Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.
Válečné zločiny na Ukrajině musí přestat, shodli se lídři zemí EU. Pohrozili Rusku dalšími sankcemi
Unijní summit ve čtvrtek večer navázal na vrcholné schůzky NATO a skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Mezi unijní lídry zavítal americký prezident Joe Biden, který chtěl svou návštěvou ukázat jednotu Západu vůči Moskvě.
„Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ shodli se šéfové sedmadvacítky unijních zemí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz během jednání v Bruselu podle BBC řekli, že platby za energetické zdroje nebudou hrazeny v rublech, jak požaduje Moskva. „Časy ruského energetického vydírání jsou u konce,“ uvedli.
Shoda na energetickém embargu není
Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Velkou Británií čtyři balíky sankcí a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu. Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti.
Prezidenti a premiéři se nakonec shodli na tom, že je EU připravena „rychle přistoupit k dalším koordinovaným robustním sankcím proti Rusku a Bělorusku, aby účinně překazila ruské možnosti pokračovat v agresi“.
Vrcholní politici sedmadvacítky vyzvali všechny země, aby se k sankcím přidaly. Zároveň konstatovali, že se EU zaměří na to, jak překazit obcházení sankcí a odstraní jejich slabá místa.
EU slíbila další finanční pomoc
K evropským lídrům během večera promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vůdci unijních zemí zopakovali své prohlášení z nedávného neformálního summitu ve Versailles a podpořili snahu Ukrajiny o vstup do Unie, kýžené podpory rychlého přijímacího procesu se však Kyjev od názorově rozdělených členských států nedočkal.
Jejich vůdci zato slíbili další finanční pomoc strádající zemi a vyzvali Evropskou komisi, aby připravila další návrhy, jak pomoci členským zemím financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU.
Summit se také zavázal zajistit, aby na Ukrajinu proudily nepřerušované dodávky elektřiny a plynu. Má k tomu pomoci i nedávná synchronizace ukrajinské rozvodné sítě s tou unijní.
Nové australské a japonské sankce
Nové postihy mezitím oznámily Austrálie a Japonsko. Australská vláda zavedla sankce vůči běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi a členům jeho rodiny a dvaadvaceti ruským tvůrcům propagandy. Jsou mezi nimi například šéfeditoři televize RT (Russia Today), agentury InfoRos či webu NewsFront, píše zpravodajský server ABC.
Nové japonské sankce se kromě dalších pětadvaceti Rusů týkají i 81 organizací. Obě země zavedly sankce v souvislosti s invazí na Ukrajinu už dříve.
