, věří Řepa
Klíčovou roli podle něj hrají už zmiňovaní partyzáni. V počátku invaze na Ukrajinu se Rusům podařilo Cherson rychle obsadit, mnoho lidí nestihlo před okupanty prchnout. „Mnoho z nich má nějaký kontakt s ukrajinskými silami a mají možnost ovlivňovat situaci, informovat například o shromaždištích. Nemůžeme spoléhat jen na to, že by se Ukrajinci rozhodovali čistě podle satelitních snímků nebo dronů. Je evidentní, že mají informace od místních,“ domnívá se Řepa.
To je podle něj zásadní, protože ruští velitelé si nemohou být jisti tím, kde přijde další ukrajinský úder. Na obranu logistických tras musejí vyčleňovat síly, které v důsledku chybí na frontě, což ruské síly oslabuje. „Je to fenomén, který prostupuje do všech prvků války,“ říká o guerillovém boji vojenský expert.
Odboj také psychicky deprimuje ruské vojáky, kteří můžou mít pocit, že ztrácejí půdu pod nohama, pokračuje Řepa. Poukazuje na nepotvrzené zvěsti o tom, že z oblasti, kde Ukrajina zahájila protiofenzivu, údajně prchali i elitní ruští výsadkáři. „Už asi nemají moc vysokou motivaci. Tím, jak se válka protahovala a nikdo je nestřídal, bude jejich postavení horší a horší,“ hodnotí Řepa z katedry teorie vojenství.
Pokud Ukrajinci v protiútoku vytrvají a vytvoří konstantní tlak, územní zisky se v důsledku výše popsaných faktorů mohou násobit, věří.
Klvaňa: Zbraně musí dále proudit, Moskva si na střet s EU a NATO netroufne
Důležitá je pro ukrajinský vzdor vůči invazi mezinárodní pomoc. Podle Tomáše Klvani z New York University Prague bude Kyjev v nadcházejících měsících s přicházející zimou potřebovat posílit například houfnicemi a dělostřelectvem. Tyto zbraně se budou hodit do bahnitého terénu, v němž se bude bojovat, vysvětluje.
„Celková vojenská a humanitární pomoc Spojených států je už více než 50 miliard dolarů, a to je opravdu bezprecedentní,“ říká Klvaňa k dosavadní pomoci s tím, že zatímco Washington podporuje Ukrajinu co do objemu nejvíce, některé evropské státy americkou asistenci překonávají relativně k velikosti ekonomiky.
Spojené státy mají takový vojenský potenciál, že podpora ukrajinského boje je pouze otázkou politické vůle, doplňuje Řepa a věří, že minimálně půl roku přes Atlantik zbraně a humanitární pomoc ještě proudit budou. Evropa si podle analytika musí vyjasnit, jaké typy zbraní chce na Ukrajinu posílat, jestli se budou státy držet sovětských technologií, s nimiž má ukrajinská armáda zkušenosti, nebo pošlou i modernější zbraně.
Klvaňa zdůrazňuje, že jednota Evropské unie a NATO je naprosto zásadní, přičemž ruský vůdce Vladimir Putin doufá, že se mu je podaří rozklížit, zejména s nárůstem cen energií. „V naší jednotě je síla. Musíme si neustále připomínat, že Evropská unie a Severoatlantická aliance jsou neskonale silnější než Rusko a Rusko si nedovolí otevřenou konfrontaci s námi,“ podotýká expert.
Putin podle něj chyboval, když špatně přečetl chaotický odchod vojsk NATO z Afghánistánu. „Jistě ho to povzbudilo k útoku na Ukrajinu, protože nečekal, že by se Aliance dala dohromady a kladla mu odpor, který klade,“ usuzuje Klvaňa.
Rusku zbraně mohou dojít
Řepa dodává, že Rusové už nyní na Ukrajině mnohdy používají techniku z šedesátých či sedmdesátých let, například tanky T-62 nebo T-64. „Můžeme se nad tím trochu usmívat, ale z určitého pohledu některého typu operací to nemusí být tak na škodu,“ připouští analytik, zároveň ale zdůrazňuje, že v přední linii taková technika neobstojí.
Válka na Ukrajině podle Řepy ukázala, že ruské technologie „nejsou úplně na výši“ a slabiny mají i ty nejmodernější ruské tanky, které neodolají například střelám ze systémů NLAW. Explozím, při nichž z tanků odlétávají jejich věže, což se stává osudným celé posádce, se podle experta nedá snadno a rychle předejít.
I proto si Řepa myslí, že i Rusku mohou zbraně dojít, pakliže Moskvu nepodpoří jiný aktér. Teoreticky by to mohla být Čína, analytik z Univerzity obrany se ale domnívá, že pro Peking je výhodnější nespěchat Rusku na pomoc, ale místo toho ze země udělat jakýsi vazalský stát, který bude pod tlakem dodávat laciné energie.
