Mají svou pravdu, válku podporují a jsou z ní šťastní. Tak popsal zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek ruskou společnost pět měsíců po začátku války proti Ukrajině. V Interview ČT24 mluvil o mnoha dalších aspektech ruského vnímání nevyprovokované invaze (slovy Kremlu „speciální operace“) do sousední země.
O ztrátách ruské armády se v ruských médiích vůbec nemluví a do veřejného prostoru se dostávají pouze zprávy z ministerstva obrany nebo generálního štábu. „Čili to, co zveřejní armáda, je pravda,“ popisuje Rožánek ruskou perspektivu. „Jakmile řeknete něco jiného, je to lež a můžete za to být stíhán. A protože v Rusku nejsou žádná nezávislá média, všichni pouze přepisují to, co zveřejní ministerstvo obrany.“
Resort, který řídí Sergej Šojgu, a generální štáb mají každý den brífinky, kde oznamují vítězství a zabraná další území a města. Rusové jsou tak přesvědčeni, že vítězí a že jejich takzvaná speciální vojenská operace na Ukrajině, jak Rusko nazývá svou invazi, pokračuje podle plánu.
Mají svou pravdu
Podle korespondenta ČT si nikdo v Rusku nepřipouští slova prezidenta Volodymyra Zelenského, že ukrajinská armáda má potenciál dobývat zpět svá území. Označil za zajímavé, že na začátku vstupu ruských vojsk na Ukrajinu nabízeli Američané prezidentovi Zelenskému, aby opustil Kyjev. „Všichni měli za to, že ruská armáda obsadí Kyjev během tří dnů. To se však nesplnilo, Rusové se pak stáhli z Kyjeva a nepovedlo se jim dobýt ani Charkov, druhé největší město Ukrajiny.“
„Fakt, že se jim povedlo dobýt Mariupol a Cherson, a de facto tedy propojit Krym s Donbasem, bezpochyby vojenským úspěchem je. Nicméně Kreml a vedení ruské armády oznámily, že skončila první fáze operace a začne druhá, jejímž cílem bude dobytí Donbasu. Nedávno také Vladimir Putin prohlásil, že podpora Ukrajiny ze strany Západu povede k tomu, že Rusko bude chtít získat další území silou. V Rusku tedy samozřejmě žádné polemiky o tom, jestli ruská armáda vítězí nebo prohrává, nejsou,“ informuje zpravodaj.
Nediskutuje se tam podle něj ani o tom, že by křižník Moskva, vlajková loď černomořské flotily, mohla být potopena ukrajinskými střelami Neptun. Rusové totiž ‚vědí‘, že tam byl požár, následně vybuchla munice, loď se potopila a veškerá posádka byla zachráněna.
Scénář z války v Afghánistánu by se mohl opakovat
Rožánek hovořil i o tom, že tím, že Rusko válku nenazývá válkou, není povinnost pro Rusy narukovat a ti to mohou odmítnout. „Není tam branná povinnost a vidíme, že některá ruská vojenská technika pochází ještě z 80. let. Nad celkovým vojenským potenciálem Ruska je však těžké spekulovat. Jaké mají Rusové zásoby munice, těžké techniky a raket, ví jen Kreml. V Rusku se však žádné takové informace neobjevují, to, co řekne generál Konašenkov na svém pravidelném brífinku, to je jediná možná pravda,“ vysvětluje reportér.
Podle něj se vůbec se neinformuje o ztrátách – tedy přesněji, dvakrát ruské ministerstvo obrany oznámilo počet mrtvých. Nejprve začátkem března informovalo o smrti několika set ruských vojáků a poté znovu na konci března, že již padlo více než patnáct set ruských vojáků. „Ta čísla se nedají ověřit. Ani ta, která zveřejňují Ukrajinci; nevíme, do jaké míry je to také propaganda z ukrajinské strany.“
Rožánek přiznal, že situace z dob angažování Sovětského svazu v Afghánistánu a tehdy vyvolaný odpor v ruské společnosti ze ztrát vojáků, který mohl přispět i k pádu SSSR, se můžou opakovat. Záleží však prý na postoji lidí, kterým zemřeli blízcí – mohou to totiž brát i jako hrdinskou smrt svého syna, který pomohl denacifikovat Ukrajinu.
„V Rusku je složité, že od roku 2015, kdy byly zveřejněny seznamy padlých ruských vojáků na Donbase a regulérních příslušníků ruské armády, je vlastně zakázáno informovat o počtech padlých. Vše jsou tedy jen spekulace a odhady, které se nedají ověřit.“ Rožánek se domnívá, že ruské ztráty byly na začátku invaze zřejmě větší, než jsou teď. „Zkušenost na obou stranách po několika měsících bojů je vidět a velitelé se naučili vést tuto válku.“
Rus se potřebuje cítit silný
Podle reportéra vnímá Rusko západní solidaritu s Ukrajinou jako agresi, která je namířená proti němu. „Fakt, že Západ pomáhá Ukrajině, je brán jako důkaz agrese NATO, té špatné Severoamerické aliance, která ohrožuje Rusko nedodržováním dohod a rozšiřováním se dál k ruským hranicím. Je tedy největší hrozbou pro ruský stát, respektive svět,“ popisuje Rožánek ruskou interpretaci situace a poznamenává: „Jsme dva světy, které se nechápou a nerozumí si. Míjíme se.“
Televizní zpravodaj prohlásil, že z jeho pohledu se Rusko za pět měsíců války poměrně zásadně změnilo. „Byl jsem přesvědčený o tom, že podpora Rusů vůči napadení Ukrajiny není velká, že si válku nikdo nepřeje. V tom jsem se bohužel mýlil, protože osmdesát procent lidí podporuje Vladimira Putina, přes osmdesát procent podporuje ruskou vojenskou aktivitu na Ukrajině a mám pocit, že ta čísla ve společnosti ještě rostou, místo aby klesala.“
Rusové jsou podle něj rádi, že je jejich země opět velmocí, i když z pohledu drtivé většiny světa na špatné straně. „O Rusku se mluví, tudíž vypadá silné. To je ruská mentalita, Rusové takoví jsou, potřebují se cítit silní.“
„Carové kdysi vybudovali ruské impérium. To skončilo, po něm byl vybudován Sovětský svaz, opět velká země a velká síla, jednalo se o velmoc. A Rusům se - čemuž mimochodem nerozumím - po pádu SSSR stýskalo po tom, že byli velkou zemí, která byla velkým hráčem ve světové politice a že byli ti, kterých se západní svět bál. A to je zpátky,“ objasňuje ruské myšlení korespondent. Země je proto přesvědčená i o tom, že její návrat k totalitnímu řízení není chybný.
Rusko si myslí, že „ruský svět zachrání planetu, že Moskva je třetím Římem, že zhýčkaný Západ, kde sexuální menšiny hýbou společenskými pravidly, je tak rozmazleným, že si válku nedovolí. A že jsou tím jediným a správním řešením pro budoucnost světa; zbavují svět zla. Ruská společnost je šťastná, má prezidenta, kterého se bojí celý svět“, ilustruje Rožánek.
Sankce podle něj dopadly, ale ne tolik, aby to Rusy citelně zasáhlo. V obchodech sice podražily potraviny a jiné zboží, ale Rusové dál nakupují. Síť McDonald’s jen změnila image, ale dál funguje. „A mimochodem, byl jsem požádán ruskou novinářkou z Prvního kanálu, abych místní nový fastfoodový řetězec ochutnal před kamerou. Odmítl jsem, protože jsem nechtěl být večer ve zprávách, jak západní novinář chválí ruský cheeseburger,“ vysvětlil reportér.
